Ivan Langer pro PL: Chci u nás základnu NATO. Ano povinné vojenské službě, mamánkům by prospěla. Strýc Baloun z Kremlu chce žít v naší posteli

23.03.2015 8:17 | Zprávy

VÝCHOD - ZÁPAD? Princip, který v NATO funguje, jeden za všechny a všichni za jednoho, je nesmírně důležitý a činí z NATO jednu z nejdemokratičtějších institucí svého druhu na světě, tvrdí exministr vnitra a bývalý místopředseda ODS Ivan Langer. „Přiznám se, že jsem zaskočen tou ztrátou historické paměti, neuvědomění si našich spojeneckých závazků a profitů, které Česká republika z členství v Severoatlantické alianci má,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. bývalý přední politik, protože vidí jen velmi křehkou dělící linii, pokud prý vůbec existuje, mezi komunistickou rozpínavostí bývalého Sovětského svazu a imperiálními ambicemi současného Ruska.

Ivan Langer pro PL: Chci u nás základnu NATO. Ano povinné vojenské službě, mamánkům by prospěla. Strýc Baloun z Kremlu chce žít v naší posteli
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ivan Langer

V současné době se americká armáda snaží uklidnit obavy hlavně pobaltských zemí, které mají nejblíž k ruské hranici, a proto v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku uskutečnila rotační vojenské cvičení. Vojenský konvoj na zpáteční cestě projede i Českou republikou. Vznikají kolem toho obrovské vášně, hlavně ze strany komunistů a jejich příznivců, kteří chtějí průjezd vojenských jednotek NATO dokonce blokovat. Jak tyto nálady vnímáte?

Já se na konflikt Rusko–Ukrajina nedívám černobíle a účastníky sporu nedělím na hodné a zlé. Co ale nemohu připustit, je to, že by mohl někdo jako strýc Baloun z Kremlu zazvonit u našeho bytu a říci: Jsem váš strýc Putin, mám vás rád a budu u vás bydlet. Jinými slovy – nemohu se ztotožnit s tím, že někdo přijde a řekne: tento kus půdy je můj a já si ho vezmu zpátky. A za třetí – nedivím se zemím, jako jsou pobaltské země a Polsko, že díky svým historickým zkušenostem, které mají ať již s komunistickou nebo ruskou imperiální rozpínavostí, jsou tváří tvář  tomu, co vidí na Ukrajině, zneklidněny a že mimo jiné žádají, aby jiné země, se kterými je pojí členství v NATO, daly najevo, že jsou s nimi, kdyby jim hrozilo nějaké ohrožení, neřkuli napadení či narušení jejich územní celistvosti. A za poslední: Česká republika je členem NATO, náš vstup do NATO byl jedním z nejdůležitějších rozhodnutí učiněných po listopadu 1989, pro mne osobně je to důležitější než členství v Evropské unii, a definitivně nás to vyrvalo z komunistického impéria, respektive jeho pohrobků a pozůstatků. Komunistům jejich odpor ani nemohu zazlívat, ti se chovají stále stejně, byli vždycky proti tomu a vždycky si přáli, aby nad Pražským hradem vlála rudá vlajka z Kremlu. Ale s čím se nemohu srovnat, je rostoucí počet těch, kteří si myslí, že svoboda je zadarmo, že členství v NATO znamená jen plnými doušky si užívat povinností jiných států, které se dobrovolně zavázaly přispěchat nám na pomoc, když budeme ohroženi. Vadí mi neschopnost unést i svoji míru odpovědnosti za kolektivní obranu dalších členů NATO. Já bych na místo toho dokonce přivítal aktivní účast českých vojáků na takovýchto cvičeních v Pobaltí a v Polsku, abychom více a jasně deklarovali, že jsme členy NATO, uvědomujeme si svoji odpovědnost, věříme, že když budeme v obtížích, bude nám pomoženo, a plníme své povinnosti, které z toho všeho plynou.

Vždyť bychom měli být připraveni i my pomoci, kdyby byl napaden někdo jiný z členů NATO…

Přesně tak. Ten princip, který v NATO funguje, jeden za všechny a všichni za jednoho, je nesmírně důležitý a činí z NATO jednu z nejdemokratičtějších institucí svého druhu na světě. Přiznám se, že jsem zaskočen tou ztrátou historické paměti, neuvědomění si našich spojeneckých závazků a profitů, které Česká republika z členství v Severoatlantické alianci má. Zklamaný jsem z toho, jak jsou nejen komunisté, ale i někteří lidé, kteří si nepamatují totalitní stát, schopni se chovat.

Veřejnost v Česku rozpoltila už v minulosti diskuse o možném umístění amerického radaru. Američané v souvislosti s konfliktem na Ukrajině uvažují o zřízení vojenské základny ve východní Evropě. Některé státy se o to ucházejí. Neměli bychom se kvůli zvýšení naší bezpečnosti také ucházet o to, aby byla tato základna zřízena u nás?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Co přesně myslíte tou veřejnou službou?

Když budu déle jak půl roku bez práce, tvrdíte, že pak lidé budou muset nastoupit veřejnou službu. Nemyslíte, že to ale pro řadu nich může být nedůstojné, a že třeba řada z nich za to, že si nemůže najít práci ani nemůže? Netvrdím, že všichni, ale ono najít si slušnou práci není tak snadné a úřady p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prověření úplně všeho. Vidlák odpověděl Milionu chvilek

4:40 Prověření úplně všeho. Vidlák odpověděl Milionu chvilek

VIDLÁKŮV TÝDEN Píšu, co vidím, a je mi úplně jedno, komu to prospěje nebo neprospěje, vzkazuje přes …