Na pulty knihkupectví zamířila vaše nejnovější kniha, v níž shrnujete a doplňujete vzpomínky a úvahy převratných událostí v Československu před čtvrtstoletím. Můžete našim čtenářům přiblížit obsah této publikace?

Kniha má čtyři odlišné části. Ta první je úvaha o tom, jaké byly příčiny pádu byrokratického socialismu v Československu – rozebírá hrdinskou legendu, konspirační teorii, vize antropologických příčin a geopolitických důvodů. V případě hrdinské legendy jde o představu skupin studentů a disidentů, které dokázaly prorazit barikádu zlých komunistů, estébáků a sovětské armády. Na tuto slávu disidentů se chtějí „přilepit“ také žurnalisté. Důvodů, proč se pěstuje hrdinská legenda, je tak velmi mnoho. V knize se ale snažím ukázat, že je tato legenda neúplná. Disidenti si sice úctu zaslouží, ale je třeba brát v potaz, že Československo bylo ve východní Evropě předposlední zemí, kde se režim zbortil – za námi bylo už jen Rumunsko. Pak je tu teorie, která říká, že důvodem pádu režimu bylo spiknutí tajných služeb. Tato teorie samozřejmě odráží určitý pravdivý prvek: 17. listopadu hrály své hry různé zpravodajské služby, jak tomu vždy bývá u velkých historických událostí. Domnívám se ale, že tajné služby nejsou schopny dělat dějinné zvraty. Zpravodajskými službami připravený převrat je dlouhodobě neudržitelný, protože zpravodajské služby nedokáží zajistit sociálně-ekonomické změny.

Obálka knihy ZDE

Informační leták ke knize ZDE

V knize rozebírám také dvě další koncepce, ke kterým se i hlásím. Jde o teorii, že sametová revoluce byla reakcí na fakt, že se nepodařilo naplnit představu, že po znárodnění hospodářství vznikne nový socialistický člověk. Tedy člověk, který bude kolektivistický, bude mít značnou empatii vůči problémům ostatních a bude pracovat pro společnost, ne pouze pro osobní zisk. V této vizi je zabudována chybná představa proměny podstaty člověka v reakci na sociálně-ekonomickou změnu. K takovéto změně člověka podle mého názoru dochází, nicméně ve zcela jiných časových řádech, než původně předpokládal socialistický ideál.

Čtvrtý důvod sametové revoluce, který uvádím, je geopolitický. Když hovořím o tom, že socialismus narazil na své antropologické hranice, byla to záležitost celého socialistického bloku. Když porovnáme reakci Číny se Sovětským svazem, tak vidíme, že v době, kdy se v Moskvě prohlubovalo zahnívání, v Číně nastoupily Tengovy reformy. Ty z Říše středu udělaly ekonomicky nejdynamičtější stát světa, kterým je už více než třicet let. Jednou ze základních příčin pádu minulého režimu je, že Sovětský svaz nebyl schopen - především kvůli Gorbačovovi - adekvátně zareagovat na problémy, které byrokratický socialismus přinesl. S tím souvisí samozřejmě i ta iluze hrdinské teorie, že přišlo pár divadelníků a vyhnali sovětskou armádu, což je samozřejmě nesmysl. Ostatně Miloš Jakeš mi říkal, že Sověti chtěli stáhnout své vojáky už dva roky před sametovou revolucí, jenže Gorbačov chtěl tento odsun s Američany za něco vyměnit – a pak už to samozřejmě nestihl.

V knize se také zabýváte korupcí. V čem se korupce socialistického Československa lišila ve srovnání s dneškem?

Tehdy byla malá takzvaná korupce a dnes je velká. Když měří Transaprency International míru korupce, tak to často dělá tak, že počítá hodiny, které člověk stráví při jednání se státními úřady. Samozřejmě, že v podmínkách byrokratického socialismu takto člověk strávil podstatně více času než za kapitalismu, ale důvod je velice prostý: stát tehdy vlastnil téměř vše. Ze samotného času při jednání na úřadech tedy nevyplývá množství korupce. A že se v tabulkách Transparency International občas objeví jako nejzkorumpovanější země Severní Korea, je nesmysl. Velká korupce tam nepřichází v úvahu. Když si představíte drakonické tresty za korupci v Severní Koreji, nevěříte, že by tam korupce byla vysoká. Navíc nikdo nemá přesné informace o situaci v této zemi.

Podstata rozdílu mezi včerejší a dnešní korupcí je ale v tom, že korupcí získáváte peníze. A funkce peněz za byrokratického socialismu je odlišná od funkce peněz kapitalismu. V byrokratickém socialismu nešlo použít peníze jako kapitál, nešlo je investovat za účelem zisku. Nešlo je shromažďovat ani jako poklad, protože o tom by byly informace a otázka by byla, kde jste takové peníze získal. Tím nechci říct, že korupce nebyla, samozřejmě že byla, ale zákonitě musela být menší, protože měla jinou funkci.