S odkazem na slova z Rozjezdu minulého týdne, reaguje doktor Zdeněk Zbořil na žádost o vydání bývalého vicepremiéra Andreje Babiše a prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. „Napsal jsem, že předpokládám nějaký další předvolební ‚podraz‘, pravděpodobně z okolí pana MV Chovance. Nenapadlo mne, že je to mnohem šířeji a zřejmě důkladněji založená akce, do které bude zatažena Police ČR, státní zastupitelství a nakonec i nějaký soud. Pokud se ČSSD s.r.o. vyučila na příběhu svého poslance, pana dr. Ratha, jistě ví, že díky způsobu práce těchto institucí, a zejména po ‚zefektivnění práce‘ Police  ČR, rozpuštění  ÚOOZ a zapuzení pana plk. Šlachty se takto zahájené vyšetřování s dosud stále nejasným zadáním, obviněním a odsouzením může trvat 4–6 let v tom lepším případě, nebo deset i více let až do nějaké abolice, amnestie nebo promlčení. Třeba více než jedno desetiletí,“ konstatuje. Dál také říká: „A konečně, co by to bylo za volby od roku 1990 a hlavně po1993, kdyby nebyly prezentovány nějaké špinavosti, aby mohla ta nebo ona politická strana či zákulisní spiklenci slavit vítězství. Víme přece, jak MV ČR kdysi na sjezdu ODS vyhrožoval „posláním Václava Klause do tepláků“, jak šel sedět na týden Miroslav Sládek, aby mohl být zvolen prezident republiky, jak byl pronásledován ministerský předseda Gross kvůli 6,5 mil. Kč na barák a jak se o všem přestalo mluvit, když odešel s výslužkou 130 mil. A další a další až po rodinu Nečasových, stále ještě podobným způsobem honěnou od čerta k ďáblu.“ Zbořil také upozorňuje: „Nenamlouvejme si, že politický režim, který zde máme, vznikl z nějaké revoluce, i když si myslíme, že byla sametová. Bylo to jen z úradku ‚temných struktur‘ a udržuje se idejemi  a způsoby vládnutí, které jej zrodily.“

MF Dnes se ptala členů hnutí ANO, zda „vydat“ či „nevydat“. A pro někoho možná překvapivě řada členů ANO sdělila, že vydat. Mezi nimi poslankyně Helena Válková, Petr Vokřál, primátorka Andriana Krnáčová a v ČT se také stejně vyjádřila ministryně Šlechtová. „Já o tomto rozhodnutí ještě nic nevím, ale pokud je to pravda, mám proto jen dvě vysvětlení. Buď je to projev tradiční české neloajálnosti vůči zakladateli strany (viz ODS, ČSSD, ale i další),  nebo je to docela dobrá strategie pro nadcházející volební soupeření, které se už změnilo ve válku. Včetně potenciální účasti ozbrojených mužů – doufejme, že zatím jen v policejních uniformách…,“ reaguje Zbořil. „ANO 2011 by se mohlo odpoutat od privátních starostí Andreje Babiše, které vznikají jeho rozhodnutím získat dotace na výstavbu Čapího hnízda, které – na rozdíl od akce ČSSD a ODS zvané RP Severozápad – stojí, a vytvořit nové vedení strany, např. v čele s dnešním MŽP Brabcem a vyhrát volby i s poslanci Babišem a Faltýnkem. Konec konců, byla by to jen podobná účelová adaptace rošády ČSSD – Zaorálek, Sobotka, Chovanec,“ nastiňuje další možnosti. A zkušeně dodává: „Pokud by někoho zajímala spekulace z oblasti studia politických věd, pak si dovolím tvrdit, že se ani v ČR nejedná o nic jiného než o krizi tzv. liberálního socialismu a že jí jsou ohroženi přestavitelé toho, čemu se někdy nesprávně říká ‚evropská levice‘, kteří ještě možná nepochopili, že jejich  politika odchází do minulosti.“

