Teroristické masakry v Paříži byly politickým a mediálním mainstreamem přijaty tak, že se to vůbec netýká islámu a muslimů. Jinými slovy, že muslimové a islám nejsou špatní a nemá to s islámem nic společného a za vraždami stojí radikálové, ať už jsou z jakékoli skupiny nebo národnosti. Jak se na takové vnímání díváte?

Takovou argumentaci nelze přijmout. Samozřejmě, že je třeba odlišovat mezi extremisty, radikály a prostými lidmi, tedy naprostou většinou jistě mírumilovných mohamedánů, ale přesto zůstává poměrně nepříjemná otázka. Do jaké míry je násilí zabudované ve víře, která mohamedány spojuje? A druhá s tím spojená otázka, do jaké míry je podprahová násilnost tohoto náboženství něco, co mohou jeho představitelé nějakým způsobem oslabit nebo neutralizovat?

Mám dojem, že islámu chybí náboženská autorita, která řekne "věci jsou takové a tak se budou vykládat“. To, že taková instituce v islámu neexistuje, vede k tomu, že kdejaký duchovní si může korán interpretovat, jak se mu zlíbí a poskytuje prostor pro cokoli – pro mírumilovnost, ale i pro násilí.

V Německu proběhla a zřejmě i bude probíhat množství demonstrací proti islamismu, které se setkávají s určitými problémy. Dá se říci, jak a pokud vůbec se s tím Německo vypořádá? Tedy ve smyslu vládní úrovně a povede to k nějaké širší debatě, zamyšlení nebo případně přehodnocení imigrační politiky?

Oficiální Berlín samozřejmě říká, že všechno, co se dosud v této oblasti dělo, bylo správné. I když vždycky se zpětně mnohdy ukáže, že některá politická rozhodnutí byla prostě chybná. S odstupem to pak jde tak daleko, že před nějakou dobou sama kancléřka prohlásila, že multikulturní koncept selhal, ačkoli patřil dlouhá léta k mainstreamu, a mám dojem, že v mnohých hlavách nejen v Německu patří k mainstreamu do dneška.

Pokud jde o skutečné právně závazné a konkrétně operativní vyrovnání se s novou situací, tak jsem si naprosto jistý, že německá vláda udělá dostatečná opatření pro to, aby ochránila své občany. I když na úrovni mediální komunikace se budou odehrávat různé přestřelky, nakonec dojde k tomu, co je potřeba; v první řadě kontrola komunikace (internet), kontrola pohybu (zaznamenávání pohybu podezřelých osob) a podobně. Co je dnes ještě sporné, bude provedeno z toho jednoduchého důvodu, že ohrožení je reálné a vážné a voliči nebudou trpět, aby je vláda nechala bez ochrany.

Evropské mainstremové síly v otázkách přistěhovalectví zvláště (ale nejen) z islámských zemí stále mluví o tom, že imigranty přijímat musíme a je naší povinností jim pomáhat a postarat se o ně. Kde se tohle vzalo? A je nějaká pravděpodobnost, že se to v blízké budoucnosti začne na politické úrovni přehodnocovat?

To, co se bude odehrávat ve společnosti na úrovni debatní, v médiích a na akademické půdě je jedna věc a tam zůstanou přítomny všechny myšlenky - ať ty, které kritizuji, nebo ty, které přijímám. Ale to je celkem nezajímavé. Zajímavé je to, co se stane na politické úrovni, tzn. která konkrétní rozhodnutí budou přijata. A v předchozí odpovědi jsem už naznačil, že jsem si jistý, že nutná rozhodnutí prostě přijata budou.

Samotná argumentace mainstreamu je samozřejmě snadno napadnutelná z mnoha pozic. Asi to nejsamozřejmější je zjištění, že Západ není zodpovědný za neštěstí celého světa. Západ není ten, jenž má narovnávat nespravedlnosti, bestialitu a hrůzy, které se odehrávají po celém světě. Není za to zodpovědný, nemá na to prostředky, a když k těmto faktům nepřihlédne, povede to k tomu, že ta která společnost bude přetížena přívalem migrantů. Přičemž určitě neplatí něco takového jako kvocient, kolik procent cizinců z které země můžeme přijmout, aniž by to znamenalo ohrožení. Pocit ohrožení a nespokojenosti je svrchovaně subjektivní a svrchovaně lokální, tudíž nelze říct, že tady přišlo tak málo cizinců, jejichž životní styl neharmonuje s naším, že vlastně není vůbec oprávnění se rozčilovat. V tu chvíli, když většinová společnost rozhodne, že jí tato porce přistěhovalců vadí a porušuje její sourodost, tak v tu chvíli je to reálný politický fakt, který má svoji váhu. Označit jej jako iracionální na tom, že je politický a závažný, pranic nezmění.