Rozhovor s Věrou Jourovou vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor rádia Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Jak dopadl Váš případ, Vaše kauza?

Třicátého června proběhl první stupeň civilního soudu Jourová vs. stát, zastoupený ministerstvem spravedlnosti, kde mi byla přisouzena omluva a odškodnění, resp. náhrada ušlých zisků ve výši 3 600 000 plus úroky.

Stát se odvolal?

Ano, ale my také. U mě zůstala nevyslyšena ta újma na dobrém jménu, na prestiži a na profesionální kariéře.

Jak se taková újma na prestiži a kariéře dá vyrovnat?

Je vymezena částka pět milionů, to ví přesně pan advokát, jak se to počítá. Samozřejmě, že se to ale velmi těžko prokazuje.

Sledujeme téma Korupce

Lidsky ta kauza dopadla jak?

Musela jsem se naučit žít s přepsaným životopisem. Představte si, že někdo přijde s nějakou pomluvou, která v sobě nemá ani kousek pravdy, dostane razítko státu a rozjede se mašinerie a Vy se s tím musíte naučít žít. Stále to cítím v zátylku, že ta věc v myslích lidí trvá, spousta lidí si určitě nadále myslí, že jsem brala úplatky. Přišla jsem ale díky té kauze na to, že mám kolem sebe spoustu dobrých přátel, dávali mi pomyslné obklady. Výborně zafungovala i rodina, ani ona, ani přátelé o tom, že bych brala, nebo nebrala úplatky, nezapochybovali. Přimělo mě to k tomu, abych se moc snažila znovu se dostat v životním pocitu a úspěchu nahoru. Přesně rok od doby, kdy jsem byla zavezena do vazby na Ruzyni, jsem byla imatrikulována na právnické fakultě. Ten obludný případ k tomu byl impuls.

Co na tom všem bylo nejhorší, vazba?

Ne, ta mě jen přesvědčila o tom, že jsem schopná fungovat v krizových podmínkách. Není to špatný test. Nejhorší bylo to obvinění jako takové, měla jsem svatou zásadu, že si mě nikdy nikdo nekoupí. To, že mě z tohoto obvinili, bylo jako obvinění z pedofilie.

Když si vzpomenete na to, jak fungovala vazba, lze to přirovnat třeba k tomu, jak byla prezentována v seriálu Přítelkyně z domu smutku?

Určitě ne. Dnes je to těžší v tom, že není jasno v tom, kdo jsou oni a kdo jsou my, co se týče vězeňství, nemohu si stěžovat na zacházení, je velmi korektní, neměla jsem pocit, že by mě tam někdo účelově ponižoval, to se děje spíše v cele předběžného zadržení.

Když někdo řekne vyšetřovací vazba, co se Vám vybaví?

Ten pocit, že jste za mřížemi, nemůžete vidět modré nebe bez mříží, to je hrozná věc. Fakt, že jste za dveřmi, které nemají kliku, že za nimi je někdo, kdo na Vás stále kouká, sprcha dvakrát týdně... to samozřejmě příjemné není. Koluzní vazba je ale podle mě přežitek v našem právním řádu, to by se mělo změnit, protože to je nástroj, jak izolovat člověka, aby neovlivňoval svědky. Nemá to být sankce, ale přitom to sankce je.

Stát musí dát Jourové miliony, rozhodl soud

Kdo Vás v celé té kauze zklamal?

Kauza mi potvrdila určitou deziluzi ze společnosti, že si lidé myslí, že normální je krást a nechat se uplácet. Potvrdila jsem si, že to funguje, nemá to jména. Zdroj mého neštěstí byla ale třeba vyjádření určitých lidí typu: Věra nám vždy pomůže. Toto bylo poté přeloženo do jazyka: ona je naše, ve smyslu ona se dá koupit. To je úchylný svět.

Byla jste v kontaktu se „slavným" starostou Budišova?

