Jak hodnotit celoevropské dopady výsledků britských voleb, ve kterých David Cameron jednoznačně zvítězil? Dle pozorovatelů existuje zhruba 60 jeho poslanců, kteří si „ohlídají“, aby jejich premiér skutečně vypsal referendum o vystoupení z EU, byť sám Cameron z EU vystoupit nechce.

Cameron referendum vypíše, a to velmi pravděpodobně už na příští rok, i když je slíbil do roku 2017. Bude jednat s EU o změnách některých politik a dalších ústupcích. Výsledek referenda je nejistý, ale přesto, že v Konzervativní straně je silná frakce lidí, kteří si přejí z EU vystoupit, takový výsledek by byl překvapující. Je totiž pravděpodobné, že Komise pod vedením místopředsedy Franse Timmermanse připraví takové reformy EU, které bude Cameron moci vydávat za svůj úspěch. V případě vystoupení Británie z EU, takzvaného Brexitu, by téměř jistě došlo k osamostatnění Skotska a jeho přistoupení k EU, což bude velkým faktorem pro britské voliče při jejich rozhodování v referendu.

Bude britský volič chtít pryč z EU? Co by to pro Unii znamenalo? Může ještě Cameron vyjednat na EU nějaké ústupky, kterými by zvýšil šanci, že Britové v EU budou chtít zůstat?

Domnívám se, že většinově spíše nebude. Ústupky budou politickou hrou, ale z výše uvedených důvodů by byl Brexit překvapivý. Cameron může dosáhnout jistých změn v sociální a imigrační politice a zdokonalení a prohloubení jednotného trhu ve službách, což je pro britskou ekonomiku důležité. Jeho vláda také může upravit svůj vztah k soudu pro lidská práva (netýká se EU) tak, že výroky soudu budou mít v Británii jen doporučující charakter. Brexit by byl velký šokem pro Evropu, oslabením jak EU, tak Británie. Došlo by především k oslabení těch sil v EU, kterým záleží na rozšiřování svobodného trhu bez zbytečných regulací, bez daňového slaďování, těch, kteří chtějí malé vlády a svobodu jak pro občany, tak pro firmy. 

Švédský exministr zahraničí Carl Bildt se obává toho, že vystoupení Británie z EU vyvolá i v dalších zemích podobné tendence, což rád podpoří Vladimir Putin usilující o rozdělení Evropy. Bude mít Putin v příštích letech důvod k radosti? Ve které ze zemí EU by mohla úspěšně vyvrcholit tendence k vystoupení z Unie?

Putin je pro EU hrozbou, a proto se domnívám, že tento faktor rovněž přispěje k tomu že si EU více uvědomí, proč vlastně existuje — k obraně západních hodnot, vlády práva a ochraně lidských práv a občanských svobod. Putin zcela jistě oslabí hlas euroskeptiků v Británii.

Stejně tak vzbuzuje obavy možnost vystoupení Řecka z eurozóny, které by mohlo vrcholit dokonce v rozdělení eurozóny na dvě měnové unie. Hrozí takovýto rozpad eura?

Ne, dvě měnové unie jsou jen hypotéza s velmi malou pravděpodobností naplnění. Přes všechnu neschopnost a hloupost vládnoucí strany Syriza je zjevné, že v EU existuje silný zájem na uchování Řecka v eurozóně i EU. 

Česko navštívila šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Ta se ostře distancuje od svého otce, známého antisemitskými a pronacistickými postoji. Bude jí tento distanc stačit na to, aby se stala francouzskou prezidentkou? Nebo aby alespoň FN zaujala stabilní místo jedné ze tří silných stran ve Francii?

Nemyslím si, že by se Národní fronta stala dlouhodobě etablovanou, seriózní a stabilní silou ve francouzském politickém světě. Pořád je to strana, ke které se uchylují protestní voliči nespokojení s tím, jak hlavní politický proud řeší kulturní a civilizační otázky. Bude záležet na tom, jak se hlavní politické strany k těmto otázkám postaví, jestli je začnou konečně uspokojivě řešit. Marine Le Penová je v prezidentských volbách volitelnější než její otec, ale stále ještě vzbuzuje příliš velký odpor na to, aby nakonec mohla být zvolena.

Agenda Le Penové, tedy odmítání imigrace, varování před islámem a obrana tradičních hodnot má odezvu například v Nizozemí, Finsku, Itálii či Rakousku. Kam se dle vás tato politika v příštích letech posune? Co z toho, co dříve bylo nemyslitelné, se o islámu a migraci bude říkat běžně? Stanou se strany typu Národní fronty součástí mainstreamu, nebo jim mainstreamové strany vyzobou jejich agendu?

