Pomůže si stát? Inflace trochu zvedne základ, ze kterého se teoreticky vypočítávají daňové příjmy, ale protože pokles cen, se kterým chce intervence ČNB bojovat, je způsoben poklesem poptávky, zdražení zboží koupěschopnou poptávku dále omezí, takže nebude z čeho daně vybírat. Okamžitě si však může státní kasa pomoci tím, že pokus ČNB zvednout domácí ceny zvedne inflaci nad úroveň úrokových sazeb státních dluhopisů. Na tom vydělá stát a prodělají investoři. Nemuselo by nám jich být líto, kdyby nešlo také o ty občany, kteří podlehli vábení ministerstva financí a koupili si individuálně nějaký ten státní dluhopis třeba jako dárek pod stromeček.

Připomeňme, že intervence přišly den poté, co byly státní dluhopisy pro domácnosti v hodnotě 21 miliard korun vyprodány. Nábor domácností pro investice do českých státních dluhopisů tak připomíná Antonína Zápotockého a jeho slavnostní prohlášení v květnu 1953, že měnová reforma nebude. Na jehož omluvu budiž řečeno, že to – podobně jako spoustu dalších věcí – nemusel vědět. Nyní se může s podobnou omluvou zkusit hájit Rusnokova vláda, která ty dluhopisy vydala.

Ledaže by se rozhořela nějaká válka mezi Rusnokovou vládou a nezávislou centrální bankou, případně šlo o kladení minového pole ve směru postupu nové vlády, kterou se snaží sestavovat Bohuslav Sobotka. Posledním velkým úkolem Rusnokovy vlády bylo sestavění základních pilířů státního rozpočtu, to znamená odhad daňových výnosů, státních výdajů a schodku. Tlak na výdaje je velký, proto se mobilizovaly analytické týmy, aby svou hospodářskou prognózu viděli v lepším světle a potenciální příjmy se daly trochu nafouknout. Ministerstvo financí tedy vychází z vize nepatrného růstu, ale Česká národní banka to vidí opačně a bojuje s deflací, která bývá průvodním znakem hospodářského poklesu. Jestli tak odvrací potenciální neúspěch Sobotkovy vlády, nebo jej naopak přivolává, to se teprve ukáže.

Nadějně však vypadá konstrukce, ve které se sejde zdražení dovážených potravin a snížení DPH na potraviny. Mohlo by to znamenat dost silné zvýhodnění domácích zemědělců, kdyby pěstovali něco jiného než řepku a kukuřici pro bioplynky. Vzhledem k tomu, že vedle toho i své kvalitní maso a mléko raději vyvezou a na domácím trhu se to nahrazuje dováženými méně kvalitními surovinami a výrobky, bude nadále měnově a cenově nejvýhodnější strategií českého spotřebitele pomáhat obdělat pár řádek brambor na venkovské zahrádce u babičky.

Církevní restituce jsou dalším silným hráčem, který by neměl být v partii s kurzem české koruny přehlédnut. Součástí finančního vyrovnání s církvemi je inflační doložka, tedy navyšování plateb církvím podle inflace, v průběhu 30 let celkem asi o polovinu. Záporná inflace (deflace) by tyto platby snížila, takže z korekce inflace před koncem roku budou mít příjemci restitucí (pokud nějaké dostanou, doufejme, že ne) radost.