S odkazem na slova z Rozjezdu minulého týdne, reaguje doktor Zdeněk Zbořil na žádost o vydání bývalého vicepremiéra Andreje Babiše a prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. „Napsal jsem, že předpokládám nějaký další předvolební ‚podraz‘, pravděpodobně z okolí pana MV Chovance. Nenapadlo mne, že je to mnohem šířeji a zřejmě důkladněji založená akce, do které bude zatažena Police ČR, státní zastupitelství a nakonec i nějaký soud. Pokud se ČSSD s.r.o. vyučila na příběhu svého poslance, pana dr. Ratha, jistě ví, že díky způsobu práce těchto institucí, a zejména po ‚zefektivnění práce‘ Police  ČR, rozpuštění  ÚOOZ a zapuzení pana plk. Šlachty se takto zahájené vyšetřování s dosud stále nejasným zadáním, obviněním a odsouzením může trvat 4–6 let v tom lepším případě, nebo deset i více let až do nějaké abolice, amnestie nebo promlčení. Třeba více než jedno desetiletí,“ konstatuje. Dál také říká: „A konečně, co by to bylo za volby od roku 1990 a hlavně po1993, kdyby nebyly prezentovány nějaké špinavosti, aby mohla ta nebo ona politická strana či zákulisní spiklenci slavit vítězství. Víme přece, jak MV ČR kdysi na sjezdu ODS vyhrožoval „posláním Václava Klause do tepláků“, jak šel sedět na týden Miroslav Sládek, aby mohl být zvolen prezident republiky, jak byl pronásledován ministerský předseda Gross kvůli 6,5 mil. Kč na barák a jak se o všem přestalo mluvit, když odešel s výslužkou 130 mil. A další a další až po rodinu Nečasových, stále ještě podobným způsobem honěnou od čerta k ďáblu.“ Zbořil také upozorňuje: „Nenamlouvejme si, že politický režim, který zde máme, vznikl z nějaké revoluce, i když si myslíme, že byla sametová. Bylo to jen z úradku ‚temných struktur‘ a udržuje se idejemi  a způsoby vládnutí, které jej zrodily.“

MF Dnes se ptala členů hnutí ANO, zda „vydat“ či „nevydat“. A pro někoho možná překvapivě řada členů ANO sdělila, že vydat. Mezi nimi poslankyně Helena Válková, Petr Vokřál, primátorka Andriana Krnáčová a v ČT se také stejně vyjádřila ministryně Šlechtová. „Já o tomto rozhodnutí ještě nic nevím, ale pokud je to pravda, mám proto jen dvě vysvětlení. Buď je to projev tradiční české neloajálnosti vůči zakladateli strany (viz ODS, ČSSD, ale i další),  nebo je to docela dobrá strategie pro nadcházející volební soupeření, které se už změnilo ve válku. Včetně potenciální účasti ozbrojených mužů – doufejme, že zatím jen v policejních uniformách…,“ reaguje Zbořil. „ANO 2011 by se mohlo odpoutat od privátních starostí Andreje Babiše, které vznikají jeho rozhodnutím získat dotace na výstavbu Čapího hnízda, které – na rozdíl od akce ČSSD a ODS zvané RP Severozápad – stojí, a vytvořit nové vedení strany, např. v čele s dnešním MŽP Brabcem a vyhrát volby i s poslanci Babišem a Faltýnkem. Konec konců, byla by to jen podobná účelová adaptace rošády ČSSD – Zaorálek, Sobotka, Chovanec,“ nastiňuje další možnosti. A zkušeně dodává: „Pokud by někoho zajímala spekulace z oblasti studia politických věd, pak si dovolím tvrdit, že se ani v ČR nejedná o nic jiného než o krizi tzv. liberálního socialismu a že jí jsou ohroženi přestavitelé toho, čemu se někdy nesprávně říká ‚evropská levice‘, kteří ještě možná nepochopili, že jejich  politika odchází do minulosti.“

