Jak je to se zemědělci a pesticidy? Nejsou to až příliš dobří přátelé?

Zemědělci musí při používání pesticidů dodržovat přísné normy, kdy pro každou plodinu existuje seznam povolených účinných látek a přípravků. Každý nový přípravek a jeho hlavní účinná látka musí splňovat velmi přísná kritéria pro registraci a následné uvedení na trh. Teď se hodně v médiích hovořilo o zákazu glyfosátů, které mají negativní dopad na živé organismy. Takovým nejznámějším přípravkem z této skupiny je třeba hojně používaný Roundup.

Vše je však nahraditelné a existuje spousta dalších herbicidů s různými účinnými látkami, které se v konvenčním zemědělství běžně používají, ať už jsou méně či více škodlivé. Zůstává ale otázkou, zda stanovené předpisy budou zemědělci a zemědělské společnosti poctivě dodržovat.

Hovoříte o kritické situaci s půdou…

V ČR klesá živočišná výroba, tudíž klesá i produkce organických hnojiv a čím dál tím méně jsou v konvenčním zemědělství využívána. Je to celkem podstatný problém, neboť tato hnojiva zajišťují dlouhodobou produktivitu půdy. Anorganické hnojení je méně nákladné než organické a hnůj, močůvka i kejda má delší poločas rozpadu. Anorganika je dnes prostě pro zemědělce výhodnější časově i finančně. Pokud to takto bude pokračovat dál, bude půda za pár let mrtvá a neplodná. Nehledě na to, že se v poslední době pěstuje velmi mnoho kukuřice, která je širokořádkovou plodinou, takže na mnoha lokalitách dochází k erozi ať již vodní nebo naopak způsobenou suchem. Kukuřici lze na rozdíl od jiných polních plodin pěstovat stále po sobě jako monokulturu. To však sebou nese mnoho negativ, například zvýšený výskyt chorob a škůdců, vyšší míra zaplevelení, jednostranné odčerpávání živin, zhoršování vlastností půdy, pokles výnosů a další. Kromě kukuřice zatěžuje půdu také pěstování řepky olejky, která na našem území zaujímá ročně okolo 400 tisíc hektarů. Je to nejintenzivněji obhospodařovaná plodina s nejvyšším počtem vstupů do porostu v podobě hnojení a postřiků pesticidy.