Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), Pavla Šafra (z 21.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Evropa má na svých východních hranicích dva konflikty. Donbas a Islámský stát. Který je třeba brát vážněji. Rozpínavost Ruska či rozpínavost islámských radikálů?

Já bych bral vážněji islámský radikalismus a jeho projevy v podobě Islámského státu. Chování tohoto „státu“ vyvolává migrační pohyb „souvěrců“ směrem do Evropy už tak těžce zkoušené politikou multikulturalismu. Proč nikdo naplno neuvede, v jaké situaci se dnes kvůli imigraci nachází Itálie? Proč nikdo z politiků nechce přiznat, že přijímáním uprchlíků podporujeme obchod s lidským utrpením? Proč se nikdo z politiků nesnaží přimět státy Arabské ligy, aby situace byla urychleně řešena, neeskalovala a nerozšiřovala se na sever? Místo toho se bruselská byrokracie snaží vytvořit kvóty a přimět členské státy přijmout zatím blíže nespecifikovaný počet imigrantů. Kolik lidí v České republice pobírá sociální dávky, kolik má nezaměstnaných? A do toho všeho ještě případne kvóta imigrantů. Nekoledujeme si tak trochu o ohrožení vnitřní stability státu? To se samozřejmě dotýká všech států EU. Toho se obávám víc než vyhrožování Ruskem, jehož nebezpečnost mi tlučou do hlavy různí rádoby experti a politologové.

Situace na Ukrajině je nám blíže. Co si myslíte o sankcích EU proti některým představitelům Ruska, jednáních v Minsku, cestách Angely Merkelové a Francoise Hollanda za Vladimirem Putinem a dalších snahách o mírové řešení konfliktu?

Sankce jsou vlastně potrestání za nedodržování norem, ale to platí pro jednotlivce, pro stát jako je Rusko nepřináší až takový efekt. Bude zajímavé přečíst si, kolik nás ty sankce stály a jaká byla jejich úspěšnost. Mírové snahy o řešení situace vítám a cesty zmíněných politiků vnímám jako eliminaci vlastního špatného svědomí. Vzpomeňme bývalou Jugoslávii, co bylo rozbuškou pro explozi takového násilí.

Proč Putin dlouho přítomnost ruských vojsk na Krymu tajil a až potom řekl pravdu?

Řekl bych, že to nebylo utajování, protože dnes v době vyspělých zpravodajských systémů lze jen těžko něco utajit. Tady šlo jen a pouze o to, aby oficiálně světu oznámil, tedy přiznal, že tam ruská vojska byla. Daleko zajímavější by ale bylo dozvědět se skutečný důvod anexe Krymu.

Jak pohlížíte na řinčení zbraněmi na hranicích NATO? Na vojenská cvičení v Pobaltí a některé militaristické výroky Putina či Sergeje Lavrova?

Odpověděl bych českým příslovím: "Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá."

Mělo by Česko dodat Ukrajině zbraně, jak po tom volá například Karel Schwarzenberg?

Nedávno jsem sledoval pořad ČT „Máte slovo“ a jen, s prominutím, zíral, kam až jsou někteří protagonisté schopni zajít. Chtějí dodávat zbraně a jedním dechem doplňují, že takovými sofistikovanými zbraněmi, jaké dodává Rusko, Česko nedisponuje a není schopno je tudíž dodat. Tak, jak to je? Vidím v tom, že z nás voličů někdo dělá negramoty. Brnkajíce nám při tom na strunu roku 1968 a líčením strašáka ruského agresora, sleduje svůj osobní politický prospěch.

Je v pořádku, že vojenská technika USA dostala povolení k přejezdu přes Česko?

Nevidím v tom problém, ale myslím si, že je dost příležitostí, jak se před českou veřejností prezentovat. Například akce Pozemního vojska AČR BAHNA. Tuto akci každoročně navštíví mezi třiceti až padesáti tisíci zájemců.

Co si myslíte o kritice prezidenta Miloše Zemana, že pojede na výročí konce druhé světové války do Moskvy, kde budou jen samí diktátoři?

