V listopadu uplyne 25 let od sametové revoluce. Jaké změny – dobré i ty špatné – podle vás přinesl České republice nový režim?
Nový režim se na nás nespustil jako vlahý déšť. Přinesli jsme ho my a je námi poznamenám. Našimi ideály, ale také naší ušpiněností. Změnilo se skoro všechno. Nejméně jsme se ale změnili právě my, lidé, obývající tuto kotlinu, uzavřenou po tisíc let známých dějin před vnějším světem. Svět se nám otevřel, ale hory kolem nás jakoby vyrostly. A my ztratili odvahu, jestli jsme ji za začátku té pětadvacetileté cesty vůbec měli. Jsme jako národ, jako stát, nejistí, bázliví.
My Češi, Moravané a Slezané se měníme jen velmi pomalu také proto, že odmítáme připustit, že jsme závislí na cestě, jakou jsme prošli. Že jsme vlastně tou cestou, ne o mnoho víc. Zejména v těch dvaceti letech před Listopadem, kdy tlak byl nejmenší, ale škody na duši a na páteři největší. Předcházelo jim vzepětí a naděje osmašedesátého, po kterých přišla – alespoň pro mne - nečekaně rychlá a snadná rezignace. Na tu dobu „po“ se nerado vzpomíná, prostě jsme ji vytěsnili.
- Petr Pithart, Milan Uhde, Jan Urban, Martin Bursík, Miroslava Němcová, Roman Joch, Pavel Žáček, Ivan Langer, Štěpán Kotrba, Karel Janeček, Miroslav Kalousek, Jan Graubner, Václav Žák, Petr Hampl, Karel Hvížďala či Hana Marvanová. I ti přispěli do seriálu ParlamentníchListů.cz, ve kterém osobnosti politického a společenského života bilancují dobu po listopadu '89. Kompletní seznam najdete ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová