Každý jasnovidec, který by správně určil jejich obsah, měl získat sto tisíc korun A otevření trezoru bylo určeno na magické datum 20. března, magické nejen kvůli zatmění Slunce. Naštěstí nezasáhla neviditelná ruka korupce, a tak jasnovidci vyšli naprázdno, a naopak racionalita i tentokrát zvítězila nad mystifikacemi, pavědami, šarlatánstvím - aktivitami shrnovanými pod společnou střechu paranormálna (tedy šedé zóny za hranicemi normálna).

Boj s iracionalitou, vírou v nadpřirozené síly má dlouhou tradici např. v Americe. Zde byl v roce 1976 založen Výbor pro vědecká přešetřování tvrzení o paranormálnu (The Committee for the Scientific Investigation of Claims of the Paranormal - CSICOP). Po třiceti letech byl název zkrácen na Výbor pro skeptická přezkoumávání (The Committee for Skeptical Inquiry - CSI). Na jeho aktivitách se podílí i řada laureátů Nobelovy ceny. Činnost je podporována dary a z předplatného dvouměsíčníku Skeptical Inquirer. Výbor se zaměřuje na kritické vědecké zkoumání tvrzení ze sféry paranormálna a pseudo-vědy, a na rozšiřování informací o těchto kritických analýzách jak pro akademickou komunitu, tak do širší veřejnosti. Mezi zkoumané paranormálno či pseudo-vědy patří třeba telepatie, levitace, psychotronika, spiritismus, astrologie, alternativní medicína, převtělování, homeopatie, Bermudský trojúhelník, UFO, atd.

Ještě staršího data jsou aktivity racionálních skeptiků v Belgii zásluhou tamního Comité Para založeného v r. 1949 pro vědecké zkoumání tvrzených paranormálních jevů. Motem tohoto výboru se stalo: Neodmítej nic a priori, neprohlašuj nic bez důkazů. V roce 1994 byl založen nadnárodní Evropský concil skeptických organizací (ECSO), jehož zakládajícími členy se stala sdružení vědeckých skeptiků z Belgie, Holandska, Německa a Španělska. Členem ECSO je i Český klub skeptiků Sisyfos založený na jaře 1995. Mezi jeho aktivity patří i každoroční udílení Bludných balvanů jednotlivcům a družstvům za matení české veřejnosti - letos už po sedmnácté.

Do určitě míry paralelní s hnutím skeptiků je udílení Cen Ignáce Nobela (či Nobelovských anticen, dnes ale běžněji Ig Nobel Prizes), každoročně konané od roku 1991 na Harvardově univerzitě, vždy těsně před ohlašováním řádných Nobelových cen. Ty byly původně koncipovány jako posměšně-satirické honorování výdobytků lidského ducha v nejrůznějších oblastech jeho nasazení, splňujících požadavek, že jde o výdobytky, které nemohou či neměly by být reprodukovány. Na akci se otevřeně podílí několik laureátů řádné Nobelovy ceny, a další ji podporují inkognito. V této koncepci byly Ceny Ignáce Nobela blízké zaměření Bludných balvanů. Později se pořadatelé soutěže rozhodli modifikovat základní nominační kritérium, a sice za vědecké výsledky, které sice prvně lidí rozesmějí, ale pak je přimějí se zamyslet, čímž původní fokus na oponování pseudo-vědeckým výzkumům ustoupil do pozadí, byť humorný až recesní aspekt zůstal zachován.

Jak už receceno, datum 20. března má magický význam. Z hlediska české vědy či spíše pseudo-vědy však ještě jiný, než jen to, že letos na něj připadlo zatmění Slunce. Bylo to totiž památné noci z 19. na 20. března 2012, kdy jeho eminence Prof. Dr. Karel Bezouška pod pláštíkem tmy podloudně vnikl do uzamčené laboratoře, aby manipuloval s nezávislým kritickým testem svého nikdy nefungujícího analytického postupu. Dobře věděl, že už jen podvodnou záměnou vzorků může zabránit tomu, aby pravda o jeho nepoctivé vědě vyšla najevo. Nevěděl však, že jeho nečestné počínání je zachycováno utajeným kamerovým systémem. A tak 20. března 2012 v 5:10 ráno bylo s pomocí kamer ve věci vpodstatě jasno - zbytek je už známá historie, která dala vzniknout jednomu z českých vědeckých skandálu, kterým se dostalo i dosti značné mezinárodní publicity.