Podle některých odborníků se na Ukrajině teď odehrávají největší střety od dob Minsku. Zejména ukrajinská vláda bije na poplach řečmi o všeobecné mobilizaci atd. Lze to považovat spíše za „přeháňky“, nebo může vznikat zásadní problém?

Kyjevská vláda teď spíše zakrývá své ekonomické problémy. Tahá do nich Západ a jeho finanční instituce tu a tam zaplatí nějaký nejnaléhavější dluh. Ukrajina je dnes ve stavu, který se blíží platební neschopnosti a v horší finanční situaci než Řecko. Není členem Evropské unie a chybějící peníze nahrazuje prostředky z Mezinárodního měnového fondu nebo, jak jsem si všiml, od Spojených států. To ale není způsob, jak řešit problém v řádech desítek miliard dolarů.

Když je země v podstatě v bankrotu, potýká se s fatálními celostátními problémy, jak se bude dál vyvíjet vnitropolitická situace?  Popularita Arsenije Jaceňuka raketově padá, životní úroveň obyvatel je tristní. Jak predikovat, co se na Ukrajině může stát alespoň do konce roku?

Každý scénář, který nastane, bude špatný. Ukrajinská vláda pokračuje v úsporných opatřeních, která se dotknou širokých vrstev obyvatelstva. Lidé se dostávají do situace, že nemají kde brát. Už nejde o životní úroveň, ale o stav, který si my ve středoevropských podmínkách nedokážeme ani představit. Problémy místních lidí se týkají nejzákladnějších potřeb. Došlo ke zdražení plynu, elektrické energie i potravin. Ukrajinská vláda zřejmě sází na to, že získá příjmy do pokladny, jenže na druhé straně nedokáže zdanit oligarchy a vybrat daně.

Co s odstupem soudíte o dohodách Johna Kerryho a Sergeje Lavrova? Zaznívají názory, že nešlo vůbec o Ukrajinu, ale o Blízký východ, Sýrii, boj s Islámským státem a Írán. Byla Ukrajina vyhandlována, nebo to byl pouze dočasný klid zbraní?

Spojené státy hrají globální hru a teď se snaží dostat se základnami co nejblíže k západní hranici Ruska. O to tady v tuto chvíli jde. Hrají na několika šachovnicích najednou. Jsou největším globálním hráčem, státem, který dává nejvíce na vojenské účely, letos 560 miliard dolarů, Rusko pro zajímavost 50 miliard, a z toho vyplývají zájmy Spojených států. Osobně nedokáži pochopit, proč by NATO, respektive Spojené státy, mělo mít základny ve střední Evropě. Chtěl bych vidět Němce, jak za ně budou platit, a předpokládám, že se to paní Merkelové líbit nebude. Mimochodem, Německo se staví proti novým základnám, protože pro ně stále platí smlouva, která byla uzavřena s Ruskem o tom, že se na území států bývalé Varšavské smlouvy nebudou základny stavět.

Britské listy informovaly o studii, podle níž se údajně NATO a Rusko připravují na vzájemný konflikt. Vyplývá to prý z analýzy vojenských cvičení. Může na tom něco být?

Jen plané obavy. Nemyslím si, že k něčemu takovému dojde. Samozřejmě, že Rusko se bude snažit reagovat na vojenská cvičení v jeho blízkosti, možná někdy neadekvátně. Myslím si ale, že Rusko je stále velmocí a Západ by jeho postavení měl respektovat. V tuto chvíli ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy nehrozí, což ale neznamená, že nebudou ukazovat svaly.

V kontextu jiných problémů, které Evropu postihly (zejména imigrace), co může Ukrajina od EU čekat, co se týče vstřícných kroků jako přijímání zboží, vízový systém? Neskončí sliby v koši?

Hlavně ukrajinští oligarchové, kteří okrádali zem více než dvacet let, by se teď chtěli vrhnout na evropské peníze, protože jim došly vlastní. Těžko ale můžeme očekávat, že se Evropa bude snažit sanovat ukrajinský státní dluh a zachránit státní finance. Myslím si, že evropská politická elita je soudná. Samozřejmě, že bude hrát s Ukrajinou hru ve smyslu: Za dvacet třicet let… Ve skutečnosti nikdo nebere vážně, že by mohla vstoupit do Evropské unie nebo do NATO. Země nesplňuje základní ekonomické ani politické standardy.

