Dozvuk Zemanovy návštěvy v Rusku. Pedagog se rozpovídal o jeho setkání s Putinem, Krymu i Sýrii

05.12.2017 17:44 | Zprávy

ROZHOVOR „Rusko si nemohlo dovolit, aby ruská černomořská flotila dostala z Krymu výpověď a na Krymu aby vyrostla americká vojenská základna, k čemuž vývoj směřoval. Takový vývoj by znamenal bezprostřední strategické ohrožení Ruska srovnatelný s kubánskou krizí, nebo ještě vážnější. Kromě toho Krym je historickým ruským územím již od roku 1783 a četl jsem i mnoho právních rozborů, podle nichž celé připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 je neplatné,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz politický analytik a pedagog Václav Janoušek (SPO). Krom toho se vrací k návštěvě Miloše Zemana v Rusku.

Dozvuk Zemanovy návštěvy v Rusku. Pedagog se rozpovídal o jeho setkání s Putinem, Krymu i Sýrii
Foto: KPR- Hana Brožková
Popisek: Obrázky ze státní návštěvy Miloše Zemana v Rusku

Miloš Zeman na své státní návštěvě Ruska musel čelit aféře s článkem k roku 1968 zveřejněném na webu ruské armádní televize Zvezda, který chválil sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Při setkání s premiérem Dmitrijem Medveděvem se Zeman proti článku ohradil, Medveděv následně text odmítl a prohlásil, že článek je osobním názorem autora a neodráží ruské stanovisko… Nakonec byl text ze serveru stažen a na jeho místě se objevila pochvalná informace o takzvaném pražském jaru. Jak na vás průběh aféry působil?

Bohužel do zákulisí této věci nevidím. Události roku 1968 jsou i po padesáti letech pro některé lidi záminkou k rozdmychávání protiruských a protizemanovských nálad. Opravdu nechápu, proč se ten původní text na dotyčném serveru objevil. Nevidím věc tak jednoduše jako prezident, totiž že novináři plně odpovídají charakteru prostitutek. V mezinárodní politice a v diplomacii se nic neděje náhodou. Podle mého názoru se jedná o nějakou hru, ale do jejího pozadí opravdu nevidím.

Ruská anexe Krymu je „fait accompli“, tedy hotová nezvratná věc, a Rusko by anektovaný poloostrov mohlo Ukrajině kompenzovat ať už finančně, nebo prostřednictvím ropy a zemního plynu, prohlásil Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku. Zatímco ukrajinští politici se ale k tomu bouřili a Zemana označili za „Antihavla“, a dokonce i u nás zazněly odsuzující komentáře, tak na druhé straně jsem zaslechla, že má vlastně Zeman pravdu. Jak se na tuto věc díváte vy?

K otázce Krymu jsem se již několikrát vyjádřil. Rusko si nemohlo dovolit, aby ruská černomořská flotila dostala z Krymu výpověď a na Krymu aby vyrostla americká vojenská základna, k čemuž vývoj směřoval. Takový vývoj by znamenal bezprostřední strategické ohrožení Ruska srovnatelný s kubánskou krizí, nebo ještě vážnější. Kromě toho Krym je historickým ruským územím již od roku 1783 a četl jsem i mnoho právních rozborů, podle nichž celé připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 je neplatné jak z hlediska tehdejšího sovětského práva, tak i mezinárodního práva, takže toto připojení Krymu k Ukrajině lze považovat za nulitní od samého počátku. Pokud ukrajinští politici označují prezidenta Zemana za Antihavla, tak s tím opravdu nemám problém.

Miloš Zeman tvrdí, že vzal do Ruska velký počet podnikatelů proto, že pro naši zemi dohodnou obchody za několik miliard. Jenže tento „přínos“ mnozí politici odmítají, prý je obchod s Ruskem riskantní a jeho přínos marginální. Naopak Jan Stuchlík, odborník na mezinárodní politiku a ekonomickou žurnalistiku působící na Vysoké škole ekonomické v Praze tvrdí, že obchod s Ruskem je významnější, než říkají statistiky. „Rusko je pro Česko jednou z prioritních zemí, kam se vláda snaží nasměrovat větší část českého vývozu. Už v roce 2012 se Ruská federace posunula na místo pátého nejdůležitějšího obchodního partnera Česka,“ uvádí. Stuchlík ale není zdaleka sám, kdo říká něco takového. Jak si vysvětlujete rozdíly v názorech?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Myslíte, že bysme byli v bezpečí i bez NATO?

Nebo v NATO bez účasti USA? Já si to masivní zbrojení vysvětluju tak, že se Evropa i my probrali z toho, že nejde spoléhat jen na USA a snaží se zajistit naši bezpečnost. Souhlasím s vámi, že to možná až přehání, na druhou stranu roky tu obranu nikdo pořádně neřešil. Nebo vy myslíte, že posílení naš...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Putin už zvítězil. Západ ale úplně ztracený ještě není, věří profesor Tomský

4:43 Putin už zvítězil. Západ ale úplně ztracený ještě není, věří profesor Tomský

„Progresivismus je velmi zranitelný, protože odporuje zdravému rozumu a Američané mají výhodu brutál…