Zaujmout stanovisko ke čtvrteční tragédii malajsijského letadla nad Ukrajinou je obtížné i pro politologa Zdeňka Zbořila. „Příval informací kolem té události je tak obrovský, že není v silách jednoho člověka, který nemá přístup ke zvláštním informačním zdrojům, se rozhodnout. Dokonce je to tak – a vidíme to na všech těch komentářích, které tu událost provázejí – že se lidé rozhodují na základě emocí a nikoli rozumu. Variant už bylo publikováno několik, ale já se nedokážu rozhodnout téměř pro žádnou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Proto se soustředí na kritiku pramenů a přitom se vrací ke kontextu minulosti autorů nebo přímo institucí, které komentáře a tvrzení okolo této tragické události šíří. „Na prvním místě bych uvedl ministra zahraničí Johna Kerryho, který byl tak rychlý, že když jsme ještě ani pořádně nevěděli, co se na Ukrajině stalo, tak on věděl, kde to bylo a kdo to udělal. Připomněl mi tím Colina Powella, jak kdysi na Radě bezpečnosti před lidmi znalými kontextu událostí, k nimž docházelo v Iráku, prezentoval záběry o tamních úložištích zbraní hromadného ničení, což bylo potom důvodem k válce,“ připomíná politolog, jak USA přesvědčovaly svět, že je třeba v Iráku vojensky zasáhnout.

U některých komentátorů je znát deficit objektivity

Nabádá proto, abychom podobně kritičtí byli úplně ke všem zprávám. „A to, jestli létají vrtulníky Apache nad zónou ukrajinských povstalců proti ústřední vládě, může být pravda a můžeme z toho vyvozovat, že Spojené státy dodávají zbraně a vojenskou techniku na Ukrajinu. Ale také to vůbec pravda být nemusí. Běží tu o válku informací a ty oběti letecké tragédie jsou oběťmi války, jak už se také objevilo, která není jejich a s níž nemají nic společného,“ konstatuje Zdeněk Zbořil a přiznává, že pro něho samotného je dost obtížné zachovat objektivitu, protože má blízký vztah k zemím, z nichž pocházelo nejvíce obětí leteckého neštěstí.