Lze předpokládat, že se svět po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní? Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach? A kdo byl podle vás lepším kandidátem – Trump či Clintonová?

Po vítězství Trumpa můžeme spát klidněji. Je velká šance, že skončí politika překrývání našich vnitřních problémů vyvoláváním vnějších konfliktů. Tato politika se v důsledku slabosti Obamovy administrativy změnila v otevřený pokus dotáhnout svět až do konfliktu s Ruskem jak v Sýrii, tak dokonce v Evropě. Konfliktu, který by přerostl v použití jaderných zbraní. Pokud by zvítězila Clintonová, nebezpečí globálního civilizačního konfliktu by nabylo velmi akutní a nebezpečné podoby.

Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoliv odlišnému. Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co nechtějí, ať už se jedná o práva menšin, anebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Kdo má pravdu?

Nemyslím, že to, co říká Halík, si zaslouží označení „názor“. Je to hysterická reakce, která vyplývá z celkem přirozené snahy člověka nepřiznat si, že se nechal zmanipulovat k adoraci zla. Lidé, o kterých Halík píše a ke kterým patří i on sám, jsou podle svých vlastních slov v „šoku“. Tím vlastně nechtěně přiznávají: Nechali jsme se zmanipulovat natolik, že jsme přestali vnímat realitu. Ale sami sobě si to přiznat nechtějí. Zapouzdřují se ve vlastních bludech, vlastních zlobách i pocitu vlastní nadřazenosti. A z tohoto vlastního selhání obviňují druhé. V psychologii se tomu říká projekce. Bylo by dobré, pokud by někteří lidé z těch, kteří se nechali zapouzdřit a podlehli tomu, co Koukolík ve své knize „Vzpoura deprivantů“ nazývá skupinovou konformitou, ještě dokázali vnímat názory lidí inteligentních, zkušených, tolerantních, jako je např. Eliška Hašková Coolidge. Ta na ČT24 hned ráno v den amerických voleb 9. 11. v přímém přenosu velmi přesně vysvětlila, proč má velkou radost z Trumpova vítězství. Mimo jiné řekla: „Dobrý projekt nelze stavět na křivém základě.“ A náš mediální mainstream pro podporu tohoto KŘIVÉHO ZÁKLADU dělal vše a manipuloval s námi naprosto nehorázně.

Blíží se volby v Německu, ve Francii i v Rakousku. Do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo?

Proces selhávání globální manipulace přece už dávno začal. Výsledky slovenských voleb, několikrát výsledky spolkových voleb v Německu, výsledky prezidentských voleb v Rakousku, výsledky nedávných voleb u nás. Teď ještě prezidentské volby v Bulharsku a Moldavsku, o kterých se raději ani nepíše, přestože mají zásadní význam. Mainstreamová média vždy napíšou, že šlo o „překvapení“. Přitom bylo jasné, jak to dopadne. Současný typ globální manipulace prostě selhal. Jen „zapouzdřencům“ typu Halíka to nedochází.

V USA se objevily bitky a protesty, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko – i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích?

Trump zvítězil ve městech, kde žila převážná většina lidí práce, lidí dříve vždy volících demokraty, lidí liberálního smýšlení. Ti pochopili podstatu současného zla a stali se imunní vůči manipulaci. Teď jim fanatičtí příznivci Clintonové zapalují auta a pálí americké vlajky. Svou hysterií nechtěně dávají důkaz toho, co jsem již řekl v souvislosti s Halíkem. Byli zmanipulováni a sami sobě to nechtějí přiznat. Myslíte, že tito lidé jsou schopni něco změnit? Ne. Sami sebe vystavili mimo hru.

Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat k složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Jakou odezvu můžeme v tomto směru očekávat v Evropě a v ČR?

Naprosto realistický hlas zazněl třeba z úst bavorského ministerského předsedy Seehofera na sjezdu CSU. Nutno vnímat bezpečnostní rizika spojená s migranty, zabezpečit vnější hranici, požadovat dodržování platných zákonů, přijmout jen tolik migrantů, kolik jich lze s ohledem na ekonomické možnosti a bezpečnost přijmout. Je to názor vyplývající jak ze zdravého rozumu, tak i kvalifikovaných analýz. Podle Halíka je to asi hlas „zmanipulovaného nenávistného primitiva“. On a další, kteří sedli na lep současné globální moci, stali se jejími slouhy či spíše figurkami, si vůbec neuvědomují, kam se propadli.

V době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta to vypadalo, jako by Českou televizi výsledek zcela překvapil. Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní, nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům?

