Společnosti ABB se podařilo projít finanční a ekonomickou krizí velmi dobře a kontinuálně roste, v oblasti tržeb v posledních letech dosahovala 5% růstu.  Jak byste zhodnotil rok 2015?

Kontinuálně investujeme, rozšiřujeme a modernizujeme naše výrobní závody, přinášíme nové technologie, významnou část prostředků vynakládáme na výzkum a vývoj a samozřejmě i na rozvoj a vzdělávání našich zaměstnanců. Rok 2015 je pro nás jednoznačně ve znamení klíčových investic. Koncem dubna jsme slavnostně zahájili provoz nového výrobního závodu a výrobních hal v České republice. V Brně byly vybudovány nové prostory pro výrobu vzduchem izolovaných rozváděčů vysokého napětí a přístrojových transformátorů. V Trutnově byl postaven nový závod na výrobu automatizačních systémů pro rozvodny. Celkově si výstavba těchto nových výrobních kapacit vyžádala investice v celkové výši 50 milionů dolarů.

Ještě podotknu, že společnost ABB Group v první týdnu v září zahájila druhou fázi své strategie Next Level. Jejím cílem je podpora organického růstu lepším a soustředěnějším poskytováním vyšší hodnoty zákazníkům díky kombinované nabídce v oboru energetiky a automatizace.

Zmínil jste se o nedávno otevřených výrobních závodech v Brně a Trutnově. Byla důvodem jejich otevření nutnost rozšířit kapacitu pro stávající portfolio nebo připravujete výrobu nových výrobků a řešení?

Hlavním důvodem bylo rozšíření stávající výrobní kapacity. V našem případě se produkce za uplynulých pět let zvýšila přibližně o 40 %. A když pracujeme na rozšíření kapacity, provádíme to nejmodernějším způsobem, což nám umožňuje vyrábět lepší nebo zcela nové výrobky.

Kolik pracovních míst podle vašeho očekávání v těchto nových výrobních závodech v dohledné budoucnosti vznikne?

V souvislosti s nově vybudovanými výrobními prostorami a zvýšenou kapacitou výroby bylo naplánováno přijmout cca 100–150 pracovníků v Trutnově a cca 300–350 nových pracovníků v Brně postupně v závislosti na tempu zvyšování objemu výroby.

Je obtížné nacházet zaměstnance pro nové provozy? Jací zaměstnanci se hledají nejobtížněji?

Nabídka na trhu práce je v současné době, zejména v oblasti odborníků s technickým vzděláním, dosti omezená. Kořeny tohoto problému tkví nejspíše v tom, že v současnosti v České republice – stejně jako v řadě jiných zemí - není technické vzdělání natolik atraktivní. My se snažíme tento postoj změnit – pořádáme např. soutěž vědecko-technických projektů pro studenty vysokých škol technického zaměření ABB University Award, a velmi nás těší, že počet studentů v této soutěži každý rok stoupá. V roce 2015 se nám přihlásilo více než 80 studentů, z čehož 20% tvořily ženy.

Do ABB po profesní stránce vyhledáváme nejvíce kandidáty s technickým, elektrotechnickým či strojním vzděláním, kteří mají v ideálním případě i potřebné dovednosti v oblasti informačních systémů.

V ČR máte také několik center výzkumu a vývoje. Na jaké oblasti se v nich zaměřujete?

Inovace a tedy s tím spojený výzkum a vývoj představují klíčový prvek strategie ABB. Jejich výsledky a využití umožňují nejen zvyšování produktivity, ale také zajištění ekonomického růstu a udržitelného rozvoje, a to jak v rámci ABB, tak u zákazníků z oblasti energetiky a automatizace. Každý rok ABB Group vynakládá cca 1,5 miliardy dolarů (nebo téměř 4 procenta z tržeb) na nejrůznější výzkumné a vývojové činnosti probíhající v R&D centrech po celém světě, v nichž pracuje přes 8  tisíc výzkumných a vývojových pracovníků.

