Vítězství levicové koalice Syriza v mimořádných volbách v Řecku (25. ledna) ukázalo, že Řekové dále nemíní snášet léčbu Trojky (Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise). Více než třetina Řeků žijících v chudobě, vysoká nezaměstnanost a kolaps veřejného sektoru nevedl ke snížení veřejného dluhu – právě naopak. Úsporná opatření ho v poměru k HDP zvýšila na 175 % HDP, druhou nejvyšší hodnotu po Japonsku.
Syriza a její nový ministr financí, Janis Varoufakis, přicházejí s návrhy, jak vyřešit ani ne tak dluh sám o sobě, ale především podmínky, které jsou s jeho splácením spjaté. Na rovinu je potřeba říct, to, co málokdo chce slyšet. A sice, že většina dluhů, nejen ten řecký, vůbec splatitelné nejsou. U veřejných dluhů je často tzv. rolování, tj. při splatnosti dluhopisů jsou vydávány další a dluh tak země „valí“ před sebou. Japonsko, se svým dluhem okolo 230 % HDP už zcela jasně dluh monetizuje, tj. kryje ho emisí nových peněz. Přestože to dělá opravdu ve velkém, tak se spíše potýká s deflací, než s hyperinflací…

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ilona Švihlíková