I když Doležal potvrzuje, že radikální islám představuje nebezpečí i pro nás, je to nebezpečí potenciální, byť může samozřejmě zesílit, ale teď je u nás fakticky až druhořadé. "Kvůli stranickým partikulárním, osobním a velmocenským zájmům ze sousedství se tady ta hrozba nafoukne a udělá se z ní něco, co je naprosto nepřiměřené,“ kritizuje. Lidi v Česku se prý podařilo rozvášnit, i když zase ne tak moc, protože účast na demonstracích nebyla podle politologa ani tak velká jako na protizemanovských protestních akcích na sklonku loňského roku. "Nechci to přeceňovat, myslím, že to běsnění během měsíce nebo dvou, pokud nevyletí do vzduchu Notre Dame, Buckinghamský palác nebo Bílý dům, pomine,“ je přesvědčen Bohumil Doležal, který se netají tím, že k protiislámskému hnutí má negativní postoj.

Islamofobie v Evropě nahrává i Putinovu Rusku

Politolog se pozastavuje nad tím, že radikální islamisté těží ze zfanatizovaných lidí, kteří jsou nabití nenávistí, a tady se dělá totéž. "To mi připadá krajně neúměrné. Pohnutky jsou zjevné, krvavé atentáty v Paříži jsou ale jen jedním prvkem v dlouhé sérii teroristických útoků, která začala, když to zjednoduším, teroristickými útoky 11. září 2001, pokračovala Madridem a Londýnem, rozhodně se dá čekat, že něco dalšího přijde, a teď se vytrhne Paříž,“ konstatoval. Upozorňuje, že o útoku proti redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo se ve světě mluví, na Západě to "frčí“, je to móda a snobismus, všichni chodí s nápisy Já jsem Charlie, a to je něco, čeho se někdo může chytit. A kdo se toho chytá? ptá se Doležal. "Jedna skomírající strana jako Úsvit, ale také ODS, a vedle toho ambiciózní jedinci, kteří by se rádi uplatnili v politice. Přímo to z nich čiší a sami to veřejně říkají,“ odkazuje na organizátora hnutí Islám v České republice nechceme Martina Konvičku, který s tím udělal podle něj jakousi dočasnou díru do světa. A další, komu se to strašně hodí, jsou Rusové.

Hnutí Ne základnám, Holešovská výzva a Islám v ČR nechceme jsou stejně zhoubná

Hnutí Islám v ČR nechceme politologovi připomíná dvě akce v minulosti, které považuje také za zhoubné, a to je hnutí Ne základnám, jež bylo terčem kritiky za nejasné financování a spojení s extremistickými organizacemi, a Holešovská výzva, kterou kritizoval před časem i Miloš Zeman. Přirovnal ji ke snažení Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera, a to kvůli požadavku na zrušení politických stran. "Hnutí Ne základnám využilo českého sklonu k pacifismu a evropského odporu vůči Spojeným státům, akce Holešovská výzva využila té protikorupční hysterie, která se tady zvedla. Obě tyhle akce jsou strašně podobné hnutí Islám v ČR nechceme. Pan Májíček a pan Popelka (vůdci hnutí Ne základnám a Holešovské výzvy – pozn. red.) jsou předchůdci pana Konvičky. Každý je jinak vybarvený, ale jinak je to jeden druh ptactva,“ hodil politolog všechna tři hnutí do jednoho pytle.

Pátá kolona má zastoupení ve vysokých politických patrech

Jak je možné, že se část veřejnosti nechá zatáhnout do boje proti islamizaci, která u nás nehrozí, protože na rozdíl od západních zemí jako Francie, Německo, Velká Británie, Belgie tady žije jen hrstka muslimů. "U nás existuje velká autonomní menšina, jejíž malou částí jsou lidé radikální, bojovní a politicky manipulovatelní. A existuje tu dezorientovaná, svým způsobem rozložená veřejnost, část té rozložené společnosti je pátá kolona, která podporuje ruské zájmy," popisuje politolog, kdo se přidává k radikálním hnutím, jako je Islám v České republice nechceme. Oproti Západu je to tady o to horší, že je tady ta pátá kolona, která má podle Doležala zastoupení ve velmi vysokých politických orgánech.