Donald Trump přichází s jedním silným prohlášením za druhým a to ještě ani není po inauguraci. V interview pro britský deník The Times zkritizoval mimo jiné EU i německou kancléřku za migrační politiku. Domnívá se, že kdyby EU nenutila země přijímat migranty, Británie by nevystoupila; a otevřenou politiku kancléřky Angely Merkelové vůči běžencům označil za „katastrofální chybu“. „Myslím, že my Evropané máme svůj osud ve vlastních rukou,“ řekla kancléřka v reakci na Trumpovy výroky a ohradili se i další státníci. Všichni ovšem deklarují, že po inauguraci chtějí začít s čistým stolem. Povede se jim to?

Největší problém, který Trump má, je část mocenské elity ve Spojených státech. Co zatím zformoval z hlediska zahraniční a částečně i vnitřní politiky, je výrazná změna kurzu. Je tak výrazná, že dokonce desítky demokratických kongresmanů odmítají jít na jeho inauguraci. Největší problém bude mít podle mého názoru doma. Otázkou je, jestli se to dá zvládnout? Podle mého názoru v zásadě ano.
Americká politická elita je rozštěpená, část nějakým způsobem chce reagovat na problémy USA a jedním z nich je migrace a ten má několik vrstev. Mluví se o hranici s Mexikem, kde by měla být postavena zeď, o počtu migrantů obecně, někdy i o kriminálních migrantech, o těch, kteří buď byli odsouzeni, nebo jim nebyl přiznán status občana, ale pohybují se dál po území Spojených států. S tímto mají samozřejmě mnohem delší zkušenost než Evropa, protože takto vlastně Spojené státy vznikaly. Trump reprezentuje skupinu, která říká, že je potřeba alespoň kriminální migranty vystěhovat, zatímco, když se podíváte do programu Demokratické strany, je tam jednoznačně napsáno, že dnešní migranti jsou zítřejší doktoři, právníci, učitelé. Tato věta vynechává jakýkoli kondicionál. Otevřel se velký rozpor. Merkelová se svou migrační politikou představuje v podstatě to, co jsem zmiňoval z programu Demokratické strany, naivní pojetí. Samozřejmě, že někteří budou právníci, učitelé, to je bezesporu, ale abstraktní pojetí migrace je nesmysl.
Když Merkelová nebo Hollande řeknou, že si my Evropané budeme vládnout sami, tak kteří Evropané si budou vládnout sami? Podle všeho si letos budeme už vládnout bez Hollanda a možná i bez Merkelové. Katastrofální politika vůči migrantům, kterou předváděli je pro značnou část německé, francouzské, ale i české společnosti nepřijatelná. To není antihumanistické, ale realistické.

Na slova francouzského prezidenta Francoise Hollanda, když v reakci na Trumpovu kritiku v podstatě zmínil, že rady zvenčí nepotřebuje, reagoval i mluvčí českého prezidenta. „Evropa se zachovala v historii dvakrát podle receptu dnešních tzv. elit EU. Poprvé to skončilo Velkou válkou. Podruhé to skončilo II. světovou válkou. Evropa bez Velké Británie a USA, tedy Evropa německo-francouzská, je odsouzena k další záhubě,“ napsal na Facebooku Jiří Ovčáček. Jak si tato slova vyložit?

Poněkud scestný výklad dějin. Především si je potřeba uvědomit, že situace, kterou dnes prožíváme, nemá historický precedens. Musíme se z dějin učit, ale je jasné, že procesy globalizace a integrace vnesly do mezinárodní politiky faktory, které dříve nebyly. Situace je originální a musíme k ní takto přistupovat, nestačí analogie z minulosti, potřebujeme věcnou analýzu současnosti. Evropská unie se bez Merkelové dramaticky změní i sama od sebe, nebo se třeba i rozpadne, ale teze o tom, že nepotřebujeme rady ze zámoří? Naivní. Přesně tohle se dělo za Obamy. Berlín ani Paříž se nenadechly bez toho, aniž by dostaly pokyn z Washingtonu. Podívejme se na převrat v Kyjevě, minská jednání; ta okamžitě skončila, když se začali měnit vládcové Bílého domu, protože chlapi, kteří tam přijíždějí za Paříž a za Berlín nemají co říct. Nevědí, jaká je linie. Také si myslím, že rady nepotřebujeme ve smyslu, že bychom se měli nechat někým řídit. Ale obecně vzato, každá rada je dobrá, ať už ze zámoří, nebo z domova. Co předvádí dnes Paříž, jsou prázdná gesta. Je to ukázka, že ti chlapi liberální neumějí prohrávat. Tak jsme prohráli volby, příště vyhrajeme, ale přemýšlet o pučích, o ignorování inaugurace nového prezidenta, co to je za přístup? A to si říkají demokrati. Demokracie je, když vládnu já. Takový je princip, podle kterého fungují.

Brexit je podle Trumpa „velká věc“. V už zmiňovaném rozhovoru uvedl: „Lidé a státy chtějí svou vlastní identitu a Spojené království chce rovněž svou identitu.“ Domnívá, se, že budou EU opouštět další státy. Může tento postoj amerického prezidenta nějak ovlivnit nálady v členských zemích? Navíc se objevila informace, že evropským lídrům telefonovali snad lidé z Trumpova týmu s dotazem, zda chtějí opustit EU. Jde pouze o sondování, nebo může mít budoucí prezident více informací a hodlá připravovat scénáře na možný rozpad Unie?

Nevěřím tomu, že telefonovali, takové věci se dělají jinak. Není kam spěchat, aby se dozvěděli, jak situace vypadá. Podle mého názoru Brexit není žádná katastrofa. Británie, a to má Trump pravdu, mimo jiné na vlně konfliktu kolem migrační politiky, kterou zavinila Angela Merkelová, se rozhodla odejít. Neznamená to, že se hned zhroutí EU. Británie dospěla k názoru, že současná podoba EU je pro ni nevýhodná. Pokud se EU vzpamatuje, vytvoří si podmínky, aby byla přitažlivou, může se Británie za deset patnáct let vrátit. O co jde? Vždyť takto fungují dějiny. Nebo se EU rozpadne, protože ostatní státy a národy se rozhodnou, že jim bude lépe bez ní. Nic dramatického. Dramatické je, když lidé začnou uvažovat o válce, ale pokud uvažují o integračním uskupení nebo dospějí, že nejde vylepšit, není to samo o sobě katastrofa.