Co říkáte tomu, jak se prezentoval český prezident Miloš Zeman v Rusku? Michael Kocáb to označil až za patolízalství.

Miloš Zeman plní jedno ze zbožných přání putinovského režimu, a to rozbít jednotu Evropské unie. Tedy nějakým způsobem odloupávat zejména státy bývalé Varšavské smlouvy od celku Evropské unie, a tím pádem nejen obyvatelům Ruska ukázat, že na Ukrajině není žádná válka, že vlastně ani Evropská unie si není jistá sankcemi, a co je ještě důležitější, tou nejednotou ukázat, že se Evropská unie nechová ze své vůle, že není relevantním geopolitickým hráčem, ale že to je všechno na nátlak Spojených států amerických. Že v podstatě Spojené státy jsou tím největším nepřítelem Ruska, že se Obama rozhodl, že Rusko zničí, že je pro něj hrozbou. Putin vytváří obraz vnějšího nepřítele, takže se vracíme do doby studené války. To, že Evropská unie není jednotná, je pro Putina důkazem, že nejde o to, že agrese na Krymu porušuje mezinárodní dohody, ale že to jsou všechno geopolitické hrátky Washingtonu. A Zeman se mu do toho hodí.

Jaké důvody k tomu českého prezidenta podle vás vedou?

Je důležité si uvědomit, že Zeman je velmi ambiciózní člověk, který chce patřit na výsluní geopolitického dění, ale chápe, že na Spojené státy udělal už svými kroky takový dojem, tolikrát zradil nejen evropské, ale západní civilizační hodnoty, jako je úcta k mezinárodním smlouvám, úcta k lidským právům, svoboda slova, kolikrát útočil na novináře, že mu jsou dveře ve Washingtonu uzavřeny. Jemu zbývá jen to Rusko a Putin, ke kterému upřímně vzhlíží. Nedělá to jen proto, že si řekl, že mu v Americe pšenka nepokvete, tam si kariéru neudělám, tak pojedu do Ruska.

Co se českému prezidentovi podle vás na ruském prezidentovi Putinovi tak líbí?

Jemu se líbí ten autoritářský styl, agresivní, bezohledný, který porušuje pravidla mezinárodního soužití podle principu vítěz bere vše, je tím fascinován. Výsledkem je to, že navenek, hlavně pro obyvatele Ruska to vypadá, že Evropská unie není jednotná, že je pod tlakem. Ruská média velice dobře využila scénku s americkým velvyslancem v České republice, kterému Zeman vynadal v očekávání této reakce, aby ukázal, že Američané na nás skutečně tlačí, ačkoli velvyslanec řekl jen svůj názor. Tím Zeman zapadl do té hry, jednoznačně je na straně putinovského Ruska proti Západu, proti Evropské unii, když rozbíjí její jednotu , když zpochybňuje sankce, které zavedla, ale ne pod tlakem Spojených států, nebo když se připojuje k protiamerickému tažení, kde je Amerika zobrazena jako agresor, který způsobil Majdan a který může za všechny problémy Ruska. Myslím, že Zeman zahrál úlohu parťáka, když v Moskvě jednal s Putinem, nahrává mu, aby Putin mohl hrát roli člověka, na kterého se útočí a který chce jen dobré. Je smutné, že největším bezpečnostním rizikem, které máme, tou tzv. pátou kolonou, která hájí zájmy cizí mocnosti, je přímo náš prezident. Je jasné, že se minské dohody neplní, Krym je stále anektován, už se ani nemluví o nějakém přijatelném řešení do budoucnosti, imperiální rozpínavost Ruska má v hledáčku i Českou republiku a celou bývalou východní Evropu, ale náš prezident to bezpečnostní riziko nevidí, nerespektuje fakta, která potvrzují zpravodajské služby, chová se tak, jakoby byl na straně agresora. Jeho návštěva v Moskvě byla dalším krokem, kterým Zeman vstoupil do dějin, a to spíš v úloze člověka, který – kdyby byl druhý Mnichov na Ukrajině – by byl tím, kdo by ten Mnichov všemi deseti podpořil. Naštěstí Česká republika není klíčová velmoc a Rusko nevnímá Evropsku unii jako blok, Putin raději jedná s velkými partnery. I když návštěva Zemana měla velký mediální ohlas, takže je v Rusku málem národním hrdinou, naštěstí převážila návštěva Angely Merkelové, která se přijela opravdu poklonit padlým, protože je z rodiny, která má antifašistické kořeny. Bylo vidět, když byla u hrobu Neznámého vojína, jak hluboce to prožívá. Ale v Moskvě v den oslav, nezúčastnila se vojenské přehlídky, na které se předváděly i druhy zbraní, které se používají i na Ukrajině. A navíc připomněla znovu dost tvrdě Putinovi „zločinnou agresi“ na Ukrajině. Když ještě přihlédnete k setkání Putina s americkým ministrem zahraničí, vidíte, že ruský vládce je v koncích, že mu jde o život. Ekonomická situace Ruska je katastrofální, kurs rublu klesl, zlaté zásoby se tenčí, válka na Ukrajině stojí obrovské peníze, zahraniční obchod klesá, Rusko je na pokraji ekonomické katastrofy. Vlastenecké nadšení, jak Putin všechny fašisty na Ukrajině rozdrtí, působí určitou dobu, ale i když má teď maximum popularity, vyhlídka do budoucna není dobrá. Izolace země je strašlivá, Rusko ztrácí kvůli sankcím své postavení ve světové politice a ekonomice a riskuje opravdu katastrofu. Je vidět, že Putin by rád obnovil vztahy s Českou republikou, Německem, Evropou, ale nechce udělat první krok. Svět říká, jakmile zastavíte agresi, budeme jednat, ale on jedná z pozice síly. Jenže agresorovi se nesmí podléhat, stejně jako se nejedná s teroristy. S jídlem přichází chuť.