Badatel z ÚSTRu: Je tu bratrovražedný boj jak u Lipan. A zvenku někdo tahá za nitky

01.05.2013 15:57 | Zprávy

Jako zbytečný a bratrovražedný boj, podobný tomu kdysi u Lipan, ze kterého budou mít užitek jenom cizáci. Tak charakterizuje známý historik a muzikant Jaroslav Čvančara dění kolem Ústavu po studium totalitních režimů (ÚSTR). Jeho pohled na kauzu ÚSTR je o to cennější, že na rozdíl od politiků a umělců, kteří se k němu vyjadřují, aniž by problému sebeméně rozuměli, Čvančara pracuje přímo v ÚSTR, a je tak přímo v centru dění.

Badatel z ÚSTRu: Je tu bratrovražedný boj jak u Lipan. A zvenku někdo tahá za nitky
Foto: Archiv JČ
Popisek: Jaroslav Čvančara

Abychom nezačali od špatného konce: Na čem pracujete?

V současné době pracuji na monografii o plukovníku Pravomilu  Raichlovi, jenž na vlastní kůži jako vězeň poznal sovětskou realitu – Gulagy. V prosinci 1941 se stal příslušníkem 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku. Jako samopalník Svobodovy armády, v bojích vícekrát zraněný a vyznamenaný, prošel východní frontou. Po válce se nesmířil s nastávající vývojem. V roce 1947 inicioval tzv. Mosteckou aféru, za kterou byl zatčen a hned po komunistickém puči odsouzen k trestu smrti. Intervencí prezidenta Beneše byl jeho trest změněn na doživotí. Raichlovi se ale v lednu 1952 podařilo z vězení v Leopoldově uprchnout. V Německu se okamžitě přihlásil do Čs. strážního praporu – zárodku III. zahraničního odboje. Po roce 1989, vzhledem k žalostnému stavu české justice a nevůli veřejnosti vypořádat se se skutečnými zločinci, chtěl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Jednoho z největších viníků násilností a vražd  – dr. Karla Vaše, se rozhodl fyzickou likvidací potrestat. Ale k zoufalému činu se rozhodl 25. února 2002, v symbolické datum. Vaš měl zase jednou z pekla štěstí. Plukovník Raichl v ten den zemřel na infarkt.

Pracujete ještě stále v ÚSTRU? Co je vaší náplní práce?

Ano v ÚSTRu pracuji, i když, pravda, jen na půl úvazku. Bádám v oblasti československých dějin druhé poloviny 20. století. Zabývám se hlavně dějinami Protektorátu Čechy a Morava, represivními složkami, okupační politikou, domácím a zahraničním odbojem v letech 1939–1945. Ale již proto, že vše souvisí se vším, rozsah mé práce přesahuje i do poválečných let. Často jde o velmi citlivé osudy, je třeba být empatický. Snažím se se vším ale vyrovnat způsobem, jak se říká: „padni, komu padni!“ Kdysi mě oslovila a zároveň zavázala přísaha příslušníků roty Nazdar z roku 1914: „Ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství a v důvěře v Republiku slibujeme, že budeme bojovat pro práva Republiky a lidskosti až do posledního muže a do poslední krůpěje krve.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Blahuš

Petr Letocha byl položen dotaz

Migrační pakt

Popište prosím pregnantně dle všeho názoru výhody tohoto paktu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prezident by mohl být ukradený, proto více Hradní stráže? Obrana utrácí jak blbá blondýna se zlatou kartou. Fidler nám to zase spočítal

4:44 Prezident by mohl být ukradený, proto více Hradní stráže? Obrana utrácí jak blbá blondýna se zlatou kartou. Fidler nám to zase spočítal

„K obyčejnému vojákovi v poli se nedostane téměř nic, zatímco lízači v kancelářích jedou permanentní…