Jaký jste měl pocit z proběhlých krajských a senátních voleb?

Dopadlo to tak, jak jsem předpokládal. Je to podle mne normální stav, nejde o nic nového.

Ale všichni Andreji Babišovi zazlívají jakousi oligarchizaci; podle mnohých politiků nemá žádný program, žádný konkrétní směr a lidi pouze sedli na lep jeho vábivým heslům.

Spíše si myslím, že lidi u Babiše opravdu vidí nějakou naději na práci a na lepší život.

Prý se ale voličům hlavně líbí to, že Babiš odmítá imigranty...

Osobně jsem už k migrantům toho řekl hodně, tak bych snad poznamenal jenom jednu jedinou věc: když se stane tady nějakému člověku nějaký průšvih, tak si vás nikdo nevšimne, na soud čekáte dva roky, ale sem přijde někdo odněkud, nevíte, kdo to je, nemá ani papíry, a on má deset advokátů na to, aby mu vysvětlili, proč mu zdejší výkonná moc vzala mobil. Ten rozdíl v přístupu mi hodně vadí. Na jedné straně tady nejsou peníze na nic, nejsou peníze na důchodce, na děti, na nemocné, ale na straně druhé u nás imigranty přivítáme, ovšem když se jim tady nelíbí, tak odejdou do Německa, oni je tam ale nakopnou, tak přijdou k nám zpátky a my jim zaplatíme za to, že zpátky vůbec přišli. A proč to platíme my? Co je nám do toho? Co je mně do toho, že někde někdo nechce být, ale přitom mu mám platit cestu, aby šel jinam...? Nechápu, proč se toto dělá! Kdyby to byl nějaký spřízněný člověk, nebo ubožák, kterého někdo pronásleduje, tak pak to chápu. Ale jim se tady nic takového nedělo a ani neděje. Ti, co zívali nad těma kvartýrama a tvrdili, co je to za bydlení, ty bych hnal! Asi nejlepší bude, ať každýmu z nich koupí naše vláda vilu a ferrari a nás, důchodce, ať zaženou do Macochy, kde se chytneme za ruce a skočíme tam všichni společně. A bude pokoj.

Zmínil jste, že nejsou peníze ani na důchodce, a ani na děti. Pokud ale bude předsedou vlády Andrej Babiš, myslíte si, že se toto šmahem vyřeší?

K tomu vám něco řeknu: nechodím na žádné politické srazy, ale pamatuji si, že když bylo před lety také před volbami, tak v Dejvicích na náměstí sliboval jeden pán – nebudu říkat za jakou stranu, aby neřekli, že jsem proti ní zaujatý – že v té lokalitě Prahy 6 je 1742 důchodů, kteří nebydlí, ale pokud se on dostane do čela, tak bydlet budou všichni. On se do čela dostal a já jsem pak shodou okolností na tenise potkal významného člena této strany a ptal jsem se jej, kolik lidí už ubytovali. A kolik myslíte, že jich ubytovali?

Ani jednoho?

Ano, ani jednoho! Takže to byl takzvaně předvolební slib. To, co někdo slíbí před volbami, tak to je nesplnitelné. Když jsme dělali pořad Nikdo není dokonalý, tak s námi jezdil Arnošt Lustig, velice to chytrý člověk, který říkal jednu nádhernou věc. A sice, že člověk před volbami musí umět přesvědčit lidi i v malým městě, aby tam postavili most přes řeku, i když tam žádná řeka neteče. Už jsme spolu hovořili o podobných věcech několikrát a vždy se odvolávám na první Havlův projev, v němž bylo řečeno, že se náš stát postará o ty nejubožejší, tedy o ty, kteří jsou nemohoucí, a ti, kteří mají víc, tak počkají, anebo jak říkal Václav Klaus: budeme si muset holt utáhnout opasky, nedá se nic dělat. S tím souhlasím, ale kdo se o ty ubohé postaral? Nikdo!

To samé se týká i zdravotnictví anebo léků, kdy na ten samý lék každý měsíc zaplatím doplatek o třicet nebo padesát korun víc. Pořád to jde nahoru. Přitom jsem se dozvěděl, že ty léky na tlak stojí jen ve výrobě korunu třicet, ovšem doplatek je přes tři sta korun. Teď mi řekněte jednu věc: v čem je to zdravotnictví lepší, nežli bylo? Ať mi to někdo ukáže! Moje žena nedávno dostala epileptický záchvat, přijela pro ni sanita, kde ale nebyl lékař, jen zdravotník. Pak jela do nemocnice, ale tam ji dali kapačku, injekci a ona byla za dvě hodiny zpátky doma. Oni ji z té nemocnice takzvaně vyhodili. Hovořit ale o tom, zda někdo někdy splnil svůj předvolební slib, tak o tom nedokážu nic kladného říci.

Zmínil jste Václava Havla. Někteří z nás si před pár dny připomínali jeho nedožité 80. narozeniny. O prvním prezidentovi České republiky se tak opět hojně hovořilo v médiích, televize vysílaly vzpomínkové dokumenty... Co pro vás Václav Havel znamenal?

