Co dnes, či tradičně, děláte o půlnoci ze soboty na neděli?

Jsou dvě varianty – hýřivá a klidná. Takže většinou jde o rozhodování mezi tím, zda půjdu někam pařit s přáteli nebo budu doma s rodinou. Každý víkend dělám skoro něco jiného… Byl jsem na kávě s přáteli a teď jsem zpátky doma u rodiny, s manželkou jsme si dali vínko. Čtu si a přerovnávám nějaké pracovní věci a chystám se jít spát.

Co konkrétně čtete?

V poslední době to tedy opravdu není žádná sláva, protože vedle prací a esejí svých studentů čtu samozřejmě hodně blogy, texty týkající se politiky. Momentálně ale mám rozečtenou knihu o roce 1150 před Kristem, začátek prvního temného věku. Je to o pádu civilizace doby bronzové, tedy ještě před antickou civilizací, kdy tu byla ta, k níž patřily Mykény, Etruskové a tak dále. Tato civilizace se zhroutila pod náporem mořských národů a vyčerpáním ložisek cínu.

S kým také hovořily ParlamentníListy.cz o tragédii v Paříži a o problematice soužití muslimů a většinové populace:

Kněz a exsenátor Zdeněk Bárta, evangelický pastor Dan Drápal,  politoložka Vladimíra Dvořáková, politolog Petr Robejšek, exministr zahraničí Cyril Svoboda, generál v z. Andor Šándor, vojenský analytik Martin Koller, sociolog Libor Prudký, publicista Roman Joch, analytik Jan Schneider, Ředitel Česko-arabského centra Šádí Shanaáh ,ministr kultury Daniel Herman, armádní generál v z. Jiří Šedivý, profesor Stanislav Štech, důstojník Řádu akademických palem, novinářská legenda Jan Petránek, mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, poslankyně ODS Jana Černochová, senátor ODS Jaroslav Kubera, emeritní biskupka Jana Šilerová, věřící z Valašska, šéf Společnosti česko-arabské Josef Regner, senátor a někdejší kněz František Bublan

O pádu civilizace se kupodivu mluví i dnes - tedy o prognózách zhroucení či úpadku té naší. Také patříte mezi takové skeptiky, kteří nevylučují apokalypsu, ať již z jakéhokoliv důvodu?

Podobně jako sociolog Vojtěch Bednář vidím velmi mnoho paralel s pády jiných civilizací, ale současně jsem přesvědčen, že to nesmíme vzdávat a složit ruce do klína. Třeba pád Říma by vypadal mnohem hůř a pesimističtěji, kdyby nebylo Aetia, který se ho pokoušel zastavit (Aetius byl západořímský vojevůdce z 5. století, který je nazýván ´posledním Římanem´, protože porazil hunského náčelníka Attilu a tím se stal zachráncem římské republiky před terorem barbarů. Pozn. red.), byť přenesením centra civilizace do Konstantinopole. Civilizace, které, když viděly onen pád, na to jen koukaly a říkaly si ´No tak to je konec!´, tak po těch zbylo mnohem méně, než po těch, které se pokoušely pád zastavit. A samozřejmě mnohé pády jistě byly zastaveny; my víme jen o těch, které se uskutečnily… Mnohokrát byli barbaři před římskými branami a mnohokrát to vypadalo, že už je konec, a nebyl. Vlastně není důvod, proč by tohle měl být konec.

Vy se jeden „pád“ v jistém slova smyslu svou aktivistickou činností snažíte zastavit a máte v tom jednu moc, kterou tehdy neměli – snadný přenos informací: Stojíte za facebookovskou iniciativou „Islám v České republice nechceme“. Takovou komunitu byste tehdy založit nemohl a šířit skrze ní vaše názory o islámu…