Filmoví „Sametoví vrazi“ nejsou jen nějakou pohádkou pro dospělé

Andrej Babiš opakuje, že jde o poslední zoufalý pokus systému a tradičních politiků ho zlikvidovat. A není jistě sám, kdo se domnívá, že jeho vydání „k trestnímu stíhání jen 70 dní před volbami je jasným pokusem o ovlivnění politické situace v České republice“. Což konkrétně uvedl bývalý diplomat Jaroslav Bašta pro prvnízpravy.cz s odkazem na politický konec premiéra Petra Nečase. Na druhou stranu jsou tyto názory negovány tím, že je velmi nešťastné zpochybňovat roli policie. Čapí hnízdo bylo předmětem šetření, a kdyby přišlo trestní stíhání po volbách, stejně se to opět nebude líbit. „Jednak ‚zpochybňování‘ PČR republiky není žádné tajemství a děje se tak systematicky už od vzniku ČR a zániku ČSSR resp. ČSFR. Filmoví „Sametoví vrazi“ nejsou jen nějakou pohádkou pro dospělé stejně jako texty Kmentovy, reportáže a filmy Kroupovy či Klímovy. Kmotr M. není žádná fiktivní postava z politického a gangsterského podsvětí. Byl to až do své smrti člověk z masa a kostí stejně jako lidé z okolí Petra Nečase, kteří si, možná jen dočasně, uchovali nějakou naději,“ připomíná Zbořil.

Podle politologa strach z vítězství ANO 2011 v nadcházejících volbách zatemnil hlavy tvůrcům antibabišovské kolice, a proto chápou politiku nikoli jako věc veřejnou, ale jako technologii moci. „Snad jenom ti, kteří se obávali vítězství ANO v letošních volbách jako začátku své cesty do chudoby a bezmoci, si mohli vymyslet jako záminku jednání z let 2008–2009, tehdy dokonce pod kontrolou MF Kalouska, středočeského hejtmana Ratha a dalších. Dokázali opomenout, že s ním seděli skoro čtyři roky ve vládě a pustit se do tak hektických aktivit, o kterých předpokládají, že jim pomohou nějak uspět ve volbách, vytvořit vládní koalici poražených politických stran a potom se vydat cestou odstranění Miloše Zemana jako možného prezidenta v druhém termínu,“ analyzuje situaci.
„To, že žádost o vydání Andreje Babiše a pana Faltýnka přišla 70 dní před volbami a že to je jen shoda náhod, je pohádka, kterou nezvedení adolescenti české politiky jen chtějí slyšet. Přitom se nezajímají o to, jak probíhá soud akce OKD, co je pravdy na blokování plateb hned v pěti šesti zemích z rozhodnutí lucemburského soudu, kdy a komu ČSSD zaplatí pohledávky z akce Altner a spol. A jak se vyvíjejí desítky dalších souzených a odsouzených kauz, případně jak PČR stíhá ty už odsouzené, kteří jsou na útěku,“ dodal.

Babiš schytává kritiku nejen za Čapí hnízdo, ale také za způsob své obhajoby. České centrum Mezinárodního PEN klubu kritizuje přirovnání policejní žádosti o své vydání k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo k situaci v Československu v 50. letech minulého století. Podle českého PEN klubu to je urážka obětí komunistické totality. „Bohužel, nevím, kdo jsou právě dnes členy českého PEN klubu. Někdy se mi zdá, že jejich angažmá, ať již skupinové, nebo individuální, je trochu jednostranné. Navíc jsou to lidé jiné generace, kteří na rozdíl ode mne ona pověstná léta padesátá nezažili. Proto jim nemohu radit, ani je přesvědčovat o tom, „kdo má vlastně pravdu.“ Konec konců, já jsem si Andreje Babiše ani většinu jeho kolegů v české politice  ‚nevycinkal‘,“ reaguje Zbořil.

