Američané horečně anoncují útok na Rakká. Jen anoncují, nebo i chystají? Několikrát jste nařkla USA, že dobytím Rakká si jen chtějí na poslední chvíli zajistit „místo v dějinách“ porážky džihádu v Sýrii, a rozebírali jsme též fakt, že podle toho, kolik toho „pomlátíte“ vojensky, se k vám budou chovat u jednacího stolu. Nuže, o kterou z těchto „mission objectives“ se teď snaží Američané? A kam se posunuli Rusové a Asadova vojska? Byly zprávy o ztrátě vojenské techniky a zlých explozích na pobřeží Sýrie. 

Začnu lehkou opravou: Nikdy jsem USA ze snahy „dobýt si“ v Sýrii taky něco pro sebe „nenařkla“, mluvila jsem o tom, že je to ruská nabídka, která reálně padla. Něco jako: Přidejte se a odneste si taky vavřín, protože v téhle válce nejde o to, jestli bude někdo jednoznačným vítězem, ale o to, aby nakonec byli všichni aspoň trochu spokojení, a tudíž nechali Sýrii být. V uplynulých dnech se znovu začalo mluvit o tom, že Rusko nabídlo Američanům „koordinaci“ útoků proti Daeši, což Američané odmítli. Přinejmenším oficiálně, protože současně se zahájením útoku „amerických“ Kurdů a jejich arabských spojenců na Rakká začala syrská armáda shazovat letáky, které vyzývají obyvatele rovněž Daešem obsazených oblastí u sousedního Dejrizoru, aby odešli ze svých domovů, což značí, že se chystá ofenzíva i tam. A bude souběžná s tou proti Rakká; a co víc, Kurdové, kteří jsou americkým „esem“ v boji proti Daeši, oficiálně konstatují, že svou ofenzívu proti Rakká koordinují i s Ruskem. Pokud to tedy mám shrnout, oficiálně se USA s Ruskem v Sýrii „nekamarádí“, ale vedou souběžnou ofenzívu s nasazením sil, které koordinují svůj postup s Ruskem. Takže se vlastně „kamarádí“, ale nesmí se to říkat nahlas, aby nevznikly snad nějaké drby nebo tak něco. A kdyby se drby přece jen objevily, tak se dají odmávnout třeba vytrvalým americkým odmítáním „separovat“ své džihádisty od Al-Káidy a vystavit je tak ruským náletům. Naopak, různé party fanatických hrdlořezů jsou dál pod americkou ochranou a lídr Ahrár aš Šám dokonce před pár dny zajel přímo do USA, na což ministerstvo zahraničí USA reagovalo tvrzením, že „o tom vůbec nevědělo“. Je tu tedy další porce pokrytectví. Pokud ale máte silný žaludek a důsledně se v ní prohrábnete, zjistíte, že například na onom východě Sýrie, kolem Rakká a Dejrizoru, se přece jen děje cosi konstruktivního. Jako by ta porce pokrytectví, čiré hlouposti a hájení teroristů na severu Sýrie byla nutnou cenou za náznak zdravého rozumu na tamním východě. Svým způsobem je to vše vlastně až neuvěřitelné. 

V této chvíli se přitom ale jako důležitější zdají být postoje Turecka a Saúdské Arábie. První se netají tím, že do Sýrie vyslalo speciální oddíly, jejichž cílem může být Daeš, ale také nemusí, protože novoosmanská duše je široká a hledí daleko za horizont stávajících hranic. Aleppo pro ně v tomto směru vždy hrálo klíčovou až mytologickou roli. A Saúdové už otevřeně vyhrožují Spojeným státům, že budou financovat džihád v Sýrii, i když na to nemají vlastně už ani peníze, jen aby dosáhli čehosi hmatatelného, v jejich konkrétním případě svržení Asada. Čili obě země se jaksi svým „sponzorům“, tedy Západu, vymkly zpod kontroly a to nemůže znamenat nic dobrého. Tedy pro Sýrii a pro vyhlídky na ukončení války.