Vicepremiér Andrej Babiš trvá na tom, že z vlády neodejde, dokud nerozhodne prezident. ANO ale už navrhlo své kandidáty na pozice, které zastává. Reakce premiéra byla tato: Na pozici ministra financí odmítl Alenu Schillerovou a Richarda Brabce by akceptoval jako vicepremiéra. Lze aktuální přístup Babiše vnímat jako nesoudnost, protože nechce sám odejít, nebo bude nakonec považován za někoho, kdo chce pomoct k tomu, aby byla vláda funkční? Do jaké míry nastal dnes zlom ve vládní krizi?
Zlom to není, jen pokračování. Mám-li být úplně upřímný, tak si myslím, že už minimálně týden dělá hnutí ANO hrubou chybu v tom, že neodejde z vlády. Co udělal Sobotka, tedy odvolání Babiše z funkce vicepremiéra, je flagrantní porušení koaliční smlouvy. Od té doby působí hnutí ANO nesmírně defenzivně a zvláštním způsobem ublíženě. Na voliče tohle nikdy nebude působit dobře. Dávno měl Babiš říct: odcházíme se věnovat předvolební kampani. Jeho místo je dnes na ulici, ne v Poslanecké sněmovně, kde stejně nikoho nepřekřičí. Kdyby dělal přímou volební kampaň, tak je na tom podstatně lépe, než když hájí divné pozice ANO, a působí to, jako by měli rozdělané nějaké kšefty a báli se od nich odejít. Takhle se politika nedělá. Základní sdělení je: nesrozumitelně jsou v defenzivě a sami se zesměšňují. Šmudláním, které Babiš předvádí, to nemůže vyhrát. Pomalu aby se začal omlouvat. Když vyjde do ulic, bude zajímavý, lidé budou chtít slyšet jeho názor. Navíc to umí.
Ale kdyby sám odešel z vlády, tak by si to veřejnost mohla přebrat i jako signál, že dal za pravdu premiérovi, že couvá, ustupuje a vlastně uznává, že pochybně obchodoval, ovlivňoval média a podobně…
Ne. On by měl říct: Vy jste porušili koaliční smlouvu, s vámi nespolupracuji. Přejít do útoku. Obranářské postavení mu z volebního hlediska nevyhovuje. Dnes už se v podstatě nevládne, ministerstva nějak fungují, ale vláda jako kolektivní orgán je nefunkční. Na co obhajovat místa ve vládě, když se stejně dělá předvolební kampaň a v parlamentu ho jen překřičí. Podle mého názoru je to strašně defenzivní přístup. Teď mluvím jako politolog, osobně samozřejmě nefandím oligarchům.
Navíc některé myši už opouštějí loď, jak vidíme s europoslanci. Je klidně možné, že se vedení ANO obává, že přechodem do ryzí opozice ztratí některé struktury. To je samozřejmě možné. Ale oni je ztratí i takto. To je vidět na Teličkovi. Dnes by se měli opřít o pozice, které mají na krajských zastupitelstvích, a jet čistou kampaň, vymanit se ze sporů kolem vlády, které nemohou vyhrát. Vždyť se podívejte, zasedá Bezpečnostní rada státu a projednává, jestli Babiš neměl přímý vstup do živých spisů. A co takhle projednávat, že někdo odposlouchává místopředsedu vlády? Vždyť co je větším bezpečnostním rizikem pro stát? Já jsem samozřejmě proti tomu, aby měli oligarchové přístup do živých spisů, ale ohrožením státu je odposlouchávání místopředsedy vlády. Defenziva je zbytečná, není co ubránit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá