Vystoupením českého prezidenta Miloše Zemana ve všeobecné rozpravě na 71. zasedání Valného shromáždění OSN začíná politolog Zdeněk Zbořil své pravidelné ohlédnutí za nejzajímavějšími událostmi uplynulého týdne. „Rozhodně projev prezidenta České republiky nebyl teatrální, jak si někteří jeho kritici myslí. Odpovídal významu zahraniční politiky naší země, ale také důležitosti OSN v mezinárodní politice. Obě tyto instituce mají velmi nízkou prestiž a slova českého prezidenta, který se snažil situaci hodnotit objektivně, dnes opravdu málokoho zajímají,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz s nepřehlédnutelnou dávkou sarkasmu Zdeněk Zbořil.

Hlava českého státu ve svém projevu kritizovala mezinárodní společenství za nedostatek aktivity v boji proti mezinárodnímu terorismu. Miloš Zeman také vyzval k vojenské akci proti teroristům a vybídl mimo jiné k aktivaci článku 47 Charty OSN, který předpokládá vznik vojenského štábu pomáhajícího Radě bezpečnosti OSN. „Nápad aktivovat článek 47 Charty OSN nebo jakéhosi sboru vojenských expertů při Radě bezpečnosti OSN nechtějí velmoci, ale nechtějí to ani ti ‚bezmocní‘, kteří se obávají jakýchkoli změn v organizaci vojenských aktivit ‚modrých přileb‘, protože mají strach, aby jakýkoli pokus o změnu statu quo nezpůsobil další zmenšení vlivu rozhodnutí RB OSN, než jaký dosud mají,“ vysvětluje politický analytik.

Kritikům asi vadí, že prezident nevolá po humanitárním bombardování

Martin Fendrych z Aktuálně.cz napsal k prezidentově řeči na půdě OSN komentář, který vyšel pod titulkem „Zeman je mezinárodní nula. Spojeným národům může navrhnout cokoli, třeba let na Mars“. Vyčetl mu v něm mimo jiné, že převrátil naši zahraniční politiku, když ukončil důraz na lidská práva a přišel s „ekonomickou diplomacií“, přičemž boj proti terorismu souvisí mnohem víc s lidskými právy, jež jsme tak snadno opustili, než s ekonomikou. Miloš Zeman podle něj vzbuzoval lítost, jak tam řečnil bez papíru a bez významu. S kritikou se přidal i bývalý diplomat a nyní ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, jenž se do prezidenta pustil kvůli tomu, že si dovolil poučovat ostatní politiky o boji s terorismem.

„Pan Fendrych je rázným kritikem prezidenta Zemana, neváží si ho jako instituce a prestiž prezidenta ČR by v jeho očích nezachránilo, ani kdyby ráčkoval. A pan ředitel Knihovny Václava Havla si myslí, že český prezident by měl komunikovat jen s prezidentem americkým a vyzývat jej k humanitárním leteckým útokům na jakýkoli kousek země, který páchne ropou nebo kde se produkují drogy. Také si myslí, že by mohl vyzývat ‚přední světové politiky‘, které by považoval za morální autority, aby válčili třeba na Ukrajině nebo v Číně, když si tak považoval ‚zvacího dopisu‘ jiného českého prezidenta do Iráku. Možná prezident Zeman vidí dál než pánové Fendrych a Žantovský, anebo se z ‚úspěchu amerických válek‘ na Balkáně, v Iráku a třeba i v Afghánistánu dokázal poučit trochu více než oba ‚holotropně‘ uvažující pánové,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Bývalá první dáma se k památce chová ohleduplněji než předurčení

První říjnovou středu uplyne osmdesát let od narození Václava Havla a při této příležitosti se vynořuje jeden nápad za druhým, jak toto výročí uctít. Na jednom z nich, že by piazzetta Národního divadla mohla v budoucnu nést jméno po někdejším prezidentovi, se shodli členové pražské místopisné komise. Zatím ale není jasné, zda by se místo mělo jmenovat Havlovo náměstí, nebo náměstí Václava Havla. Místopisná komise preferuje Havlovo náměstí, zatímco radní Jan Wolf by byl pro náměstí Václava Havla. „Podle mě je to místo naprosto špatně zvolené. Vždyť to není náměstí, ale jen plácek mezi domy, který je vhodný maximálně na to, aby si tam kluci cvrnkali kuličky. S výběrem místa tedy naprosto nesouhlasím,“ nebral si ve vyjádření pro Lidové noviny vůbec servítky první polistopadový Havlův kancléř Karel Schwarzenberg.