Kobercový nálet na Čapí hnízdo? Špinavostí bude přibývat

A co český volič? Jde o bod zlomu, nebo zůstanou Babišovi preference v podstatě stejné a vyhraje? „To neumím odhadnout, usuzuji jen z ‚paroubkovské zkušenosti‘, že to ANO 2011 bude mít těžší, než se původně zdálo, a že s ohledem na dnes už typickou proradnost ČSSD se ještě dočkáme dalších nehorázností z jejích temných struktur. Možná, že ale tento ‚kobercový nálet na Čapí hnízdo‘, jak někdo tuto akci nazval v LN, přišel příliš brzo; a čím více bude přibývat špinavostí (útoky na členy Babišovy rodiny atd.), tím více se lidé budou snažit získávat  informací. Proto si myslím, že se dále bude propadat důvěryhodnost ČSSD, o které si už dnes kdekdo myslí, že je tím aristotelovským ‚hybatelem‘ věcí. A policie nebo cenzoři jen jejich pokornými sluhy,“ komentuje Zbořil.

A jaký scénář povolební koalice je nejvíce pravděpodobný? „Už dva roky pan Sobotka a Kalousek pracují na ‚koalici demokratických stran‘. To většinou vysvětlují jako obranu proti Babišovi. Vůbec jim přitom nevadí, že by vznikla různorodá koalice, do které by se vešla, bylo-li by třeba, i KSČM. Předseda ODS Fiala dokonce mluví i o obnovení pravo-levého paradigmatu české politiky, což musíme chápat tak, že dohoda ‚pravice-levice‘ je možná a že jen záleží na tom, koho za pravici nebo levici budeme my, pomazaní vůlí lidu, považovat,“ uvedl Zbořil a dodává, že to může být kdokoli, včetně stále ještě, i když v poslední době trochu mírněji, proklínaného Okamury. „Zdá se, že nikdo z nich nepočítá, že by volby mohly dopadnout jinak, tj. bez těch opakovaně sledovaných parlamentních stran a jim připisovaných preferencí. V každém případě ale přispěje oslabení ANO 2011 k fragmentarizaci politického stranického systému a k těsné podpoře jakékoli povolební koalice. Nejlépe v poměru 101:99, jak je věčným přání zákulisních hráčů české politiky,“ dodal politolog.

S ohledem na předvolební průzkumy už se vede debata i o tom, zda by prezident Miloš Zeman jmenoval na post premiéra člověka, který je trestně stíhaný. Prezident zatím na základě různých debat prostřednictvím Jiřího Ovčáčka oznámil, že příštím českým premiérem bude vítěz voleb. Miroslav Kalousek ale rychle připomenul na sociální síti dění z roku 2013, kdy při vyslovení nedůvěry Rusnokově vládě Miloš Zeman ve Sněmovně prohlásil, že stejně do voleb novou vládu jmenovat nebude. Odůvodnil to tvrzením, že ho JUDr. Ištvan informoval, že během několika týdnů budou padat obvinění po zátahu na Úřadu vlády. „Ctnostně se tvářící prezident tehdy hřímal, že neponese odpovědnost za jmenování ministra, který ‚bude vládnout z vězeňské cely‘. Přitom nikdo tehdy obviněn nebyl a dodnes nebyl nikdo pravomocně odsouzen. Miloš Zeman bez jakékoliv úcty k vlastní zemi mění postoje podle toho, jak se to zrovna hodí jemu a jeho spojencům, ať už je to Babiš, Kreml, nebo Peking,“ napsal Kalousek na sociální síti Facebook. Dvojí metr, nebo je ještě brzy na takové úvahy? „Neúnavný politický komentátor ČT Miroslav Kalousek jako obvykle pláče na nesprávném hrobě. Kolikrát i on pomáhal prezidentovi Zemanovi vstupovat do politiky až nad rámec jeho pravomocí. Navíc při svém politickém vzdělání ví, že ani Zeman podobně jako Havel nebo Klaus ‚nevstoupí dvakrát do stejné řeky‘,“ říká Zbořil. „Vypadá to, že Kalousek na rozdíl od svých spolubojovníků jako první pochopil, že Zemanův nenápadný výrok o tom, koho bude jmenovat premiérem, není jednoznačný. Vítěz voleb přece neznamená, že to musí být předseda vítězné strany, ale já mu rozumím tak, že ‚Zeman sedlá koně‘, protože se zase chystá revoluce. Sice zase jen taková malá česká, ale přece jen revoluce…,“ dodal.