V České republice má ABB svá vývojová centra v Praze, Brně a Jablonci nad Nisou. Technologické centrum v Brně se zabývá vývojem nových produktových platforem a konceptů v oblasti výrobků vysokého napětí a je držitelem několika desítek mezinárodních patentů. Produktem tohoto centra je i vzduchem izolovaný rozváděč vysokého napětí UniGear Digital koncept.

Centrum pro výzkum a vývoj jednotky Systémy nízkého napětí v Brně se zaměřuje zejména na design nízkonapěťových rozváděčů dle standardu IEC. Hlavní náplní tohoto oddělení je vývoj a inovace rozváděčů nízkého napětí týkající se především mechanického designu, podpůrných softwarových nástrojů pro inteligentní rozváděče a jiných.

Výzkumné a vývojové centrum zaměřené na oblast vývoje výkonových polovodičových součástek máme v ABB Polovodiče. V poslední době centrum navazuje užší spolupráci i se švýcarským Lenzburgem, a to hlavně při řešení společného vývojového projektu. Aktivita probíhá i na úrovni patentů, například za poslední rok byly přijaty 4 patenty.

V Jablonci nad Nisou se nachází vývojové centrum pro vývoj výrobků pro zahraniční partnery. Výsledkem práce tohoto vývojového centra jsou, mimo jiné, i výrobky v designech Time®, Element®, Neo® a Tango®. Posledně zmíněná řada vypínačů a zásuvek dokonce letos slaví 20 let od svého uvedení na trh.

Jaké procento činnosti lokální produkce je určeno pro domácí trh a jaké procento pro export?

Většina našich lokálně vyráběných či vyvíjených produktů je určeno pro exportní trhy. Celkově je to více než 70 % naší produkce a v případě našeho největšího výrobního závodu na výrobky vysokého napětí je to dokonce přes 90 %. V inženýrském centru procesní automatizace v Ostravě pracuje zhruba 250 lidí na vývoji a realizaci aplikací a automatizačních řešení pro námořní průmysl a ropné plošiny. Jsem velice rád, že servisní a inženýrské centrum pro toto průmyslové odvětví pro celou Evropu je umístěno právě v České republice.

Jak spolupracujete s univerzitami?

Jak jsem již zmiňoval na začátku, organizujeme například ABB University Award, soutěž vědeckotechnických projektů vysokoškolských studentů, což je jeden ze způsobů, jak se studenti mohou dostat do kontaktu s ABB. Dále nabízíme studentům možnost stáží a brigád a spolupracujeme s nimi na bakalářských a diplomových pracích. A samozřejmě také vybízíme studenty k tomu, aby část studií absolvovali v zahraničí, protože znalost cizích jazyků a zkušenosti z mezinárodního prostředí jsou velmi důležité pro jejich budoucí uplatnění.

Jaké jazyky v ABB vyžaduje, nebo preferujete? Jsou právě dobré jazykové znalosti u případných kandidátů určitým problémem?

Naprosto nezbytná je angličtina, protože veškerá dokumentace a komunikace s partnery mimo Českou republiku je vedena právě v tomto jazyce. Výhodou je, pokud kandidáti ovládají další jazyky, jako je němčina nebo ruština. Právě v aktivní znalosti jazyků, vidím stále ještě určité rezervy u řady studentů, kteří k nám přicházejí na pohovor.

Vraťme se ještě k oblasti výzkumu a vývoje a trendům v segmentech, na něž se zaměřujete. Na jaký nový výrobek jste v této souvislosti nejvíce hrdý?

Určitě na UniGear Digital v oblasti výrobků vysokého napětí, a pak také na naše nové řešení pro laserové svařování a dělení určené pro výrobu. A samozřejmě sem patří celá řada výrobků spadajících do kategorie produktů pro Průmysl 4.0.

Průmysl 4.0 – můžete tuto koncepci blíže představit?