Filmoví „Sametoví vrazi“ nejsou jen nějakou pohádkou pro dospělé

Andrej Babiš opakuje, že jde o poslední zoufalý pokus systému a tradičních politiků ho zlikvidovat. A není jistě sám, kdo se domnívá, že jeho vydání „k trestnímu stíhání jen 70 dní před volbami je jasným pokusem o ovlivnění politické situace v České republice“. Což konkrétně uvedl bývalý diplomat Jaroslav Bašta pro prvnízpravy.cz s odkazem na politický konec premiéra Petra Nečase. Na druhou stranu jsou tyto názory negovány tím, že je velmi nešťastné zpochybňovat roli policie. Čapí hnízdo bylo předmětem šetření, a kdyby přišlo trestní stíhání po volbách, stejně se to opět nebude líbit. „Jednak ‚zpochybňování‘ PČR republiky není žádné tajemství a děje se tak systematicky už od vzniku ČR a zániku ČSSR resp. ČSFR. Filmoví „Sametoví vrazi“ nejsou jen nějakou pohádkou pro dospělé stejně jako texty Kmentovy, reportáže a filmy Kroupovy či Klímovy. Kmotr M. není žádná fiktivní postava z politického a gangsterského podsvětí. Byl to až do své smrti člověk z masa a kostí stejně jako lidé z okolí Petra Nečase, kteří si, možná jen dočasně, uchovali nějakou naději,“ připomíná Zbořil.

Podle politologa strach z vítězství ANO 2011 v nadcházejících volbách zatemnil hlavy tvůrcům antibabišovské kolice, a proto chápou politiku nikoli jako věc veřejnou, ale jako technologii moci. „Snad jenom ti, kteří se obávali vítězství ANO v letošních volbách jako začátku své cesty do chudoby a bezmoci, si mohli vymyslet jako záminku jednání z let 2008–2009, tehdy dokonce pod kontrolou MF Kalouska, středočeského hejtmana Ratha a dalších. Dokázali opomenout, že s ním seděli skoro čtyři roky ve vládě a pustit se do tak hektických aktivit, o kterých předpokládají, že jim pomohou nějak uspět ve volbách, vytvořit vládní koalici poražených politických stran a potom se vydat cestou odstranění Miloše Zemana jako možného prezidenta v druhém termínu,“ analyzuje situaci.
„To, že žádost o vydání Andreje Babiše a pana Faltýnka přišla 70 dní před volbami a že to je jen shoda náhod, je pohádka, kterou nezvedení adolescenti české politiky jen chtějí slyšet. Přitom se nezajímají o to, jak probíhá soud akce OKD, co je pravdy na blokování plateb hned v pěti šesti zemích z rozhodnutí lucemburského soudu, kdy a komu ČSSD zaplatí pohledávky z akce Altner a spol. A jak se vyvíjejí desítky dalších souzených a odsouzených kauz, případně jak PČR stíhá ty už odsouzené, kteří jsou na útěku,“ dodal.

Babiš schytává kritiku nejen za Čapí hnízdo, ale také za způsob své obhajoby. České centrum Mezinárodního PEN klubu kritizuje přirovnání policejní žádosti o své vydání k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo k situaci v Československu v 50. letech minulého století. Podle českého PEN klubu to je urážka obětí komunistické totality. „Bohužel, nevím, kdo jsou právě dnes členy českého PEN klubu. Někdy se mi zdá, že jejich angažmá, ať již skupinové, nebo individuální, je trochu jednostranné. Navíc jsou to lidé jiné generace, kteří na rozdíl ode mne ona pověstná léta padesátá nezažili. Proto jim nemohu radit, ani je přesvědčovat o tom, „kdo má vlastně pravdu.“ Konec konců, já jsem si Andreje Babiše ani většinu jeho kolegů v české politice  ‚nevycinkal‘,“ reaguje Zbořil.