Ano, byla jsem s ním i v nějaké organizaci ČSSD. Na ministerstvu jsme se potkali možná dvakrát, třikrát, on byl trošku blázen, žil v nějakém svém světě a možná i v dojmu, že je potřeba si výhody či benefity koupit. Na mě si ale nikdy netroufl něco takového zkoušet.

Slyšel jsem, že jste se scházeli třeba i s panem Pohankou, co je na tom pravdy?

S panem Pohankou jsem se nikdy neviděla. O panu Pohankovi jsem se dočetla až ve vazbě, pak jsem si přečetla, o koho jde.

Co děláte teď, čím se živíte?

Dodělávám školu, snažím se udržet v oboru evropských fondů, jsem poradkyně, konzultantka, dlouhodobě pracuju v Rumunsku, kde si mě najímá zpravidla ministerstvo financí. Toto už dělám pátý rok. Čas od času působím v západobalkánských zemích, kde se chystají na vstup do EU. V Česku dělám projekty, projektové žádosti, to ráda nedělám, je to riskantní, když uděláte malou chybu, jde to pod stůl. Na Balkáně a v Rumunsku mě spíše kontaktují podnikatelé, kteří chtějí vědět, jak se dají peníze získat. Co se týče ČR, mám zajímavou zkušenost z cca půl roku po kauze. Přitahovala jsem gaunery, říkali si asi: to je ona, ta to zná, tihle lidi mi zpravidla hned na první schůzce rozkryli, jak na získání dotací chtějí jít. V takové chvíli jsem ukončila další debatu a už jsem se s nimi nikdy nesešla.

Paroubek ke kauze Jourová: Kubice, odstupte

A obecně, je to tady v ČR tak, že umíme čerpat evropské peníze?

Ano. Ne vždy je ale používáme na věci, které je potřeba. Princip má být takový, že vložíte euro a za pět let získáte dvě. Ale určitě nevybočujeme z evropského standardu. Možná tady funguje i určitý patriotismus, obava z toho, že bychom ty peníze nemuseli získat.

Slavné regionální programy, ty podle Vás zafungovaly dobře?

Osobně nejsem přívržencem regionálních programů. Bylo by lepší mít jeden program s decentralizovaným a autonomním rozhodováním v regionech. Já jsem jeden takový program řídila a fungovalo to. Regiony ale chtějí své programy, mají to mít. Některé regiony ale dnes mají velké potíže, asi to nebyl úplně dobrý nápad.

Čím to je, že se Vás v médiích tak vehementně zastával pan Dimun?

Ani nevím, že se mě vehementně zastával, média moc nesleduji. Byli jsme kolegové, poznal mě i lidsky, byl první, kdo se mě zastal, když jsem seděla na Ruzyni, byl první, kdo se mě zastal, jehož článek v novinách se mi dostal ve vězení do rukou, bachařky mi ho přinesly s tím, že budu mít radost, tu mi text opravdu udělal.

Je šance, že Vás uvidíme ve vysoké politice?

Nikdy neříkej nikdy, ale už jsem si ověřila, že na vysokou politiku po Česku nemám výbavu. Nejsem ten, kdo si bude nejdřív krýt záda, a pak teprve sledovat to další. A už se nebudu měnit.

Jak hodnotíte aktuální skandály v politice?

Atmosféře nepřispívají, ale bez nich se politika nemůže průběžně čistit. Běžný občan má zprávy o politice jenom z médií.

Komu z českých politiků nejvíce věříte?

Věřím panu Dienstbierovi například. Trochu jsem postižená blairovskou politikou třetí cesty. Tady chybí lídr, který by podobný styl politiky prosazoval, možná právě pan Dienstbier.

Jiří Paroubek by to být nemohl?

Jiří Paroubek byl podle mě moc vlevo. Ale ikona pro mě byla Hana Marvanová, ze současných žen se mi velmi líbí Miroslava Němcová. Někdy na ní vidím, jak co se týče chlapského pojetí české politiky trpí.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Další exkluzivní rozhovory: Na hraně s Xaverem

Foto: Filip Jandourek