Někteří se domnívají, že je od Západu lehkomyslné - ve jménu svobody slova, kterou je důležité ctít - urážet modly islámu, když se dá předpokládat, že to radikálové berou jako záminku pro útoky a mohou si je tak před sebou samými a před světem ospravedlnit. Co na to říkáte?

Chtě nechtě, ať se nám to líbí či nelíbí, je to se svobodou slova spojené. Samozřejmě věc je složitá: Nám by se také nelíbilo – a děje se to, řeší se to, například s Íránem a dalšími státy – karikování holocaustu nebo zlehčování genocidy, a to nejen Židů, ale i dalších menšin, etnik. Také s tím máme problém. Je potřeba to brát v souvislostech, bavit se o té víře, protože když je to předmětem časopisů ala „politické Trnky Brnky“ nebo Dikobraz a má to ráz jakoby relativizace a dávání do spojitostí, je to něco jiného, než když vychází médium, které cíleně zpochybňuje a útočí na celou podstatu. V tom je rozdíl, ale v tomto případě nešlo o povahu nějakého systematického rasistického nebo nesnášenlivého znevažování a útočení na samou podstatu víry. Spíš šlo o tu relativizaci a dávání do souvislostí, že by možná – když to přeženu – otcům islámu nelíbilo, jak se s jejich odkazem nakládá. Pokud by ale šlo o útočení na víru jako takovou, pak by to problém byl a obsahovalo by to prvek vyvolávání xenofobie a účelového zneužívání tématu pro zamíření na určitou etnickou skupinu a smýšlení. Evropa si něco prožila a opět prožívá – je vidět, že si to útočníci dobře uvědomují, protože ne náhodou se do druhé vlny teroristických činů už systematicky vtahovali Židé, de facto Izrael, prostě viditelná snaha vnést prvek sionismu. Byla to taktika zastrašení.

• TÉMA: Masakr v Paříži

Asi se shodneme, že islám, to není „jen“ náboženství, je to idea, je to politikum. Jaké by bylo vaše doporučení, jak se nyní – zejména po pařížském masakru – chovat: Je na místě strach a odtažitost od muslimů? Nebo jim máme vyjít vstříc, ale spravedlivě „stejná pravidla pro všechny“? Nebo se k tomu stavět tvrdě, přímo jako k hrozbám radikalizace islamistů, nejen v Evropě?

Souhlasím, každé náboženství je politikum. Můžeme říkat cokoliv, ale prostě se stává nejen předmětem politického boje, ale má tento přesah, je spojeno s určitým životním stylem...

Co tedy navrhujete? Umírnění z naší strany nebo…