Když se budeme bavit o islámu, dívám se na to takhle: Pokud by západní civilizace měla být nahrazena - jak někdy slýcháme, že všechno má svůj konec -, pak je dost důležité, kým bude nahrazena. Oni i ti Římané si mohli trošku vybrat. Už jenom v tom smyslu, že v západní Evropě už byly christianizované germánské kmeny a vpadali tam Hunové, kteří christianizovaní nebyli. Aetius se spojil s christianizovanými Germány proti Hunům, protože germánské kmeny byly pochopitelně křesťanskému lidu bližší. Kdyby nebyli Hunové poraženi, asi by z Římanů zbylo mnohem méně. Ale samozřejmě tohle je moje velmi laická paralela. My si samozřejmě také můžeme vybrat, s kým budeme spolupracovat a proti komu se ohradíme. Na tom, že by liberální evropskou kulturu měl nahradit islám, mi vadí ono řekněme estetické hledisko: Přeci nebudeme nahrazovat svobodu žen, svobodu bádání a podobně něčím tak tmářským, otrokářským a založeným v podstatě na podřízení, něčím tak nezápadním – tu západnost chápu v tom teologickémkém smyslu, vzpouru proti bohům, vyrovnat se bohům. Nebudeme to nahrazovat ideologií podřízenosti, kde člověk je jenom zrnkem prachu, hříčkou v Alláhových rukách. Ale to jsem se již oddálil od otázky…

Já tedy naváži na vaši předešlou zmínku o řekněme barbarské – například hunské - invazi do vyspělé společnosti. Je pravda, že mnozí připomínají paralelu, že pád či přerod mnohým vyspělým civilizacím způsobily často komunity označované za barbarské. Vy nechodíte pro pejorativa daleko a o příznivcích islámu hovoříte jako o "fanatických trapácích", Mohameda jste označil za "křiváka, sadistu a perverzáka". Považujete tedy islám a imigrující či radikální muslimy také za barbary?

On pojem ´barbaři´ má mnoho významů. Tehdy to v zásadě znamenalo ´jiní´. Ti křesťanští Germáni, kteří si řekněme rozebrali tu západořímskou říši, oni nebyli civilizačně na tom o mnoho barbarštější než samotní Římané…

Jistě, tento případ možná zrovna není úplně ideálním příkladem…

V tom je islámská invaze jiná. Tady opravdu hrozí expanze kultury, která je antitezí všeho, čeho jsme si dvacet let vážit – svoboda bádání, pohybu, pochybování o sobě, lásky. Když si vezmete tři tisíce let kontinuity od antiky po dnešek, tak vždy šlo o pochybování člověka o světě, hledání nových cest a lásku. Illiada není nic jiného, Bible – přinejmenším Nový zákon – není nic jiného. Islám je pravý opak: V koránu není slovo ´láska´ ani jednou a vše je o totálním podřízení se. Ale asi bych tady nepoužíval slovo ´barbar´, spíš negace všeho, o co jsme tu usilovali.

Podotkl bych jinou věc, kterou pokládám za důležitou – žádný z pádů, které jsme zmínili, nepřišel proto, že by se objevili nějací barbaři a ti byli silnější. Řím odrazil cizince nespočetněkrát, středověká Evropa odrazila různé nájezdy – nejen islámské – také mnohokrát. Ten pád byl, a to říká i sociolog Bednář, vždy vnitřní. A sice v tom smyslu, že lidé přestali mít děti, přestali věřit v budoucnost, přestali si vážit své minulosti. Známým znakem konce civilizace je, že lidé přestali pohřbívat či uctívat své mrtvé – místo hrobek rozprášíme popel. To se ve všech těch padlých případech opakuje. Každý ten nájezdník, cizinec – říkejme tomu, jak chceme – jenom vyplnil místo. Musíme se vzchopit zevnitř a ten potenciál máme: Vidím kolem sebe studenty, mladé lidi, vím, jak žijí a o co se snaží, opravdu se nedomnívám, že jsme na tom tak špatně, jak je malováno.

Vy jste se o islám začal zajímat někdy před patnácti lety během cestování… Asi jste si tehdy nemyslel, že budete jedním z nejaktivnějších českých protiislamistů a budete na toto téma dávat rozhovory, že?

Prozradím vám jednu věc, kterou jsem ještě nikde neříkal. V roce 2008, kdy už jsem se trochu o islám, politiku, dění zajímal, jsem posléze – tuším roku 2009 - potkal paní Bitarovou, tehdy ještě muslimku.