Brusel si myslí, že jsme podřadný národ. Jako nacisté, přemítá český zpěvák

02.04.2017 20:41 | Zprávy

ROZHOVOR „Vrchnost z Bruselu na nás hledí jako na takovou garnituru druhé třídy a tlačí na to, abychom se tady měli hůře než to panstvo ze zemí, které ten babylonský dóm různých národů dříve zakládalo,“ konstatuje bývalý disident a oblíbený písničkář Pepa Nos. K tomu pak ještě dodává: „Navíc je to spolek hrozně nespravedlivý, mafiánský a naši zástupci v něm nejsou schopni nic prosadit, většinou jsou za své názory ‚bití jak žito‘. V EU si nepřejí, abychom dosáhli jejich privilegované úrovně, a to je pak znát i při různých ekonomických nebo mezinárodních dohodách. Někdy si myslím, jestli na nás nepohlíží jako nacisté, že my Slované jsme podřadný národ. A teď nám tady ještě nutí ty emigranty se šílenou agresivní a zrůdnou ideologií...“

Brusel si myslí, že jsme podřadný národ. Jako nacisté, přemítá český zpěvák
Foto: ParlamentníListy.cz
Popisek: Vlajky před Evropským parlamentem v Bruselu

Intelektuál a šéfredaktor Britských listů Jan Čulík si udělal průzkum veřejného mínění i v českých hospodách a došel k názoru, že naše společnost je prý výjimečně rasistická, protože odmítá zvláště muslimské uprchlíky, a byl z toho zhnusen. Co si o tomto jeho názoru myslíte?

To asi nemá cenu vůbec komentovat. Je to jeho osobní zhnusení, tak ať se mu ten jeho pocit pěkně vybarví jak velikonoční vajíčko. Může se odstěhovat do nějaké muslimské země a tam být spokojený a šťastný společně se šesti manželkami. Já bych mu jen popřál, ať se mu tam líbí a dobře daří.     

Politici EU oslavovali 60 výročí Římských smluv, tedy jedny ze zakládajících dokumentů EU. Je vlastně co oslavovat? Premiér Sobotka napsal: „Po zkušenosti se dvěma válkami, Mnichovem, nacistickou totalitou, životem za železnou oponou, s divokými 90. léty je dobře, že jsme součástí EU.“ Byla 90. léta skutečně tak hrozná, abychom je srovnávali s nacistickou okupací? Pravicoví politici je považují za nejsvobodnější roky. Odbory a levice naopak za léta, kdy jsme ztratili svůj průmysl a vše předali cizincům. Jak hodnotíte vy 90. léta, dařilo se vám?

Po sametové revoluci nastal opravdu obrovský zlom a ty první tři roky byly úžasné. Já byl také úspěšný, měl jsem každý rok svůj recitál. Svobody v těch počátečních letech si člověk mohl opravdu užívat. Po roce 1993, kdy některé lidi vyhodili na dlažbu z federálního parlamentu a už vůbec se pak o ně nikdo nestaral, se situace změnila. Nastoupila totiž béčková garnitura politiků, kteří vytvořili systém, jenž tu teď prakticky máme dodnes. Šlo většinou o nekompetentní lidi, kteří se pomocí různých koalic chtěli udržet v politice a šlo jim často jen o svůj vlastní prospěch. Vzdálili se od lidí a nedivil bych se, kdyby si i na úklid domácností najímali nějaké pomocné síly rekrutované z migrantů. 

Co se týká Evropské unie, oslavovat není co. Metaforicky řečeno, je to společnost, která se zabývá ve velkém obchodem s lidmi, a to každý den za miliardové částky. Co s takovým spolkem, který chce pohltit a direktivně řídit celou Evropu a zase omezovat svobodnou vůli lidí? Pryč od něj a k takové koncepci se už nikdy nevracet. Navíc teď ještě jen přihlíží, jak se na různých místech v Evropě dějí hromadné vraždy.        

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Pokles reálných mezd

To, že nám klesají reálné mzdy a vůbec klesá naše životní úroveň víme i bez toho, aniž byste nám to jako politici říkali. Mě spíš zajímá, co jako politici děláte proto, aby naše mzdy a životní úroveň byly lepší - vyšší?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…