Na carském erbu jsou tři koruny, jedna pro Rusko, druhá pro Bělorusko, třetí pro Malorusko, což je Ukrajina. Jak rozlišujete země bývalého carského Ruska a SSSR?

Jsem Rus z Ukrajiny a ten prostor beru jako jediné území. Nevidím ho rozděleným. Jsou to východní Slované. Jde o účelově politicky rozdělené jejich území pod vlivem cizích států. Bylo to za Polska, za Rakouska - Uherska, za Hitlera. To, co se děje na Ukrajině dnes, je spíše agrese USA, boj o geopolitické zájmy USA. Fraška, když se tento boj odehrává na území Evropy. Jasně, že kdyby se na Ukrajině stalo něco špatného, katastrofického, může se to přesunout i do Česka.

Nicméně národy mají právo na sebeurčení a ohledně rozpadů impérií jde o dějinný vývoj. Nemyslíte si?

Ano. Nicméně to nezmanená, že by měly být zničeny tisícileté vazby. Rusko nemělo nacionální dělení, ale teritoriální, tedy na gubernie, jako mají v USA státy. Bolševici udělali osudovou chybu. Mám rodiče v Rusku i na Ukrajině a tyto země byly vždy provázány. Nikdo s tím neměl problémy. Poslední dělení, které vidíme nyní, považuji za účelovou agresi proti východním Slovanům. A teď o právu na sebeurčení, ale z jiné strany. Zakarpatská oblast požádala o autonomii a nic. Referenda na Krymu a na Donbase byla též o samostatnosti. Vysloužili si tam ale jen prokletí Západu. Na Ukrajině proběhl státní převrat. Byl udělán s podporou cizích mocností, čemuž se říká vměšování či puč. Kdo má rozum a logické myšlení, nemůže si myslet, že v tom nehrály velkou roli USA a EU. Janukovič byl podveden evropskými lídry, kteří se zachovali jako gauneři. Státní převrat začínal majdanem a velmi se mu bránily konzervativní regiony jako Krym, Luhansk či Doněck nebo Podkarpatská Rus. Bránily se rozvracení země a teď neuznávají vládu pučistů.

Jaká je na Podkarpatské Rusi situace Rusínů?

Podkarpatská Rus je velmi zvláštní region, poslední z regionů, co byl připojen k SSSR. A říkají nejen Rusíni, ale i čeští historici, že to byl kšeft Beneše se Stalinem: "My vám Podkarpatí, vy nám podporu při osvobození Sudet." Šlo o dramatické připojení a odpojení. V tomto smyslu má Podkarpatská Rus určité separatistické tendence, protože má naprosto jinou historii, než ostatní regiony SSSR anebo dnešní Ukrajiny.

Podkarpatská Rus byla mezi lety 1919 a 1939 jedním ze samosprávných území tehdejšího Československa. Co přesně by dnes chtěli rusínští separatisté?

Chtějí autonomii v rámci Ukrajiny. V roce 1991 právě kvůli tomu proběhlo referendum. V něm se ukázalo, že osmasedmdesát procent voličů chce samostatné teritorium v rámci Ukrajiny. Bylo to zmarněno. Ukrajina se tomu hrubě ubránila. Ve stejný čas referendum na Krymu, což je mocnější enkláva, proběhlo v pořádku a autonomii dostala. Rusíni jsou ale z jiného právního a historického prostoru. U nás je známá anekdota o chlapíkovi, co byl občanem šesti států. Narodil se v Rakousku - Uhersku, byl Čechoslovákem, protože žil na Podkarpatské Rusi, když patřila do Československa, dva dni byl úplně svobodným v nezávislé Zakarpatské Ukrajině, pak žil za války v Maďarsku, pak v SSSR a pak zemřel na Ukrajině. A to všechno probělo v té samé vesnici. Je to specifický region, který se kvůli historickému vývoji dostal na hranici nacionálních enkláv. Marie Terezie tam povolila učení dětí v jazycích rodičů, čímž uznala rusínštinu. Když se vrátíme do současnosti, tak Rusíni chtějí aunonomii, ale Ukrajina na to kašle. V roce 2008 se sebrali Rusíni v Mukačevu a řekli, že když jim Ukrajina za dvacet let nevyšla vstříc, vrátí se k právnímu řádu meziválečného Československa z roku 1938. Mocní se pomstili, začaly soudní procesy s rusínskými lídry.

Uvědomovali si, že se území Podkarpatské Rusi nemůže vrátit do svazku s Československem, protože to už neexistuje?

Ano, není to možné. Nicméně může se vrátit k Maďarsku nebo Slovensku. Těmito fantaziemi se ale nezabývám. Podkarpatská Rus prostě patřila do jiného prostoru.

Opravdu by se Rusíni chtěli připojit k Maďarsku?

