Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Ivana Langera (z 23.3.), Jana Šinágla (z 22.3.), Pavla Šafra (z 21.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského,  Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, či Jana Vidíma

"Omlouvám se, ale zařekl jsem se, že veškerá pojednání, týkající se Ukrajiny, budu začínat žalozpěvem za desítky upálených v Oděse, o nichž se vůbec nemluví. A připomenutím jistého modu operandi. Pouhé nařčení vládních vojsk z vraždění na Majdanu bylo totiž využito k podpoře svržení legálně zvoleného ukrajinského prezidenta, aniž by to vraždění bylo dodnes vyšetřeno. Pouhé nařčení Ruska ze sestřelení malajsijského letadla bylo použito jako záminka k zesílení protiruských sankcí, aniž by to bylo dodnes vyšetřeno. Velmi to připomíná bleskové využití údajných důvodů k americké agresi do Iráku v roce 2003. Za čas se sice prokázaly jako vědomě lživé, avšak zločinné dílo – jehož důsledkem je i Islámský stát – však již bylo hotovo. Nyní k vašim otázkám," začal analytik.

Co se stalo s naší krásnou, drahou zemí v posledních dnech, kdy jsme se dozvěděli, že přes nás projede armádní konvoj US Army? Je to dobře nebo špatně? Kdybyste o této věci rozhodoval, poslal byste americké jednotky přes naše území?

I ti nejzkušenější američtí zahraničně-političtí jestřábi, Kissinger a Brzezinski, kritizují zvyšování napětí Západem a uznávají legitimitu ruských zájmů a obav. Činí tak z hlediska amerických zájmů, prokremelské motivy jim snad žádný pošuk nebude podsouvat.

A tento konvoj je naprosto bezprecedentní manifestací síly, výrazně zvyšující napětí. Dovolím si zde učinit jistý závěr: Manifestační průjezd amerického konvoje Evropou jde ve svých důsledcích proti americkým zájmům, protože zvyšuje napětí a pomáhá nárůstu primitivní rusofobie. Jeremy Scahill cituje v podobné souvislosti amerického plukovníka Stevena Kleinmana: "Když jsme stáli před dilematem, zda postupovat inteligentněji nebo drsněji, vybrali jsme si to druhé.“

Pro hloubavé uvedu zkušenost CIA s fanatickým rusofobem Jamesem Jesusem Angletonem. Měl za úkol odhalovat ruské agenty uvnitř CIA. Měl několik "úspěchů“, ale byla to jen druhá nebo třetí liga. Nedá se vyloučit, že mu je přihráli sami Rusové, aby ho udrželi co nejdéle ve funkci, protože takovou destrukci by v CIA nenadělala ani rota ruských agentů. Angelton, než skončil v blázinci, zničil totiž svým fanatismem a chorobnou podezíravostí kariéry i životy mnoha naprosto loajálních příslušníků CIA. A co je snad ještě důležitější, po jeho eliminaci vznikla taková atmosféra, že každý, kdo jen špitnul, že by někdo mohl být ruským špiónem, říkal si téměř o hospitalizaci. Nu – a právě v této době začal působit jeden z největších škůdců v dějinách CIA, Aldrich Ames.

Tím se dostáváme k historii. Nakolik hraje důležitou roli i v přítomnosti?

Výstřednost iniciátorů a příznivců amerického konvoje atakuje limity představitelnosti. Americká vojska překročí naše hranice z východu, v identickém směru jako vojska Varšavské smlouvy 21. srpna 1968! Jak pak chtějí nepřipomínat ty nejhorší asociace, když jejich historické povědomí se podobá cedníku a citlivost šmirglu?

Notabene, přivážejí poselství z Pobaltí, kde jsou legální každoroční oslavné průvody na počest vraždících jednotek SS!

