Možná to iniciátoři na počátku mysleli dobře, ale pokud chtěli někoho podpořit, udělali podle Jana Kubáčka poměrně hodně pro to, aby mnohé z těch, kteří se o Pražský hrad ucházejí, už na začátku oslabovali, zdevalvovali a zkomplikovali jim kandidaturu. „Člověk má pocit, že to vymyslel někdo, kdo chce podpořit Miloše Zemana. Rozhodně mu to pomůže, protože už ten začátek je velmi nešťastný a elitářský, a to je špatné,“ je přesvědčen politolog. Výběr vhodného protikandidáta současné hlavy státu musí být odvislý od toho, co chtějí voliči a jaká se v té době dají očekávat témata. „Bude už po sněmovních volbách, takže situace bude odlišná, navíc nevíme, co se bude dít v cizině,“ upozornil.

Pětadvacet možných kandidátů, ale mnozí z nich kandidovat vůbec nechtějí

Jak vlastně žebříček možných kandidátů, který iniciátoři Kroměřížské výzvy na počátku týdne představili, vlastně vznikl? Zatím asi čtvrtina jejích signatářů vytipovala pětadvacet osobností. Na prvním místě seznamu je textař Michal Horáček, který ale veřejně prohlásil, že s výzvou nechce mít nic společného. Problémem také je, že mnohé osobnosti, které jsou na seznamu, nemají v úmyslu kandidovat, a dokonce ani o svém zařazení nevěděly. Například bývalá kandidátka na prezidenta Zuzana Roithová byla velmi překvapena a ParlamentnímListům.cz řekla, že o kandidatuře neuvažuje. Ani exministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo uznávaný psychiatr Cyril Höschl se nehodlají do prezidentského klání zapojit. Jen europoslanec Jiří Pospíšil a bývalý diplomat Petr Kolář přímo na tiskové konferenci Kroměřížské výzvy potvrdili, že kandidaturu s její podporou zvažují.

Jan Kubáček takový postup iniciativy označil za neprofesionální. Seznam má určitý charakter kartotéky. Jde prý o souhrn jmen lidí, kteří jsou více či méně známí, kteří se spolu setkávají, znají se, dokázali by si sednout spolu na večeři a pobavit se, ale to je podle něj pro prezidentskou kampaň málo. „Je to zvláštní a hlavně sebestředné, chybí argumenty. Nevím, jak chtějí z pětadvaceti kandidátů vybírat,“ podivuje se nad tím, jestli proběhne nějaká soutěž, ve které budou kandidáti představovat prezidentské vize.

S takovým způsobem výběru kandidáta na prezidenta jsem se nikde nesetkal

Aby nevyhrál v příští volbě opět Miloš Zeman, který je považován za favorita, pokud se rozhodne znovu kandidovat, neměli by si podle iniciátorů ostatní demokratičtí kandidáti vzájemně konkurovat, aby se vzájemně „nevystříleli“. Ale budou se ostatní, které nebudou signatáři Kroměřížské výzvy podporovat, chtít vzdát kandidatury, aby usnadnili cestu na Pražský hrad tomu jedinému vybranému kandidátovi? Podle Kubáčka to není jednoduché a nemůže se to dít veřejně. „Takovéto moderování se děje interně, intimně, důvěrně, vyvažuje se, vyjednává, hledá se shoda. Nedělá se to tak, že to někdo vyvěsí do světa a ponechá to svému osudu. Mám pocit, že se někdo chce jen zviditelnit, upozornit na sebe, chce si vytvořit umělou práci a umělé dělání politiky tím, že si udělal svoji statistiku, svoji kartotéku.“ A zdá se mu, jako když se soutěží o to, jestli někdo v té kartotéce bude nebo nebude a v jakém pořadí. „Nevím, jestli je to nátlak na některé osobnosti, které kandidovat nechtějí, aby podpořily ty zbývající. Je to prostě zvláštní, s takovým způsobem jsem se zatím nesetkal nikde při přímé volbě prezidenta,“ přiznal politolog Jan Kubáček. Obvykle to prý probíhá tak, že vznikne nějaká petiční iniciativa, která zjišťuje situaci v terénu, mezi lidmi, a zároveň se snaží najít nejatraktivnějšího a nejvhodnějšího i stresově nejodolnějšího kandidáta. Pak ho podporuje, aby měl určité zázemí, nástup a energii, aby jeho podpora byla co nejširší. „A ne tak, že si někdo vytvoří stínové ministerstvo pro kádrový posudek na potencionálního kandidáta na prezidenta nebo prezidentku,“ vysvětlil Jan Kubáček, jaké jsou obvyklé postupy při hledání vhodného kandidáta na nejvyšší ústavní post, pokud je volen v přímé volbě.

