Lze předpokládat, že se svět po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní? Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach? A kdo byl podle vás lepším kandidátem – Trump či Clintonová?

Po vítězství Trumpa můžeme spát klidněji. Je velká šance, že skončí politika překrývání našich vnitřních problémů vyvoláváním vnějších konfliktů. Tato politika se v důsledku slabosti Obamovy administrativy změnila v otevřený pokus dotáhnout svět až do konfliktu s Ruskem jak v Sýrii, tak dokonce v Evropě. Konfliktu, který by přerostl v použití jaderných zbraní. Pokud by zvítězila Clintonová, nebezpečí globálního civilizačního konfliktu by nabylo velmi akutní a nebezpečné podoby.

Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoliv odlišnému. Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co nechtějí, ať už se jedná o práva menšin, anebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Kdo má pravdu?

Nemyslím, že to, co říká Halík, si zaslouží označení „názor“. Je to hysterická reakce, která vyplývá z celkem přirozené snahy člověka nepřiznat si, že se nechal zmanipulovat k adoraci zla. Lidé, o kterých Halík píše a ke kterým patří i on sám, jsou podle svých vlastních slov v „šoku“. Tím vlastně nechtěně přiznávají: Nechali jsme se zmanipulovat natolik, že jsme přestali vnímat realitu. Ale sami sobě si to přiznat nechtějí. Zapouzdřují se ve vlastních bludech, vlastních zlobách i pocitu vlastní nadřazenosti. A z tohoto vlastního selhání obviňují druhé. V psychologii se tomu říká projekce. Bylo by dobré, pokud by někteří lidé z těch, kteří se nechali zapouzdřit a podlehli tomu, co Koukolík ve své knize „Vzpoura deprivantů“ nazývá skupinovou konformitou, ještě dokázali vnímat názory lidí inteligentních, zkušených, tolerantních, jako je např. Eliška Hašková Coolidge. Ta na ČT24 hned ráno v den amerických voleb 9. 11. v přímém přenosu velmi přesně vysvětlila, proč má velkou radost z Trumpova vítězství. Mimo jiné řekla: „Dobrý projekt nelze stavět na křivém základě.“ A náš mediální mainstream pro podporu tohoto KŘIVÉHO ZÁKLADU dělal vše a manipuloval s námi naprosto nehorázně.