Ministerstvo zahraničních věcí ČR připomíná chytrou horákyni. Na moji otázku ("Jaké je stanovisko MZV k pochodu oslavujícímu nacistické SS v Rize, zvláště v kontextu s manifestací síly vojsk USA ve prospěch pobaltských republik proti Rusku, které děsivým způsobem poznalo zločiny nacismu?“) jsem dostal následující odpověď: "Pro MZV ČR je v případě vzpomínkových pochodů a shromáždění veteránů jednotek SS v Lotyšsku rozhodující to, že se lotyšská politická reprezentace od těchto akcí distancuje. Důkazem je např. případ z loňského roku, kdy předsedkyně vlády Lotyšské republiky rozhodla o odvolání člena vlády, který vyjádřil zájem či připravenost zúčastnit se pochodu veteránů.“

Zopakujme si fakta. Průjezd amerických vojsk symbolizuje podporu Pobaltí. V tomtéž Pobaltí nejen, že není nacismus postaven mimo zákon, ale je 70 let po válce stále legálně oslavován (a vláda jen přihlíží).

Jsme postaveni před zásadní rozhodnutí. Jsme skutečně tak historicky i morálně "vymaštění“, že budeme držet hubu a krok jako poslušní členové EU a NATO, které mají na nacismus dvojí metr? Nebo ho dokonce skrytě akceptují?

V této souvislosti je třeba ještě učinit jednu velevýznamnou poznámku, v čem "Riga = Mnichov“. Ony ty nejhorší vzpomínky, spojené s těmito městy, totiž souvisí.

Mnozí manipulátoři ve snaze dosáhnout menšího odporu veřejnosti vůči vyzbrojování Ukrajiny používají propagandisticky vágního příměru k Mnichovu 1938. Vágního proto, že nesedí. On tedy nesedí dost zásadně, ani nemůže, protože je přiléhavý v úplně opačném gardu!

Příčinu, jak mohlo dojít k hrůzám druhé světové války a zejména k šoa (holokaustu), nejlépe vystihuje definice, že šlo o nadkritické spojení fanatismu a chamtivosti. Mnichov 1938 je symbolem bagatelizace onoho fanatismu. Byl výsledkem fatálního podcenění nacismu Západem v atmosféře vypjatého strašení Sovětským svazem. Onu chamtivost pak reprezentují intenzivní (zejména americké) investice do nacistického hospodářství.

Nynější situaci to skutečně připomíná jak přes kopírák. Bagatelizace nacismu a jeho resuscitovaných forem. Viz vyjádření MZV. Ještě mi k tomu chybí douška na adresu obětí šoa: "Židé prominou.“ A opětné hospodářské provázání Západu s těmito silami. A obligátní strašení Ruskem.

Vždy mne trápilo, jak mohl Hitler zmanipulovat jeden z nejkulturnějších národů Evropy a udělat z něj efektivní zabijácký stroj. Přemýšlel jsem o tom, jak se to mohlo stát - až jsem se nyní rozhlédl kolem sebe a s hrůzou jsem začal chápat.

Nejprve je potřeba mít lidi v kritické situaci (a když nejsou, trochu k tomu pomoci). Výstižně to popisuje Naomi Kleinová v "Šokové terapii“. Musí řešit existenční problémy a na kontrolu demokracie nemají čas. Nemohou si ale nepovšimnout, že se kolem "dějí věci“. Vzniká obrovská společenská frustrace. A v ten okamžik přichází řešení – vnitřní nepřítel za to všechno může. Dnes dostal nálepku "páté kolony“.

Objevily se nálady, že kvůli přesunu amerických vojsk je nutné protestovat. Poskytněme, prosím, případným demonstrantům určitou zákonnou rukověť, co smí a nesmí. Mluví se o skandování, házení rajčat, házení Molotovových koktejlů či dlažebních kostek... Co s tím? Kdy jim hrozí provinění se proti zákonům a kdy jim hrozí fyzické nebezpečí?

Především je potřeba si uvědomit nerovnoprávné postavení amerických vojáků, kteří podléhají pouze americké jurisdikci, takže mohou u nás jednat i neadekvátně, ale podle našich zákonů nejsou postižitelní. Spojené státy navíc neuznávají ani jurisdikci Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu..