Je to kritika hloupá a pan prezident jasně deklaroval způsob svého chování při oslavách. Politizovat historii tak, jak je nám dnes podsouváno, je silně krátkozraké.

Jak by měla být reorganizována česká armáda k lepšímu?

Když slyším nebo čtu pojem reorganizace armády, tak se mi dělá všelijak. Od roku 1993 je tato armáda v permanentní reorganizaci. Všichni ti, kteří ji vyhlašovali, udělali škody za stamiliony, možná miliardy korun, které vytahali z kapes daňových poplatníků. Výsledek, neustále se zvyšující vnitřní zadluženost, chybí prostředky na výcvik, výstroj, pohonné hmoty, munici a tak dále. Pokud ponechám stranou své pocity a soustředím se na otázku, tak můj názor je, že by se mělo rozdělit ministerstvo obrany a generální štáb na dva samostatné subjekty, vrátit do struktury operačně taktický stupeň velení a řízení, vyvinout maximální úsilí a doplnit bojové jednotky, vytvořit útvary a jednotky s teritoriální působností schopné řešit mimořádné situace a tak dále.

Co jí podle vás nejvíce podráží nohy – dvousložkové velení, nerozhodná politická garnitura, nedostatek peněz?

Co armádě nejvíce podráží nohy je nekompetentnost, neprofesionalita, kariérismus a klientelismus. Dvoustupňový systém velení a řízení nám zde zanechal exministr Alexandr Vondra se svými věrnými. Kdo tomu trochu rozumí, chytá se za hlavu a nevychází z údivu, co všechno lze ještě s armádou dělat. Pan Vondra si přál, tak všichni ohnuli hřbety, a i když věděli, že je to hloupost, splnili jeho přání, ti co neohnuli, byli odstraněni. Tak tomu bylo i v minulosti při reorganizačních nápadech dalších géniů vojenské vědy, kteří se vystřídali na funkcích ministerstva obrany. Dovedete si představit ministra spravedlnosti bez právního vzdělání, ministra zdravotnictví bez lékařského vzdělání a některé další ministry rezortů bez patřičné odborné průpravy. Proč tedy je neustále obrana postihována výše uvedenými negativy?

Jsou tuzemské zálohy dobře připraveny podpořit profesionální armádu?

O jakých zálohách hovoříte? O rotách dobrovolných záloh při krajských vojenských velitelstvích nebo všeobecně o zálohách? Roty dobrovolných záloh jsou nějak připraveny. Jdou do toho srdcem i přes různé překážky a patří jim dík. Ostatní už ale pozapomněli, kdy byli naposledy na cvičení, co by vlastně při povolání, v případě branné pohotovosti státu, měli dělat, kde se hlásit, kde vystrojit a tak dále. Toto je důsledek nezvládnutého přechodu na profesionální armádu. Úkol byl splněn a máme profesionální armádu. Ale zapomnělo se na vše okolo. Na branné zákonodárství, včetně reálného komplexního zabezpečení branné pohotovosti státu.

Proč jsou stavy armády, nyní myslím bojových jednotek, tak poddimenzované?

Jednoduchá odpověď. Každá reorganizace přinesla nové pojmy jako například rozpočtové počty, tabulkové počty, skutečné počty a tak dále a vždy postihla bojové útvary škrtáním - zažluťováním - míst. Neobsazená místa sloužila jako zásobárna finančních prostředků pro Valy (v ulici Na Valech sídlí ministerstvo obrany), stejně tak, jako byly ušetřené prostředky využity pro úředníky.

Z některých stran slyším kritiku, že je na tom tuzemská armáda stejně jako ta ukrajinská. Většina zbraní rozprodána anebo zastaralá, s výzbrojí je to stejné. Co vy na to?

Proti tomu se tvrdě ohrazuji. Vojáci AČR jsou připraveni hájit tuto zemi. Problém je kdo a jaké podmínky jim vytváří k tomu, aby svou povinnost mohli splnit. Věřte jim. Jsou připraveni bránit naši drahou republiku za všech okolností.

Měla by být opět zavedena povinná vojenská služba a na kolik let?

Moje odpověď zní ne, ale jistá obdoba je bohužel nutná.