Překvapila vás dnešní situace v Iráku? Jak se stavíte k současnému dění v této zemi?

Upřímně, nepřekvapila. Všude, kam vpadnou vojska USA/NATO, tráva sto let neroste. Můžeme to vidět i na příkladu Libye. Je docela paradoxní, že invaze USA do Iráku v roce 2003 byla odůvodňována mimo jiné bojem proti terorismu a obviněním Saddáma Husajna ze spolupráce s Al-Káidou. To byl samozřejmě nesmysl, protože baasistický režim byl sekulární a islamisty tvrdě potlačoval. Naopak, byla to právě americká „demokratizace“, která z Iráku učinila pokusnou laboratoř roztodivných teroristických skupin a způsobila destabilizaci celého Blízkého východu.

Co se týká současného dění, obávám se, že Irák nezadržitelně spěje k rozpadu na tři části. Kurdistán je již de facto nezávislý, v sunnitských oblastech ovládaných teroristy z ISIL má vzniknout radikální chalífát a třetí část tvoří šíitské území. K tomuto stavu přispěla i neobratná politika premiéra Málikího, který upřednostňuje většinové šíity na úkor minoritních sunnitů.      

Kde se až mohou radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) zastavit?

V první řadě bych se ohradil proti pojmu „radikál“. Mainstream s oblibou nazývá povstalce na východě Ukrajiny teroristy, ale islamistické teroristy eufemisticky označuje jako „radikály“. To je docela úsměvné. Ale zpět k vaší otázce - je celkem obtížné předvídat, kde se podaří postup ISIL zastavit. Je alarmující, že irácká armáda, která má nad teroristy početní i materiální převahu, jim nedokázala účinně vzdorovat a umožnila jim ovládnout rozsáhlé oblasti. Ve Washingtonu musejí být rozčarovaní, když do vybudování post-saddámovské armády investovali miliardy dolarů. V následujících dnech bude klíčové zadržet teroristy na přístupových cestách do Bagdádu a neumožnit jim vstup do metropole.

Irácká vláda oficiálně požádala Spojené státy o zahájení leteckých úderů proti sunnitským povstalcům. USA zvažují pomoc, ale vyslání vojáků vyloučily. Myslíte, že USA nakonec znovu vojensky zasáhnou?

Domnívám se, že ne. Barack Obama nechce posílat americké vojáky do válek a veškerou tíhu bojů raději deleguje na spojence nebo hojně využívá bezpilotních letounů (dronů). Při útoku na Libyi v roce 2011 hráli hlavní roli Francouzi a Britové. V Iráku zřejmě pro odvedení špinavé práce poslouží úhlavní nepřítel USA – Írán – který se stane ad hoc spojencem. Američané už sice vojáky do Iráku vyslali, ale pouze na ochranu velvyslanectví v Bagdádu. Většina veřejnosti v USA vnímá Bushovu invazi do Iráku v roce 2003 jako velkou chybu a prezident Obama si určitě nepřeje zabřednutí do dlouhodobého válečného konfliktu, navíc když svou první předvolební kampaň postavil na stažení amerických vojsk z Iráku.   

Nebyla celá ta snaha o obnovu Iráku ze strany mezinárodního společenství nakonec marná?

Ukázalo se, že Západ prostě nemůže implantovat liberální demokracii všude, kde se mu zlíbí. Obzvláště v arabských státech tento model nefunguje. To dokazuje nejen zpackaný import demokracie do Iráku, ale celý nevydařený proces tzv. arabského jara. Domnívám se, že pro arabské země je nejvhodnějším modelem fungujícího státu sekulární autokracie, zaručující práva žen a náboženských menšin a tvrdě potírající islamismus. Pád sekulárních diktátorů v Iráku, Libyi, Egyptě a Tunisku způsobil jen chaos, ekonomickou stagnaci, destabilizaci a rostoucí vliv terorismu a islámského fundamentalismu.  

Co myslíte, že by teď říkal na konflikt v Iráku Václav Havel, který podporoval útok USA na tuto zemi?

Nerad spekuluji, ale domnívám se, že Václav Havel by nepřiznal, že invaze do Iráku byla velkou strategickou chybou USA.

Jaké důsledky pro svět může konflikt v Iráku mít? Může jít zejména o hrozbu omezení dodávek ropy?

Konflikt v Iráku má dvě roviny – ekonomickou a bezpečnostní. Jednak může dojít k omezení dodávek a růstu cen ropy na světových trzích, protože Irák patří k největším exportérům „černého zlata“ na světě, a na druhé straně existuje riziko šíření terorismu nejen v regionu Blízkého východu.