Zdeněk Hovorka: Kudy cesta nevede, aneb poučme se u ruských válečných filmů

08.12.2014 10:01 | Zprávy

Název je velice bizarní, proto hned vysvětluji: Článek bude o tom, kudy cesta v boji proti korupci nevede. A na mysli mám současné ruské válečné filmy, nikoli staré sovětské válečné filmy, na které jsme coby děti chodily povinně do kina.

Zdeněk Hovorka: Kudy cesta nevede, aneb poučme se u ruských válečných filmů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Nedávno jsem si ze zvědavosti shlédl ruský válečný film Leningrad. Hlavními hrdinkami jsou dvě ženy, sovětská milicionářka z Leningradu a britská novinářka. V listopadu 1941, ještě před vstupem USA do války, jsou jedinými reálnými spojenci proti Německu Británie a Sovětský svaz. A tak z Moskvy na začátku zimy roku 1941 odlétá do obklíčeného Leningradu letadlo s britskými novináři, aby napsali reportáže z bránícího se spojeneckého města. Za náletu je však tato reportérka odhozena výbuchem, omdlí, ztratí doklady. Ta milicionářka jí chce pomoci, ale letadlo už mezitím odlétlo a ostatní milicionáři už tu reportérku nahlásili jako mrtvou a vypadají, že chtějí srovnat skutečnost s hlášením, protože hlášení opravit nelze… Ta milicionářka chce ale oné reportérce pomoci, takže ji schová ve své rodině a vyrobí jí falešné papíry. Nakonec ani jedna z nich blokádu nepřežije, jen někteří rodinní příslušníci. Tolik děj.

Zajímavé jsou však reálie filmu. Prvně jsem se tak napřímo z ruských zdrojů dozvěděl, že celou dobu blokády existoval v Leningradě rozsáhlý černý trh s potravinami, čili dobová korupce svého druhu.

V tom filmu je to zajímavě podáno. Zatemnělé zasněžené město, po ulicích leží nepohřbení lidé zemřelí hladem, maminky táhnou na sáňkách své mrtvé děti zabalené do dek a k tomu černý trh. A ne nějak složitě zakonspirovaný nebo jen v kruhu rodiny a blízkých známých rozšířený. Prostě poloveřejný černý trh, asi jako u nás kdysi před Tuzexem. Prodávající stáli na náměstí v kabátech, kolem krku měli provázky tu se štanglí salámu, tu s uzenou rybou a zájemcům jen přirozepínali kabáty a ukazovali zboží. Platilo se penězi, šperky, ale někdo také nesl na výměnu pod rukou starý obraz z carských dob ve zlatém rámu velikosti dobře 2 x 2 metry! Milice nemilice, NKVD neNKVD….

Vůbec nepodezřívám současné ruské filmaře, že by neznali realitu blokády Leningradu. Ani si nemyslím, že by chtěli (nebo asi i mohli) za státní peníze diskreditovat památku Velké vlastenecké války. Příběh může být umělecká licence, ale kulisy mají nepochybně v pořádku.

Ale k té korupci. Ani všemocné, všemi pravomocemi nadané sovětské represivní orgány nedokázaly ani za Velké vlastenecké války zarazit černý trh v obleženém hladovějícím městě! Pravomoci neomezené, práva podezřelých nula. A přesto neuspěly. (A čistě pro spravedlnost doplňuji, že nacistické represivní orgány nebyly v boji proti černému trhu o mnoho úspěšnější.)

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pravybreh.cz

Martin Exner byl položen dotaz

K čemu ta pomoc Ukrajině je?

Netvrdím, že má pomoc skončit, ale válka ano. A co třeba ČR nebo Evropa dosud udělala pro její ukončení? Nebo to se sází jen na to, že budeme Ukrajinu vyzbrojovat a ta Rusko vojensky porazí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Spolek Chamurappi vydal výzvu uchazečům o zvolení do sněmovny

13:57 Zdeněk Jemelík: Spolek Chamurappi vydal výzvu uchazečům o zvolení do sněmovny

Spolek Chamurappi z.s. vydal dne 24. dubna 2025 Výzvu uchazečům o zvolení do Poslanecké sněmovny v r…