Brněnští zastupitelé se v úterý omluvili za poválečný divoký odsun místních německy mluvících obyvatel, při kterém zahynulo asi sedmnáct set lidí. Primátor města je spokojen, jihomoravský hejtman Michal Hašek nesouhlasí: „Politika nemá hodnotit a interpretovat historii, bohužel k tomu dnes v Brně došlo. Je mi líto, že nové vedení města podlehlo tomuto pokušení,“ napsal Hašek na Facebook. Co si o tom myslíte?

Historická reflexe přísluší každému a rozpravy o dějinách jsou neoddělitelné od politického života. Pan hejtman Hašek dokumentoval, že historii vlastního státu ignoruje prohlášením: „Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?“. V normálním státě by za tyto své výroky již odstoupil, protože statisíce odbojářů v Kounicových kolejích popraveny nebyly, neboť v celé ČSR v hranicích z roku 1937 to bylo pouze 8327 československých státních příslušníků a to včetně sudetských Němců. Německo z Československem odstoupených území mnichovskou smlouvou Čechy nevyhánělo, tak si počínaly pouze Polsko a po svém vzniku 14. 3. 1939 i Slovenský štát.

V článku s názvem Zvrhlost české historiografie uvádíte k odsunu sudetských Němců: „Násilí na Němcích v českých zemích v souvislosti s jejich vyháněním nemělo charakter výstřelků, byla to genocida, což je realizace odsouhlaseného plánu.“ K čemu pomůže, že se vrátí Češi k přehodnocování historie?

Němci ve Spolkové republice Německo se veřejně přiznali k vinám svých otců a dědů, převzali jako nevinní potomci alespoň morální vinu za své předky za éry nacionálního socialismu a činí tak dodnes. Nikdo je nenutil, mohli zůstat zticha. Analogicky by se ke zločinům svých rodičů a prarodičů již dávno mohli doznat Češi a omluvit se za ně. Nic by je to nestálo. Zařadili by se tak mezi civilizované národy. Jediný z politiků, kdo tak dodnes učinil a neodvolal to, byl v 50. létech minulého století Lev Prchala. Jak dlouho hodlají Češi světu a sami sobě předstírat, že nic nespáchali?

Při příležitosti 600 let od upálení Jana Husa se připravují nejrůznější národní slavnosti, konference, výstavy, Česká televize natočila trilogii. Co si myslíte o pořádání těchto oslav? Budou pro Čechy přínosem?

Slouží stejnému účelu jako v minulosti, tj. méně k připomínce jeho role jako církevního reformátora, nesrovnatelně více k povzbuzování české národní důležitosti a k připomínce odvěkého boje Čechů s Němci. (Mezinárodní křižácké výpravy překračovaly české hranice většinou z dnešního Německa nebo Rakouska, čehož čeští dějepisci ruče zneužili k tvrzení o germánské agresivitě.) Ony slavnosti a další akce slouží do jisté míry coby i kompenzace českého národního komplexu méněcennosti.

Jaký odkaz nám Mistr Jan Hus zanechal? Jakou je inspirací pro dnešek?

Hus byl církevním reformátorem, inspirace pro dnešní českou ateistickou společnost je relativně malá. Jeho vzdor, fanatismus a mučednictví nemohou být inspirací pro dnešní českou společnost.

V jedné polemice píšete: „Jan Hus byl reformátorem církve, v žádném případě „zástupce českého nacionalismu“. Český národ v moderním pojetí 19. století tehdy neexistoval, tehdy národem byli všichni obyvatelé Království českého, tedy i Němci, mnohem později známí pod souhrnným názvem sudetští, kteří byli i husity.“ Jak je to tedy podle Vás s ikonou českého národa?

Civilizované společnosti nepotřebují v 21. století národní ikony.