Jde o historický a nostalgický vztah k Československu. Ale všichni chápou, že jde o nostalgii, že to není reálné. Nicméně Maďarsko, protože na Podkarpatí bydlí kolem dvou set tisíc Maďarů, je tím znepokojené. Nechce, aby Maďaři bydlící na území jiného státu šli do divné armády a vraždili. Maďarsko velmi podporuje svou menšinu a Rusínové s nimi plánují tuto autonomii, o které jsem vám říkal. Chápu, že si to Evropská unie nepřeje. Autonomie Podkarpatské Rusi v rámci Ukrajiny není v plánu, není to mainstream. Podkarpatská Rus byla během posledních třiadvaceti let podporována z diaspory z USA a Evropy. Avšak velmi opatrně. Nikdo nechtěl a nechce uškodit Ukrajině, která se rozvíjela a nyní se projevuje jako antiruská enkláva. Česko i Slovensko vždy Rusíny podporovalo, ale žádné oficiální stanovisko k jejich podpoře nevydalo.

Jak se vlastně vůči Podkarpatské Rusi choval Stěpan Bandera?

On k ní neměl skoro žádný vztah. Ale hodně se tam objevovali jiní banderovci - používám toto slovo jako integrální termín - Šuchevič, Kolodzinski, Kossak. Ostatně Tomáš G. Masaryk společně s jinými českými lídry vedli dvojitou politiku. Uznávali Rusíny, ale pro jakousi politickou vyrovnanost podporovali ukrajinskou diasporu na Podkarpatské Rusi, což byli nacionalisti, včetně radikálů, kteří utekli z Polska. Na Podkarpatsku byl budován ukrajinský "Piemont", ke kterému se měla připojit celá Ukrajina. Naštvali tím Stalina, jenž jim vyčítal, že chtějí připojit krávu k mouše. Samozřejmě je nutné připomenout, že tam hrála velkou roli i československá inteligence. Pracovalo tam mnoho učitelů, inženýrů a hrál tam v ochotnickém divadle třeba poštovní úředník Jaroslav Marvan. Ostatně se už moc nemluví o tom, že na Podkarpatské Rusi práci měli, kdežto v tehdejším Československu ne. Platilo se tam dobře. Našli tam novou vlast i emigranti z carského Ruska, kteří se neuplatnili v Praze.

Byl jste jako pozorovatel na volbách v Luhansku. Co si myslíte o tom, že vás ukrajinské ministerstvo vnitra nazvalo rusínským radikálem, nžádoucí osobou a kamarádem teroristy Petra Gecka, jenž dnes žije v Moskvě?

Ano, jsem sám separatista. Avšak mnohem mírnější, než byli Masaryk nebo Kramář. Nazývám dnešní režim v Kyjevě nezákonným a chuntou. Mám známého Petra Gecka, který je ten hlavní terorista. Byl prohlášen za terorirstu ukrajinským ministerstvem vnitra. A já pokládám otázku, koho zavraždil, jaké teroristické činy spáchal? A nikdo mi nedokáže odpovědět. V komentářích na internetu jsou lidé velmi agresivní, ale anonymní. A ti, co dělali seznam person non grata se chovají stejně. Nakydali na mě po sítích spousta hnoje. Byl to pro mě šok, protože jsem prý ukrajinofob. Je to nesmysl. Nikdy jsem neměl žádnou fobii. Stalo se to už v dětství, kdy na našem dvoře bydleli Maďaři, Židé, Slováci, Ukrajinci a Rusové pospolu. Rád bych podal žalobu k Evropskému soudu. Nicméně bych to finančně neutáhl, i kdybych do toho dal celé své úspory. Ale přátelé z Polska to prý udělají. Jsou to tvrdí chlapíci. Právní cestu vidím jako velmi správnou. Ohledně podkarpatských Rusínů jsme před pár měsíci jednali v Bruselu. Podařila se nám účast u kulatého stolu, kde seděli zástupci Ukrajiny, EU a Ruska. V rámci Evropského parlamentu jsme mohli sdělit, jaká obrovská křivda se děje vůči Rusínům. Na Podkarpastké Rusi byl totiž v loňském roce zatčen první Rusín za reakce na internetu. A dál to byla opět fraška. Podplatil Ukrajinskou bezpečnostní službu (SBU) a pustili jej do Ruska. Před tím tam pracoval jako dělník, takže se jen vrátil.

Když pracoval jako dělník, kde sehnal peníze na úplatky?

Kupodivu nezaplatil ani moc velkou sumu. Spíš směšnou. Přislíbil mi, že mi dá celou historii jeho případu a pak ji poskytnu i ParlamentnímListům.cz. Zatím ho ale budu chránit. Ostatně i spisovateli Ivanu Petrovcijovi - penzistovi a separatistovi - sebrali počítač a hlavní spisovatelský vercajk, tedy tužku. Byl z toho komický skandál na internetu, tak mu tužku vrátili.