Jaký očekáváte výsledek blížících se parlamentních voleb na Ukrajině?

Předpokládám, že zvítězí proreformní síly. Věřím tomu, že zárodky radikálů, kteří tam jsou, dopadnou podobně jak v prezidentských volbách a budou marginalizovány. Vyhrají demokratické síly, které chtějí situaci stabilizovat a ne ji hrotit. Výsledek se dá tak trošku odvodit od toho, jak tam dopadly prezidentské volby. Vyhrál kandidát, který je na ukrajinské poměry umírněný a žádný radikál.

Myslíte, že mohou být tyto volby nějak zásadní a změnit pozitivně další vývoj na Ukrajině?

Předpokládám to, protože jedna z častých výtek ukrajinské strany je, že nemá legitimní parlament, což je samozřejmě nesmysl. Chvilku neměli prezidenta. Nicméně parlament vzešel z voleb. Dominantní Strana regionů se rozpadla, ale poslanci, pokud vím, tak v drtivé většině zůstali. Na Ukrajině proběhla spousta změn a je důležité, aby i parlament získal novou legitimitu. Je to velmi důležité pro pozici Ukrajiny.

Při nedávné návštěvě spolkové kancléřky Německa Angely Merkelové na Slovensku tamní premiér Robert Fico vyjádřil názor, že pokud se na východě Ukrajiny dodržuje příměří, měly by se sankce výrazně omezit nebo úplně zrušit. Merkelová ale oponovala tím, že během tzv. příměří zemřelo na východní Ukrajině 300 lidí. Jak to vidíte Vy?

Víceméně se přikláním k paní Merkelové. Nesdílím názor premiéra Slovenské republiky, protože příměří je tam často porušováno. Osobně si myslím, že sankce, byť jsou do určité míry diskutabilní, mají vůči Rusku svůj efekt. Zatím nenastala chvíle, kdy bychom měli sankce jakkoliv zpochybňovat. Vedení Ruska nás stále chápe jako rivaly. Kreml chce revidovat celou řadu mezinárodních dohod a úmluv, které jsou i územní a nastaly po rozpadu Sovětského svazu. Je k tomu schopný použít i silových prostředků.

Kyjev požádal EU o půjčku na zaplacení dluhu Rusku. Jste pro?

Tato záležitost by byla velmi podmínečná, abychom nepodepisovali blanko šek. Kyjev to nezbytně nutně potřebuje. Pokud ale bude na druhé straně půjčka něčím podmíněna, může to být interpretováno tak, že se EU prostřednictvím ekonomiky vměšuje do záležitostí, které by měly být pokud možno výhradně ukrajinské. Osobně si myslím, že záleží na podmínkách a okolnostech. Nejsem tedy a priori proti.

Americký zpravodajský a bezpečnostní analytik Joseph LeGasse a šéf bezpečnostního programu pro Eurasii při Harvardově univerzitě Sergei Konoplyov uvedli v komentáři, že už je načase, aby si Ukrajina a další východoevropské země uvědomily, že žádná z nich není pro administrativu Baracka Obamy prioritou. Pro Ameriku dnes má být prioritou Islámský stát a obavy z eboly. Souhlasíte s tímto názorem?

Je těžké tyto věci poměřovat. Co je nejnebezpečnější, co momentálně více destabilizuje situaci na východní hranici Evropy? Ukrajina nebo Islámský stát? To lze velmi těžko porovnávat. Osobně si myslím, že v tomto momentu má v obou případech Evropa velkou možnost ukázat, že je schopna jednotné akce. Lídrem procesu, co se týče evropských záležitostí, nemusí být nezbytně Spojené státy. Neumím to poměřit, ale možná Barack Obama vnímá Islámský stát pro Spojené státy jako trošku větší nebezpečí. Nelze se tomu zase až tak divit.