Stalo se realitou, že Evropská komise zahájila řízení proti České republice, že odmítla přijmout uprchlíky stanovené kvótami. Naše vláda se rozhodla neustupovat i za cenu toho, že budeme platit pokutu. Prezident Zeman dokonce použil slova, že kvóty jsou narušením naší suverenity a že, kdo se sklonil jednou, skloní se vždy. Jsou tak dramatická slova na místě? Je postup naší vlády správný? Jinak, prý je tu takový fígl, který použili Slováci: Když vezmete 1 procento určených migrantů, tak vás Brusel zatím, zatím nechá být... 

Správný, nesprávný; to asi záleží čistě na úhlu pohledu toho kterého člověka. Mně osobně spíš přijde jaksi podivné, až neuvěřitelné, jak se naše prounijní strany před volbami pustily do Bruselu v nijak neskrývané snaze přetáhnout voliče od menších stran, které se na boji proti migraci profilovaly. Ale co budou dělat po volbách, když se jim případně podaří sestavit vládu? Vždyť třebas Sobotka je v poslední době s Junckerem „jedna ruka“, a tak bych na nějaký jiný než hraný rozkol mezi Prahou a Bruselem nesázela. Zkrátka, poslední kroky českých politických „elit“ mi přijdou krajně nedůvěryhodné. Tím spíš, že verdikt o trestu může přijít až za pár měsíců nebo třeba i let, takže jupí, „dělejme si co chceme“, máme bianco šek. 

Pravidla s oním jedním procentem přijatých migrantů neznám, ale pokud je to „tak prosté, milý Watsone“, tak je očividné, že sám „Brusel“ je jedna velká fraška – pokud po mně někdo bude chtít, abych k jeho spokojenosti splnila pouhou jednu setinu jeho požadavků, tak nutně musí být blázen, který na jedné straně (pro jistotu) nechce reálně ublížit, protože by mohl sám zplakat nad rozlitým mlékem, ale současně vyžaduje, aby se všichni alespoň formálně tvářili, že král je oblečený. O to víc mi pak celý ten pompézní brajgl s „odbojem“ proti Bruselu připadá ještě podezřelejší.