Ministr Pelikán vyjádřil pochopení, že jeho nevlastní bratr konvertoval k islámu, protože studoval arabistiku. Je tedy logické, že tuto víru musel přijmout, aby mohl poznávat tamní svět. Jak vnímáte toto vyjádření? Je každý odborník v podobném oboru potencionální muslim?

Já jsem vystudoval zoologii, entomologii a specializoval jsem se na lepidopterologii a také jsem se nestal smrtihlavem nebo běláskem. Takový argument je naprosto zcestný a nabízí se příměr, že je to podobné, jako kdyby japanolog musel začít bojovat za císařské Japonsko, případně každý germanista by se musel stát nacistou. Argument ministra Pelikána je zcestný. Když jste s otázkou začala, zarazilo mne, že to zní, jako by chápal zajímavost, krásu a přitažlivost islámu; a ten, kdo ho jen trochu prostuduje, tak se stane muslimem. To je zajímavé tvrzení, protože to tvrdí islámští propagandisté. Poznejte islám a těmi mohamedány se stanete také. Do určité míry a určitého procenta lidí to může platit.

Když budu konkrétní, islám má tak dokonale propracovanou technologii moci, ovládání lidí a tak zajímavé nabídky, že si dovedu představit, že lidi naprosto nemorální, zvrhlí, sociopatičtí a zbabělí se domnívají, že je může potkat něco strašného, když se k nim nepřidají. Otázku bych otočil a zeptal bych se ho, zda se domnívá, že je jeho bratr deviant nebo zbabělec. 

Jak čelit tomu, aby někteří lidé šířili víru pod záštitou své akademické autority?

Ke studiu islámu bychom se měli stavět jako k bezpečnostním studiím. Jako se Británie za druhé světové války chovala ke germanistům, kdy je postavila pod tvrdou kuratelu a dala jim na výběr. Buď budou pomáhat Británii, nebo si na vás dáme pozor. To skutečně není hra. Řekl bych, že islám je mezi ideologiemi jako atomová bomba mezi zbraněmi. Hrát si s atomovými bombami také nedovolujeme jen tak někomu.

Máte s nějakými akademiky podobnou zkušenost? Domníváte se, že některé humanitní obory zatemňují zdravý rozum?

Moc islamologických akademiků neznám, ale mám takovou zkušenost s lidmi na pomezí přírodních a humanitních věd, kteří se v moderní relativizaci vyžívají. Například Stanislav Komárek, profesor z Katedry filosofie a dějin přírodních věd Univerzity Karlovy. Ve filosofii devadesátých let letěl postmodernismus, hraní si s ideologiemi, přeskakování z myšlenky na myšlenku, paralely. On byl první, kdo v českojazyčném prostředí přirovnal Islámský stát k husitství. Husité vypalovali a plenili kostely, šířili svoji víru, to samé dělá Islámský stát, a proto bychom je prý měli chápat. Husité, ať byli, jací chtěli, žili půl tisíce let zpátky. Jejich oběti jsou po smrti a potomci také. Oběti Islámského státu, kterým vzali život, rodinu, stále žijí a dělat si z toho legraci je typické pro část kavárny, ale ne tak nebezpečné, jako když se Arab stane muslimem.

Humanitní obory zatemňují zdravý rozum přibližně od doby postmoderního obratu, kdy nastala radikální relativizace a vlastně se kánonem většiny humanitních oborů stalo tvrzení, že neexistuje jedna pravda, nelze ji najít, že pravd je spousta a každý jev lze chápat jen v něm samém. Odsud vedl krásný krok k multikulturalismu nejprve ve vědeckém přístupu a až potom se z toho stalo politikum. Tento vědecký multikulturalismus říkal, že chceme-li pochopit kulturu, musíme ji chápat v jejích pojmech a hodnotách. Nepoměřovat kultury mezi sebou. Jakmile názor začal přerůstat z bádání do politiky a hodnocení věci, tak začal problém. Domnívám se, že tohoto růstu si západní organizace ani politikové a úřady nevšimly.

A dále, co se dělá v posledních padesáti až sto letech. Když potřebovali někoho pro úřednickou práci, tak sáhli po absolventech politologie, ekonomie, sociologie, protože předpokládali, že budou věcem rozumět. Začalo to velice brzy, někdy v sedmdesátých letech, kdy byli z dobré vůle na místo diplomatů, státních úředníků a redaktorů obsazováni lidé, kteří neměli zažité hodnoty zemí a kultur, ale měli zažito, že je všechno jedno, nemáme právo soudit druhé a podobně.

Když vyrobíte státní aparát ze zástupců relativismu, kterým není nic svaté, jaké oni budou sledovat zájmy? Možná toho, kdo více zaplatí, což je pohodlnější. Nebudou za nic bojovat, půjdou cestou nejmenšího odporu a občas si přiškrábnou. Současná západní politika se nedostala do marasmu tak, že spiklenci chtěli zničit západní civilizace, ale tak, že se na rozhodujících místech státních tajemníků či šéfredaktorů objevila armáda lidí, kteří jdou cestou nejmenšího odporu a občas si přiškrábnou. 