„Zabít Babiše“? To nemusí být metafora

Na sociálních sítích lidé parodují název knihy Andreje Babiše způsobem: O čem sním, když náhodou sedím. Ovšem je v tomto případě důvod ke smíchu, nebo nám za chvíli dojde? „Patří k nedostatkům politické nebo, jak říkal Havel, občanské gramotnosti, že se i na tragické události reaguje emocionálně. Někdy to pomáhá dostat se z různé šlamastiky, jindy to vede k duševní zchátralosti. Nebo jak říkal klasik, ‚Vzniká tak pustý politicism hospodský, jenž svým demokratickým pivem o nic není lepší než blaseovaná reakce aristokratického šampaňského‘,“ reaguje politolog.

Biolog Jiří Jírovec uvažuje nad souvislostmi, které provázejí stále nové a nové kauzy pravidelně se vynořující kolem Andreje Babiše. „Lze spekulovat, že se na jeviště spustil sám sošný ministr vnitra. Situace byla pomalu zoufalá, ne-li neřešitelná, protože Babiš měl preference nad 30 procent. Ministr je možná ve střetu zájmů, protože může vlastní vahou ovlivňovat českou politickou scénu ve prospěch ČSSD. S levárnami to umí, to se ví již od lánské schůzky. Úkol dne je zabít Babiše. Pokud se to podaří, bude se dělit bohatá kořist, tedy hlasy oslabeného hnutí.“ A co si o tomto názoru myslí doktor Zbořil? „Pan Jírovec to sice říká brutálně, ale v podstatě se nemýlí. Já si jen na rozdíl od něho nemyslím, že ‚Zabít Babiše!‘ je jen nějaká metafora. Je to úkol a bylo by zajímavé vědět, kdo jej komu uložil,“ uvažuje politolog.

V souvislosti s ministrem Milanem Chovancem jsme se také zeptali, jak se podle Zbořila do politiky zapsal. „Kdybych chtěl být vtipný, řekl bych, že se pan Chovanec do české politiky zapsal už jen tím, jak vypadá. Oscar Wilde říkal, že od třiceti let si každý můžeme za obličej. Milan Chovanec v něm má zapsány všechny peripetie svého života i politické kariéry. Je to (jak říkám jinde) technolog politické moci a dodal bych, že zdatný a úspěšný. Je asi pravým příkladem populismu, a to mnohem lepším než všichni ostatní z ČSSD nebo odjinud z populismu obviňovaní. Ví, že není třeba se ucházet o přízeň ‚populace‘, ale o sílu těch mocných a vysvětlit jim, proč se chová tak nebo jinak. Je to nástroj, který si ČSSD sama vytvořila a on přestal poslouchat její rozkazy. Chce vládnout. Už vlastně vládne a možná, že si pan Zaorálek dělá o své úloze v dějinách větší iluze, než mu Milan Chovanec dovolí,“ uvedl politolog.