Co se týká Ruska, prosakují informace o rozporech mezi kremelskými elitami. Jakou pozici má v této chvíli prezident Vladimir Putin? A jakou roli hraje ruská propaganda? Zaznívají informace o zfanatizovanosti Rusů…

Sleduji seriózní západoevropská média, a nic nenaznačuje, že by existovala nějaká alternativa, která by mohla nahradit prezidenta Putina. Rusové ho berou jako svého přirozeného vůdce a má obrovskou podporu. Myslím si, že by si každý státník západní Evropy mohl jen gratulovat, kdyby měl osmdesátiprocentní podporu svého obyvatelstva.

Věnujme se teď i dalším zásadním geopolitickým problémům. Pokud jde o Islámský stát, novinářka Tereza Spencerová uvedla, že Turecko útočí proti Kurdům a občas vystřelí na IS, aby se neřeklo. Jak spolehlivým spojencem je Turecko?

Turecko si hraje svou hru. Zejména po arabském jaru se zhroutily sny o vytvoření něčeho, co by připomínalo Osmanskou říši, a sny o tom, že by Ankara mohla hrát roli jako Cařihrad. Ukázalo se, že v Egyptě, Sýrii i Libyi vsadili na špatného koně. Pokud jde o Kurdy, všichni by byli rádi, aby bojovali proti Islámskému státu. Ale když se podíváte na jejich vybavení? Posíláme tam lehké zbraně. Podle mého názoru existuje nepsaná dohoda, o které nevíme, že se dodržuje, a sice, aby Kurdové nebyli zase až tak vyzbrojeni, aby národ, který čítá nějakých 20 až 25 milionů lidí nedošel k názoru, že by bylo dobré vytvořit svůj vlastní stát. Vyzbrojovat Kurdy, ale ne zase tak moc, aby Turky perspektivně neoslabovali.

Hypoteticky, poté, co bude Islámský stát poražen, jaké je reálné uspořádání na Blízkém východě?

To je těžké předpokládat. Myslím si, že by se Západ měl vrátit do reality a opustit svět fantazie. Především Spojené státy by měly usměrnit své největší spojence, což jsou shodou okolností nejreakčnější režimy, ať už jde o Saúdskou Arábii nebo o Katar. Měli by přestat rozbíjet Sýrii. Projevuje se to i v Iráku, takže zvolna nastává všeobecný chaos. Všechno souvisí se vším. Uprchlická vlna vznikla také snahou Západu rozbít v Sýrii sekulární a nábožensky tolerantní režim Bašára Asáda. A pokud tento režim padne, dají se do pohybu další miliony lidí, možná pět nebo šest a půjde o nezadržitelný příval, který bude směřovat zejména do Evropy. Zájmem Evropy by mělo být, aby se režim Bašára Asada udržel. Pomůže to samozřejmě i v boji proti Islámskému státu. Představy, že se rozbije Sýrie v situaci, kdy USA hrají na více šachovnicích, kdy udělají dohodu s Íránem, který získá další ohromné prostředky z ropy… Samozřejmě, že je Írán použije také ve prospěch spojence, kterým je Sýrie. Válka se dá udržovat hodně dlouho, ale nic dobrého nepřinese, jen teroristické útoky ze strany Islámského státu třeba po celém světě.  

Co říkáte na variantu vytvoření dočasných uprchlických táborů? Představme si, že poté, co bude zničen Islámský stát, by v rámci jakéhosi Marschallova plánu byli uprchlíci vráceni zpět, tam jim byly postaveny domy a oni by se s naší pomocí pustili do obnovy země. Je takový scénář vůbec možný?

Z části možný je. Západ by měl co nejrychleji pomoci ukončit konflikt v Sýrii a podle možností i v Iráku a zabránit dalšímu odlivu tamního obyvatelstva. Ti uprchlíci, kteří jsou ještě v táborech kolem syrských hranic, jsou stále těmi lidmi, kteří se mohou vrátit. Pokud dostanou novou perspektivu, příležitost ve své zemi, určitě se budou snažit ji chytit za pačesy. Nic jiného jim ani nezbude.