Vyšetřovací orgány odložily vaše stíhání za vjezd na Staroměstské náměstí v převlečení za islamisty. Co si o celé věci myslíte s odstupem času? 

S odstupem času jsem především rád, že vyšetřovací orgány rozhodly tak, jak jsme očekávali od začátku. Vím, co se tam dělo, víme, co jsme porušili, víme, že jsme byli pod policejním dohledem, a to velice bedlivým. Druhá věc je, že jsme viděli náramnou sílu médií – ne vytvořit z komára velblouda, ale z ničeho něco. Nebyla zde panika ani útoky, o kterých hovořila média a ministr vnitra nebo předsedové politických stran. S právníky připravujeme sérii žalob. V předvolební době padala ostrá slova proti občanovi země, akademikovi a to nemůžeme nechat jen tak. Skutečně nejde o to, aby Konvička vysoudil nějaké peníze, ale média si na podobné chování nesmějí zvykat.

Jak se díváte na postoj nového rektora českobudějovické univerzity kritizujícího některé humanitní obory typu gender studies a obecně vzdělanost?

S ním mohu souhlasit. Z kontaktů, které jsme měli, bych řekl, že jsme bojovníky na jedné frontě. On akcentuje jiné věci, je věřící křesťan, překladatel, střed filosofů, má akcent položený jinam; na jeho vkus jsem příliš velký liberál a divočák, ale zároveň se můžeme výborně doplňovat.

Genderová studia, jak je vnímám, jsou samozřejmě nejpokleslejší formou humanitní pseudovědy. Učím studenty už na první lekci, jak zavádět vinu do rozhodování o ochraně přírody. Nikdy nebude bezhodnotovou vědou, protože sama chce zachraňovat biodiverzitu, ale zároveň by měla být náležitě pokorná a naslouchat ostatním. Genderová studia, jestli tomu dobře rozumím, se snaží o smazání biologicky vytvořených předsudků týkajících se pohlaví. O jejich nesmyslnosti svědčí, že si autoři museli vymyslet vlastní slovo – gender – které přejali z gramatiky a které znamená mluvnický rod.

Vidí cíle, aniž by si kladli otázky, zda jsou správné, a byli pokorní k těm, kdo vidí věci jinak. Takže zatímco ochranář přírody by měl vědět, že lidé mají občas právo jet po dálnici, genderisté právo na opačný názor neuznávají. Co je ještě horší, genderová studia jsou na západních univerzitách jako povinný předmět. Ať studujete chemii, historii, nebo stavařství, tak v prvním ročníku máte povinné přednášky. Nám je na první pohled jasné, o co jde, takové poučky jsme měli v marxismu-leninismu. Jenže zatímco marxismus a leninismus měl matný základ v existenci dělníků a hnutí v devatenáctém století, gender nemá žádný reálný základ. Je to naprosto prázdná věc vtloukaná studentům.

Současný genderismus není nic jiného než perverze toho, co feminismus původně chtěl, tedy vyrovnat práva mužů a žen a zrušení útlaku. Na začátku dvacátých let nesměly ženy volit, v polovině století nemohly bojovat v armádě… Vtip je v tom, že všechny požadavky feminismus dávno vybojoval a ty ženy, které se chtěly stát ředitelkami firem nebo pilotkami, se jimi staly a nikdo jim v tom nebrání. Z dřívějších sebevědomých žen (a jejich boje) se staly ukňučené hysterky, které nechtějí přiznat chyby a svádějí je na společnost. V tomto obrazu vidíme, proč některé z nich jsou schopny nejen vítat uprchlíky. Neexistuje sexističtější, krutější ideologie vůči ženám, než je islám.

Nejde o nic jiného než snahu pomstít se společnosti za to, že jsem sama se sebou nespokojená. Teď jsem mluvil o opravdu morbidním problému moderního genderismu, pak jsou projevy legrační – jako úsilí za unisex toalety. Nejde jen o zvednutá prkénka. Dámy, které tohle provádějí, nikdy nebyly na pánské toaletě a neslyšely dva muže, kteří si mezi škopky odskočí na záchod. Nepochybuji, že podobné řeči vedou i ženy na dámské toaletě, ale já to nepotřebuji slyšet. Jestli chtějí tohle, tak jim ta počůraná prkénka přeji.

Jaký je váš názor na zákaz Donalda Trumpa ohledně vstupu migrantů z muslimských zemí?

Bylo to nutné, správné a chápu, proč musí postupovat postupně. Zákaz se netýká Saúdské Arábie nebo oblasti kolem Perského zálivu. Mezi zeměmi na Blízkém východě fungují kšefty s doklady. Jestli to Trump myslí vážně, uvidíme ve chvíli, kdy se tvrdě a přísným metrem zaměří na mohamedány z bohatých zemí.

Co si myslíte o Madeleine Albrightové, která projevila vůli nechat se registrovat jako muslimka?

Jde o obrovský nevkus vůči ženám, které se z moci islámu snaží odejít. Vzhledem k tomu, že tato dáma je židovka, která prchala před nacismem a nyní naprosto poplivala ten nespočet utiskovaných žen, tak si říkám, proč vlastně prchala.