Já jsem ho znal osobně dobře, protože jsem s ním byl léta letoucí v divadle, takže vím, že to byl kluk, který si na nějaké pompéznosti a okázalosti rozhodně nepotrpěl. Ať o něm říká, kdo chce, co chce, tak pro mě i pro svět byl člověkem, symbolem, který mě přiměl k tomu, že jsem brečel a zvonil klíčema na Václaváku. To nikdo nikdy ve mně nevymaže. To, jak to dopadá, tak to je jiná věc. Ale teď na něm všichni hledají jenom chyby. Už v minulosti kydali moře špíny na Dášu...Teď jsem viděl velice hezký dokument o Petře Paroubkové, v němž se svěřovala s tím, jak přišla ze Slovenska, ale protože byla nadaná na jazyky, tak se dostala i do vládních kruhů a nakonec si vzala člověka, který se stal ministerským předsedou. A když o ní najednou začaly lítat svinstva ze všech stran, tak to prý nemohla rozdýchat. Mně osobně je jedno, co o mně píší za lži, ale že mi pořád volají lidi a ptají se mne na takové slabomyslnosti typu rvačka na dálnici, nebo jak mne vyhazují z bytu, tak to mi občas vadí. Těmi články se ale opravdu nezabývám, ať píší, co chtějí! Je totiž důležitý, aby lidi věděli, kdo jsem, takže když se o mně hovoří, je to pořád dobře. Herec, kterýho lidi neznají, tak to je špatně.

Michael Žantovský tvrdí, že by Václav Havel souhlasil s tím, že je třeba migranty přijímat. Myslíte si, že by dnes byl Havel dalším výrazným evropským „mluvčím“ imigrační krize a lidi by nabádal k tomu, abychom k migrantům byli vstřícní?

Především si myslím, že kdyby Václav Havel viděl dnes, co se tady děje, tak by si – obrazně – sedl na pařez a hořce by plakal. A co se týče imigrantů, tak jsem nikdy v životě neřekl, že by se jim nemělo pomáhat, jenom jsem řekl, že ti, co sem k nám přicházejí, tak to zpravidla nejsou žádní pronásledovaní. Jsou to totiž lidi, kteří takzvaně jdou za lepším živobytím. A pomoc je jen jedna jediná, a sice, že se to srovná v jejich vlastní zemi, aby tam mohli žít. Ale nespatřuji pomoc v tom, když se přestěhují k sousedům na zahradu.

Zklamal vás Václav Havel v něčem?

Ono se ani nedá říci, že by mne nějak zklamal, ale určitě měl mít kolem sebe lidi, kteří by mu radili ve věcech, který on nemohl vědět a které neznal. Mám na mysli třeba privatizaci a to, že se majetky státu dostaly do cizích rukou... Byl to dramatik, spisovatel, tak asi mohl těžko o těchto věcech něco vědět. Byl to chytrý kluk, ale na něco jiného než na kšeft. Nebyl to žádný obchodník, žádný dealer, byl to prostě člověk, který žil divadlem a který to prostě jen myslel dobře.

Václav Havel dramatik, Václav Havel režisér... Jste fanouškem jeho umělecké tvorby? Mnozí mu vyčítají jakousi podivnost jeho literární tvorby...

Hrál jsem ve dvou jeho hrách, a dokonce i v Zahradní slavnosti. Když zemřel Zdeněk Procházka, tak jsem hrál zahajovače Ferdu Plzáka, což byla jedna z nejlepších rolí ze Zahradní slavnosti. Ve Vyrozumění mi pak Václav napsal roli Jirka pozorovatel, což byla velmi zvláštní role – když mne pustili z vojny, tak tam byla, a když mne nepustili, tak tam nebyla a nic se nestalo. Ty ostatní hry, tak to je pro lidi trošku nesrozumitelné, to připouštím. Zrovna nějaké lidovky to nejsou. To ale není podstatné. Podstatné totiž je, co ten člověk dělal.

Co cítíte při větě „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“? A co říkáte těm lidem, kteří se pravdě a lásce velmi tvrdě vysmívají a tvrdí, že to je jen prázdná floskule? Vždyť kvůli tomu vznikl termín pravdoláskaři...

Ono se to hezky poslouchá a všichni si to přáli, ale ono to opravdu nejde. Pravda a láska? Oproti tomu mi vytane na mysl to, že je tady všechno rozkradené. To je pravda! Když se podíváte kolem sebe, tak vidíte, že nic není naše. Všechno, co mělo nějakou cenu, tak je v cizích rukách. Když jedete vlakem, tak to patří Italům, pijete vodu, ta patří Francouzům... já už ani nevím, co je vlastně naše...

Když se teď přejmenovala piazzetta Národního divadla na náměstí Václava Havla, nepřišlo vám to divné? Jak se díváte na přejmenovávání ulic a dalších věcí po prezidentech?

Náměstí kolem Národního divadla mi nevadí, neboť Václav byl s divadlem spjatý. Akorát se obávám toho, aby se nevyvolalo v jeho případě falešné megalomanství a nakonec to nepřisuzovali k tíži samotnému Havlovi. Aby z něj prostě nezačali dělat Ho Či Mina a aby to nedošlo až k tomu, že byl Václav Havel nejlepší houbař a našel nejvíce hub, že byl nejlepší bruslař a nejlepší lyžař a skákal nejlépe do vody z padesáti metrů apod. Prostě aby se neděly takové ty kraviny, které se začnou dít potom, jak začnou vychvalovat státníky in memoriam. Dělání ze sebe poloboha by si určitě Havel nepřál. V praktickém životě byl sice velmi nešikovný, jako já neuměl zatlouct ani hřebík, ale byl to mimořádně chytrý člověk.

Jakou známku byste Havlovi udělil za jeho prezidentství?

Podle mne přišel v pravý čas a udělal pro nás jednu fajn věc, a to, že nás ten svět díky němu vůbec nějak zaznamenal. Byl jsem v Americe několikrát a oni tam vůbec nevěděli, že nějací Češi existují, pletli si nás s Čečenci a mysleli si, že Praha je někde za Uralem. Ale díky Havlovi svět najednou začal o nás vědět víc.