Průmysl 4.0 spočívá především v digitalizaci. Tento trend se projevuje již od počátku 21. století a přináší změny spojené s inovacemi digitálních technologií využívaných ve všech oblastech společnosti a ekonomiky. V rámci této transformace by mělo dojít ve firmách k digitálnímu propojení jednotlivých strojů a IT systémů na všech úrovních tvorby přidané hodnoty. Propojené systémy budou schopné vzájemně komunikovat pomocí standardních internetových protokolů a například předvídat poruchy na základě analýzy získaných dat, samy se potřebným způsobem konfigurovat a přizpůsobovat změnám.  Průmysl 4.0 umožní nejen sběr a analýzu dat získávaných ze všech strojních zařízení, ale také pružnější a efektivnější procesy, jejichž výsledkem budou výrobky vyšší kvality vyrobené za nižší náklady.

Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně jste vystavovali některé technologie spadající do kategorie Průmyslu 4.0, například novou generaci robotů. Co je na ní tak zvláštního?

Představili jsme prvního robota se dvěma pažemi, který dokáže bok po boku spolupracovat s člověkem na stejných úkolech při zachování maximální bezpečnosti. Nazývá se YuMi, což znamená „you“ and „me“ tedy „ty“ a „já“ a vyjadřuje společnou budoucnost automatizace. YuMi byl primárně vyvinut pro odvětví spotřební elektroniky, lze jej ale velmi dobře využít i v oblasti montáže malých součástí.  YuMi je svou konstrukční podstatou bezpečný, nepotřebuje žádné zábrany ani ochranné zóny, bezprostřední okolí monitorují kamery, které má zabudované do integrovaných rukou a v případě potřeby dokáže svůj pohyb zastavit během milisekund. Navíc má lidské pohyby i rozměry a lidé, kteří s ním spolupracují, se tak cítí příjemně a bezpečně.

Společně s robotem YuMi jsme představili širokou paletu dalších špičkových technologií a nové výrobky pro automatizaci a robotiku. Například evropské Aplikační centrum pro robotizované svařování a dělení materiálu, jehož provoz jsme v České republice zahájili v roce 2011, představilo technologie pro laserové svařování, laserové řezání a bodové a obloukové svařování.

Dalším exponátem je „továrna na čokoládu“, v níž se objevuje náš nejnovější malý průmyslový robot IRB 1200. Vznikl na základě výsledků intenzivního průzkumu potřeb zákazníků z různých průmyslových odvětví. Robot nabízí snadné ovládání, rychlost a kompaktní design. Dokáže manipulovat s materiálem a obsluhovat stroje, ovšem lze jej využít i na montážních linkách nebo v obráběcích centrech. Expozice ABB obsahovala i zajímavý produkt Manage Your Robot, který představuje pokročilé nástroje ABB Robotiky umožňující řízení robotů v souladu s konceptem Průmysl 4.0.

Jaký dopad může mít využití robotů na zaměstnanost ve výrobních odvětvích?

Pokud bych uvedl příkladem země jako je Německo nebo Jižní Korea, tak u nich dosahuje využití robotů ve výrobě jedné z nejvyšších úrovní, přesto ani jedna země nebojuje s vysokou nezaměstnaností. Využívání robotů si navíc vyžádá nové role v oblasti programování robotů a inovací procesů. Roboty budou podle mého názoru v budoucnosti komoditami stejně jako dnes počítače. To, co dělá počítač nebo chytrý telefon užitečným, je software a služby. U robotů to bude pravděpodobně velmi podobné.

Hannu Kasi, CEO ABB Czech Republic

• Hannu Kasi zastává pozici Generálního ředitele společnosti ABB pro Českou republiku od 1. srpna 2010.
• V ABB pracuje 29 let a během své kariéry zastával řadu vedoucích funkcí v oblasti financí a obchodu ve Švýcarsku, Německu i Spojených státech.