Myslím, že tyto strany mainstream ovlivní, a to k lepšímu. Že se mainstream konečně seriozně začne věnovat obavám občanů z kulturně-civilizační proměny, kterou kolem sebe pociťují. Mainstream by měl odložit politickou korektnost a říct muslimským přistěhovalcům: jste u nás vítáni, ale budete dodržovat naše pravidla a naše zvyklosti, protože toto je naše civilizace, kterou jste si vybrali k životu. Pokud je nebudete respektovat, budete mít problémy se zákonem.

Ruský prezident Putin vyzval na Rudém náměstí k vytvoření nového systému světové bezpečnosti, který bude bez účasti vojenských bloků. Dlouhodobě kritizuje světovou hegemonii USA, Putinovi evropští příznivci bojují proti obchodní dohodě TTIP a místo toho chtějí pozitivnější vztah s Ruskem. Co k těmto úvahám říci?

Je to čirá propaganda bez jakékoliv opory v realitě. Putin před svými voliči předstírá, že je relevantním světovým státníkem, který spolurozhoduje o budoucí podobě světa. Na to ale nemá vliv, ani ekonomickou sílu. Jeho skrytý boj proti TTIP však nesmíme podceňovat, protože na levici existuje mnoho autentických evropských sil, které si tuto zónu také nepřejí, a které jistě bude chtít Putin posílit finančně.

Alespoň významnější náznaky podpory pro taková prohlášení vidíme u českého prezidenta, u slovenského a maďarského premiéra, v Itálii, samozřejmě ve Francii, v Řecku, na Kypru atd. Kde smířlivost vůči Rusku ještě vzroste? Budou některé země dlouhodobě Putinovým trojským koněm?

Některé tyto síly už tak působí. Nemálo z nich Rusko otevřeně nebo skrytě financuje. Není třeba tajemstvím, že ruské peníze spolufinancovaly kampaň prezidenta Zemana v roce 2012 a 2013. Faktickým Putinovým trojským koněm v EU jsou dnes také všichni ti, kteří ji chtějí rozpustit.

Mimochodem, Miloš Zeman odhaduje, že do konce roku budou zrušeny protiruské sankce. Putin horuje za vyplnění minských dohod „do posledního písmene“. Je zrušení sankcí do konce roku reálné? Bude tudíž mír na Ukrajině?

Dnes se to nedá odhadnout. Bude záležet na situaci na východní Ukrajině. V současné době podmínky pro zrušení sankcí nejsou. 

V evropské politické agendě zapomínáme na dohodu TTIP. Bude nakonec schvalována jen EU jako celkem, nebo národními parlamenty? Pro kterou z těchto možností jste vy? Co se ještě během procesu schválení dohody stane?

Je to klíčová dohoda, která nám otevře americký trh a bude pro svět znamenat další impuls k prosperitě. Byl bych pro co nejjednodušší ratifikaci, protože se tato dohoda nedotýká otázek suverenity země ani EU.

Pokud jde o návštěvu Miloše Zemana a Roberta Fica v Moskvě a její výsledky, především jednání s prezidentem Putinem, jak to hodnotíte?

Přesně tak, jak jsem se obával. Zeman jen legitimizoval propagandistickou ofenzívu Kremlu. Jeho návštěva Moskvy byla ostudná a dělá z nás nedůvěryhodného člena EU a spojence v rámci Severoatlantické aliance.

Jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Soči absolvoval jeho americký protějšek John Kerry. Analytici hovoří o zásadní schůzce, kde se navíc stala dosud naprosto nevídaná věc. Kerry kritizoval ukrajinského prezidenta Porošenka, za což už sklidil kritiku v americkém tisku. Jak máme tuto schůzku podle vás vnímat? Může znamenat nějaký příslib důležitých změn?

Jedná se o taktické kroky, kterými se šéf americké diplomacie snaží dosáhnout dohody a míru. Není to nic zásadního.

Co soudíte o situaci kolem uprchlíků ze severu Afriky a jak pohlížíte na bouřlivou veřejnou debatu týkající se kvót pro přerozdělování imigrantů do jednotlivých členských států EU? Jsou kvóty dobrý nápad? Nebo bychom spíš měli, jak říká Václav Klaus, tyto imigranty vracet do jejich původních zemí, protože zkrátka nemůžeme zachránit všechny a máme sami svých starostí dost?

Je to složité řešení složitého problému. Kvóty jsou jen jakousi náplastí, která ránu nezhojí. Neexistuje jednoduché řešení. Vracet uprchlíky je nehumánní a nehodné evropské civilizace. Zároveň není možné všem uprchlíkům úplně otevřít dveře EU. Výsledkem tedy bude spousta dílčích řešení a kompromisů, které nikoho úplně neuspokojí.