V minulých dnech došlo ve Francii k dalšímu teroristickému útoku, tentokrát na skupinu vojáků. Podobné akce islamistů se už bohužel staly běžnou realitou v některých západoevropských zemích. Co s tím? Máme si na to zvyknout a neměli bychom už do řady kdysi bezpečných zemí vůbec vyjíždět? Jak se v takovém světě chovat? Vy jste nedávno na podobné téma napsal svoji další knížku...

Řeknu to asi tak. Všechno by mělo být o kalkulovaném riziku. Když vyjedu dnes do arabských zemí, musím si být vědom toho, že se mi může stát něco podobného, jako v Egyptě té nešťastné dívce. Právě v Egyptě například nejsou určitě ideální hygienicko-epidemiologické podmínky a diskutabilní je i úroveň zdravotnictví. Pravděpodobnost, že se mi tam něco stane, je sice malá, ale určitě větší, než když pojedu do Slovinska nebo Chorvatska. Máme řadu faktorů, které ukazují rizika v různých zemích. Pokud chci strávit dovolenou v některém z arabských resortů, tak se musím smířit s tím, že hotel budou hlídat vojáci a policisté a není možné si zajít, kam budu chtít. Tak si třeba já sám dovolenou nepředstavuji, ale je to každého svobodná volba.

Útoky islamistů se skutečně staly v řadě zemí každodenní realitou a s tím je třeba počítat. Terorismus tam páchají i třetí generace migrantů, kteří si už neváží toho, jak jejich prarodiče našli daleko příznivější životní podmínky v západoevropských zemích. Působí tam řada radikálních islámských duchovních, a to nejen v mešitách, ale i ve svých bytech nebo se prezentují na internetu. Jinde ve světě zas pokračují konflikty vyvolané právě Západem, v nichž byly postiženy i tisíce nevinných civilistů, což tamní společnost radikalizuje. Vytváří se také ne zrovna mylný dojem, že jsme ve válce s islámem. Konflikt s Islámským státem pokračuje dál a nevíme, jak skončí. Zda se některé militantní skupinky zas nestáhnou někde do pouště, jak za Abú Zarkávího (vůdce al-Káidy v Iráku), nebo co se stane v budoucnu.

V každém případě to napětí bude eskalovat. Dnes je svět nepředvídatelný a velmi komplikovaný, těch hráčů, kteří ovlivňují světovou bezpečnost, je už daleko víc než za studené války. Spojené státy už také nechtějí hrát roli světového policajta. Ve své knížce říkám – terorismus tady byl, je a bude, pouze se mění aktéři, cíle a způsoby útoků.

Atmosféra mezi USA a Severní Koreou houstne. Obě země si už dokonce vyhrožují válkou a raketovými útoky. V případě avizovaného jaderného napadení ostrova Guam či jiného amerického teritoria Kim Čong-unem by samozřejmě přišla na řadu odveta z Bílého domu. Jaká by byla v tomto případě rizika pro Českou republiku? Hrozilo by nám například zasažení jaderným spadem?