Manipulátoři zmanipulovali sami sebe. Bylo to komické. Kdo sledoval on-line výsledky amerických voleb současně se „speciálem“ ČT24, musel se smát. Bylo to poučné. Včetně vystoupení amerického velvyslance Schapira, který v době, když bylo rozhodnuto, že Trump vyhraje velkým rozdílem, tvrdil, že nic není rozhodnuto a vítězství bude těsné. Informovala televize vůbec o tom, že po sečtení všech hlasů vyhrál Trump i absolutně, tedy na počet odevzdaných hlasů? Obávám se však, že se z toho mainstreamová media nepoučí. Každá lidská pospolitost je od pradávna ohrožována dvěma neduhy, které pokud se „vyboulí“, pokud začnou „bujet“, mohou tuto pospolitost zlikvidovat. Je to bohatnutí bohatých a chudnutí chudých nad určitou mez, následné oddělování se bohatých od chudých formou ekonomické a sociální segregace s cílem uchránit svá privilegia, a to i za cenu případného obětování či likvidace těch, kteří se ekonomickému a sociálnímu útlaku brání. Druhým neduhem je vytváření struktur, které jsou založeny na vztazích vyplývajících z toho, že někdo na někoho něco ví. Něco difamujícího. A aby ho mohl začít vydírat, kryje ho. Aby měl z vydírání potřebný efekt, protežuje jej v rámci institucionálních struktur, kterými je vykonávána správa, rozdělování veřejných prostředků, příp. kterými je zabezpečována ochrana dané lidské pospolitosti proti porušování obecně přijatých zásad (morálních norem, zvyklostí, zákonů). Jedno i druhé, pokud se „vyboulí“ či „rozbují“, zlikviduje jakoukoli pospolitost či civilizaci. My máme tu smůlu, že žijeme v době, kdy k tomuto rozbujení došlo. A kdy došlo k propojení struktur vzniklých na bázi ekonomické a sociální segregace se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. ČT a další mainstreamová média se stala hlásnou troubou globální moci výše uvedeného typu. Náprava bude dlouhá, obtížná a vyžádá si dobrý pozitivní program.

Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, teď se vyjádřil i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží a jaký byste si přál, aby převážil? Mimochodem – jak jste již naznačil – v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA…

Ano. Předpokládám, že Trump se soustředí na řešení vnitřních problémů USA. Vnitřní problémy ani takové velmoci, jakou je USA, nelze řešit formou jejich překrývání vyvoláváním a vyostřováním konfliktů v jiných zemích, následně pak podpory přerůstání takto vyvolaných konfliktů v globální konflikt. Je velká naděje, že éra tohoto šílenství skončí. Že třeba skončí i zákulisní podpora ISIS, podpora vybraných „hodných džihádistů“, „hodných teroristů“. Trump kolem sebe má a bude mít hodně „jestřábů“, ale i mezi nimi jsou lidé soudní, kteří nepodlehli sebeklamu současné globální moci. Proto předpokládám, že bude docházet k racionálním kompromisům, shodě na největších civilizačních rizicích a rozdělování sfér vlivu.

Ve čtvrtek vzpomeneme na 17. listopad 1989. Zkusme situaci u nás shrnout: Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo u nás momentálně šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist?

Ano. Zvítězila havlovská pravda a láska přesně v tom smyslu, jak to sděluje Nohavica ve své písni „Pane prezidente“. Nevzpomínám si, že by Havel napsal někdy něco tak výstižného a působivého. Havlovská pravda a láska znamená též to, že byly zlikvidovány tisíce pracovních míst v našem zbrojním průmyslu, což bylo mimo jiné i jedním z významných důvodů, proč se proces rozdělení státu stal neodvratným. Návazně pak z humanitárních důvodů bylo v duchu havlovské pravdy a lásky nutno bombardovat Jugoslávii. Viděl jsem na vlastní oči rozbombardovanou budovu televize v Novém Sadu. Původně velkou jako Kavčí hory. Zbyly z ní jen sutiny. Velký úspěch boje za pravdu a lásku.

Globalizace často bere lidem dobře placená pracovní místa a nemá je kdo vytvořit. Menší podniky zanikají, a tak nevytvářejí pracovní místa. A zatímco ti majetnější mají víc, část veřejnosti chudne, o čemž se samozřejmě raději nemluví. Bude vůbec někdo skutečně vážně hledat řešení i pro lidi, kteří jaksi nepatří mezi těch pár vyvolených? Je řešením, že se omezí mezinárodní obchod? Do jaké míry lidé přestávají věřit finančnímu systému kapitalismu?

V tomto směru jsem velký optimista. Jsem přesvědčen, že právě v tuto dobu jsme u zrodu nové ekonomiky, ekonomiky založené na produktivních službách. Službách, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Myslím tím například vzdělání včetně celoživotního, péči o zdraví, ale třeba i lázeňství. Tento typ služeb bude expandovat a bude schopen plně absorbovat lidi práce. Nová ekonomika, ekonomika produktivních služeb se uživí ze svých efektů – z rozvíjení inovačních schopností lidí, ze svého vlivu na prodloužení doby produktivního, tj. výdělečného uplatnění člověka, a tudíž i jeho plnohodnotného života. Nedávno, přesněji 26. října, jsem o tom podrobně hovořil v pořadu Jana Pokorného na ČT2 „Souvislosti“. Spíše jde o to, co nejdříve potřebné reformy prosadit. Pozitivní vizi se možná podaří protlačit do programů některých politických stran již do podzimních voleb v příštím roce. Ale to by bylo na samostatný rozhovor věnovaný jen tomuto tématu. Kdo má zájem, může diskusi k tomu, jak nezbytné změny provést, sledovat na mém blogu. Každý den tam dáváme nový příspěvek, aby bylo zřejmé, jak v daném směru postupujeme.