Signatáři Kroměřížské výzvy podcenili současnou společnost i Miloše Zemana

Politolog prohlásil, že místo toho, aby kandidáti vyrazili nejen do ulic, ale i do regionů napříč republikou, a zjišťovali, na co lidi slyší, co jim vadí na Miloši Zemanovi, signatáři řeší, jak si to udělají mezi sebou, kdo koho má rád, jestli využije petiční výzvy nebo nevyužije; a to je podle něj hloupé. „Dokud není řada věcí vyjasněna, probíhá všechno individuálně, mezi lidmi,“ upozornil. Do volby prezidenta v roce 2018 je podle něj ještě spousta času, ostatně i prezident Miloš Zeman chce konečné rozhodnutí o své kandidatuře oznámit až na jaře příštího roku. „Nevíme, jaká témata se budou řešit. A pokud Zemanův protikandidát má být úspěšný, musí mít na ta témata určitou specializaci,“ míní politolog.

Jan Kubáček se obává, že signatáři Kroměřížské výzvy, mezi nimiž je exministr Michael Kocáb nebo diplomat Michael Žantovský, podhodnotili současnou atmosféru. „Myslím, že mnozí žijí stále ještě na počátku 90. let, kdy se to dělalo takovou formou. Ale tehdy byla ochota přijmout takováto rozhodnutí mnohem vyšší,“ řekl. Roli ale podle něj hraje i sebestředné uvažování, že tomu, jak si to oni nalinkují, se okolní svět přizpůsobí. Byli prý zvyklí, že jejich interpretace vždycky vítězila, nemuseli bojovat o zájem a podporu. „Na to nejsou příliš zvyklí, proto nedošlo ke shodě, ale k soutěži, kdo a jak uchopí prezidentskou volbu a kdo bude určovat, kdo a proč by měl výt vhodným prezidentským kandidátem,“ soudí politolog, že jde o určité virtuální dostihy mezi mnohými z nich. „Je to nejen hrubé podcenění společnosti, ale i Miloše Zemana, je to nahrávka pro jeho politiku, pro jeho obhajobu prezidentství, protože ji může postavit na určitém civilismu a společenském tlaku, a může poukázat i na nestandardní výběr svého soupeře,“ prohlásil Jan Kubáček.

Pořadí, které sestavila Kroměřížská výzva

1. Horáček Michal, 2. Halík Tomáš, 3. Pánek Šimon, 4. Švejnar Jan, 5. Kolář Petr, 6. Wagnerová Eliška, 7. Kocáb Michael, 8. Pavel Petr, 9. Eben Marek, 10. Pithart Petr, 11. Schwarzenberg Karel, 12. Roithová Zuzana, 13. Pospíšil Jiří, 14. Němcová Miroslava, 15. Marvanová Hana, 16. Höschl Cyril, 17. Sokol Jan, 18. Sedláček Tomáš, 19. Žantovský Michael, 20. Dienstbier Jiří, 21. Svěrák Zdeněk, 22. Grygar Jiří, 23. Fischerová Táňa, 24. Fischer Pavel, 25. Dlouhý Vladimír.