Nechce, aby se příští „Paráda hrdosti“ pořádala v katolických kostelech

LGBT katolíci se obrátili otevřeným dopisem na kardinála Duku s prosbou „Věříme ve Váš zájem a lásku ke každému křesťanu. Obracíme se na Vás s žádostí o pastýřskou péči,“ napsali mimo jiné. Kardinál jim odpověděl, že poskytují „kategoriální pastoraci“ pouze pro uzavřené komunity, které nemají žádnou jinou možnost účastnit se bohoslužby a dožadovat se duchovní pomoci. „Členové Hnutí Logos a LGBT katolíci se právem považují za plnoprávné občany České republiky i za katolické křesťany, jsou jim tedy otevřeny všechny bohoslužby při zachování základních podmínek, které vyžaduje křesťanská etika a normy kanonického práva. V tomto duchu jsou tedy naše srdce i dveře našich kostelů vždy otevřené,“ doplnil.
„Vztah katolické církve k LGBT je složitější, než si většinou myslíme. S tímto a podobnými problémy se potýkali nejméně čtyři poslední nejvyšší představitelé církve a jejich návrhy nebyly druhou stranou často akceptovány,“ připomíná Zbořil. „Já jsem ten poslední, kdo má právo se k tomuto problému vyjadřovat, protože nejsem členem ani komunity LGBT, ani katolické církve. Dokonce, pokud se nemýlím, byl jsem pokřtěn jako ‚husita‘. Zdá se mi, že pan kardinál se vyjádřil co nejohleduplněji. Navíc nic nenařizuje, jen doporučuje. A asi nechce, aby se příští ‚Paráda hrdosti‘ pořádala v katolických kostelech. To by mohla druhá strana respektovat, protože i ve věcech víry, jak víme z náboženských válek, ‚...všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest‘,“ dodává.

Miliardář Dalibor Dědek, který se v minulých dnech rozhodl podpořit hnutí STAN a kandidovat za něj jako jeden z lídrů v parlamentních volbách, nyní láká ke spolupráci teologa Tomáše Halíka. Psal o tom server MF Dnes. Halík by se podle deníku mohl stát součástí takzvané nadstranické rady moudrých. Tu s týmem svých lidí sestavuje právě Dědek. Halík MF Dnes kontakt s podnikatelem potvrdil a uvedl také, že jeho nabídku neodmítl. Zároveň si však chce zachovat nezávislost a nechce se vázat na jednu stranu. Je příznivcem nadstranického fóra pro strany, které jsou prozápadní a proevropské. „Bylo by dobré, aby měly zázemí nějakého mozkového trustu. O tom bych asi uvažoval,“ uvedl Halík. „Asi nejde jen o ten ‚mozkový trust‘, ale také trochu o peníze. A o těch víme, že jich není nikdy dost. Snad jen, když jde o českého miliardáře, mohl by se Tomáš podívat, odkud ty peníze jsou. Třeba by jednou  mohl skončit v objetí nějakého nového Babiše,“ varuje Zbořil.

Kardinál Duka vydal nový blog na aktuálne.cz. V něm se zamýšlí nad pochopením skutečnosti, proč „pokoncilní kodex kanonického práva, tedy zákoník církve, zakazuje duchovním osobám usilovat o politické funkce na všech úrovních (Kánon 285 CIC). Předpokládá pro kleriky i zákaz aktivní účasti v předvolebních bojích a šarvátkách. To ovšem neznamená, že by věřící křesťané, laici, neměli vstupovat do těchto kampaní, pokud budou respektovat svobodu rozhodování každého jednotlivce i rodinných příslušníků.“
A Zbořil uzavírá dnešní Rozjezd takto: „Pan kardinál Duka, alespoň jak ho znám z jeho přednášek, které se týkaly i politiky, je poučený a v politice se díky svým zkušenostem orientující vzdělanec. Pokud svými slovy připomíná komukoliv, nejen Tomáši Halíkovi, něco ze svých znalostí a zkušeností, měli by si ho ti, kterým jsou adresována, vážit. I když s ním nemusejí souhlasit. Vztah ornátů a komží má v českých dějinách své místo a nevadí, že se kroje a móda trochu změnily. Stále jde o víru a její zneužití ve prospěch dosažení bohatství a politické moci. A asi tomu ještě dlouho nebude jinak.“