Včera jsme přinesli slova reportéra Českého rozhlasu Roberta Mikoláše. Ten uvedl o Saúdské Arábii, na margo jejího angažmá v Sýrii, následující: „Chce vytvořit ze Sýrie sunnitský radikální stát. Šíří nejnetolerantnější formu islámu. Má peníze na to, že nasazuje imámy od Tuniska přes Francii, Británii po Kosovo. Většinou to dělají pod rouškou humanitárních organizací, které jsou přímo řízené královskou rodinou. A to pokud nezastavíme, tak se to bytostně dotýká evropské civilizace.“ Inu, do jaké míry v tomto platí parafráze na nápis na naší prezidentské standardě „Pravda vyděsí“? Jak vysvětlit čtenářům podezření na určité finanční toky do západní Evropy, neřku-li k nám?

To nejsou žádná podezření. Faktem je, že Západ už dekády poskytuje útočiště nejrůznějším islámským fanatikům, včetně imámů, kteří v Bruselu či Londýně zcela volně kázali a káží o džihádu. Důvodů je spousta, ale hlavní budou nejspíš dva – samozřejmě miliardy od vládnoucích rodin Saúdské Arábie, Kataru a dalších teokratických monarchů z Perského zálivu, a to buď rovnou do kapes západních politiků, nebo ve formě investic. Před pár lety se s nadsázkou říkalo, že Katar v Británii nevlastní snad už jen Buckinghamský palác, a to jen kdoví jestli. Takže, když se nyní provalilo, že velkolepé oslavy královniných 90. narozenin z minulého týdne financovali vedle britských zbrojních firem také například králové z brutálního Bahrajnu nebo Ománu, vše tak nějak znovu zapadlo do sebe.

Druhou odpovědí je snaha Západu poskytovat azyl skutečným náboženským fanatikům v naději, že jejich prostřednictvím bude s to ovlivňovat vývoj v jednotlivých blízkovýchodních zemích. A kvůli tomu Západ byl a nejspíš do značné míry i stále je ochotný „přehlížet“ nejen hrozbu teroristických atentátů, ale i šikanu, pohrůžky smrtí a vydírání, které do svých arzenálů fanatičtí imámové v evropských metropolích zařadili vůči svým sekulárním krajanům. Drobná ilustrace: když egyptská vláda Muslimského bratrstva před třemi lety začala vážně přemýšlet o tom, že dívkám zakáže chodit do škol, byla to pro Egypťany poslední kapka a mohutná vlna smetla fanatiky a do čela státu dosadila armádu, se všemi plusy a mínusy, které z takové vlády vyplývají. A vedení egyptského Bratrstva, které stihlo uprchnout před zatčením, se i se svými tálibánskými ideály usalašilo v Londýně. A z logiky věci tam podle všeho spolupracuje s britskou tajnou službou. Divné, ne? Na jedné straně boj za vzdělávání muslimských dívek oceňujeme nobelovkami, na straně druhé šiřitele tmářství hájíme…