Co se chování našich občanů týče, mělo by být možné odvodit normy chování tolerovaného a trestaného od rozsudků v minulosti. Rozhodně nemalovat americkým vojákům tykadla, alespoň ne v jurisdikci soudkyně Langerové. Házet vajíčka povoleno, protože za ně – pokud si dobře vzpomínám – nebyl nikdo odsouzen. Ani za rajčata. Dlažební kostky ani jiné kamení se velmi nedoporučuje, což mohlo by vyvolat střelbu. Kromě provokatérů tedy k nim nikdo nesáhne. Provokatéry je potřeba okamžitě pacifikovat, ve vlastním zájmu. A hlavně zjistit jejich totožnost!

Co se Molotovových koktejlů týče, ty lze beztrestně aplikovat pouze na Majdanu (pro ty, kteří to nestihli, není všem dnům konec, další Majdan je prý na dohled).

Podle mého mínění není třeba shromáždění ani povolovat, ani ohlašovat, protože důvody srocení jednotlivých občanů nemají vnitřní příčinu. Příčina jejich případného protestu je vnější, oni na její načasování neměli nijaký vliv, pouze reagují. O žádný druh shromažďování tedy nejde, jde o aplikaci listiny základních práv a svobod, k nimž patří svoboda pohybu a vyjadřování. Urážlivé nápisy a výkřiky však nejsou doporučeny – mohly by být opět zneužity proti protestujícím.

Naopak, je třeba udělat vše pro co nejhladší průjezd, aby cizí vojáci neměli jedinou záminku se zbytečně zastavovat. Každopádně je třeba být nesmírně ostražití ke všem možným provokacím a „kontrarevolučním náladám“. Pamětníkům netřeba vysvětlovat. Mohla by to být vítaná záminka k dočasnému pobytu vojsk, než se vnitrostátní situace „znormalizuje“.

Ať už to dopadne jakkoliv, řada českých občanů si přeje se s americkými jednotkami pozdravit, připomenout a oslavit jejich roli při osvobození Československa apod. Co říci, naopak, k těmto ,,vítacím" akcím? Mají své opodstatnění v tom, že USA a NATO obecně jsou pilíři naší bezpečnosti?

Mluvit s nimi – proč ne. Se sovětskými vojáky naši občané tehdy taky mluvili, a oni se divili, proč nejsme rádi, že jsou tady. Třeba i některým americkým svitne.

Každopádně lze očekávat, že nastane podobný efekt, jako kdysi u sovětských vojáků. V devadesátých letech jsme se totiž dozvěděli, že sovětský režim po okupaci Československa v roce 1968 neměl ty největší vnitřní problémy s několika disidenty na Rudém náměstí. Pro někoho překvapivě, pro přemýšlivé docela logicky měl sovětský režim největší problémy se svými veterány z druhé světové války. Ti byli rozlícení, protože za osvobození Československa prolévali krev, jejich kamarádi padli – a srpnovou okupací se to všechno zničilo. Ta nespokojenost byla prý masivní.

Něco podobného nastane logicky i zde. Americká a další západní vojska byla mnohými u nás oslavována a vzpomínána. To bylo v době, kdy „se to nesmělo“. Jakmile se však něco Čechům začne nutit, výsledek bývá s železnou pravidelností kontraproduktivní. A se zakazováním je tomu stejně.

Úplně nejhloupější by tedy v této situaci mohlo být, kdyby američtí vojáci nevzdali hold i padlým sovětským vojákům. To by pak byla opravdu jen nedůstojná maškaráda.

Generál Malenínský to na tiskovce ministra obrany naznačil: (Američtí vojáci) „požádali, aby mohli do Plzně odjet v kompletním počtu a poklonit se památce padlých amerických vojáků, a to na pozvání Plzně. To s nimi uděláme tak, abychom i my vojáci demonstrovali, že je 70. výročí konce druhé světové války a my pamatujeme na všechny ty lidi, kteří v této válce padli.“

Takže „všemi lidmi“ se myslí pouze američtí vojáci?