Nejviditelnějším politickým projevem české veřejnosti v uplynulém roce byl protest formou červených karet proti prezidentu Zemanovi 17. listopadu 2014. Zasloužil si je prezident, případně proč?

Zasloužil. Za ostudu i za bezpečnostní riziko. Za ostudu považuji, když z ruské ambasády opilý dochází k českým korunovačním klenotům, když se sprostě vyjadřuje v přímém přenosu, když uráží nepřítomné, když motorem jeho aktivit je pomsta oponentům namísto prospěchu občanů. Prezident by měl představovat vzor pro občany i mládež. Ne odstrašující příklad.

Jeho fungování je navíc bezpečnostním rizikem pro naši zemi. Mnohdy ve svých vyjádřeních působí spíše jako vyslanec Ruska než jako prezident suverénní České republiky. Jeho vyjádření podkopávají důvěru našich spojenců v NATO a EU. Pan Zeman prokazatelně šíří nepravdy. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Má přístup k tajným materiálům, jejichž zveřejnění může ohrozit naše lidi v rozvědce, ohrozit bezpečnost České republiky. Obklopuje se ale lidmi jako je pan Mynář, který nemá bezpečnostní prověrku a už dávno na Hradě podle slibu pana Zemana neměl být. Nebo panem Nejedlým, který je spojen s ruskými firmami v České republice. Můžeme mít jistotu, že se tajné materiály nedostanou k těmto osobám? Že následně neohrozí bezpečnost České republiky a našich lidí třeba v Rusku nebo na Ukrajině? 

Vy jste organizoval koncem roku v Semilech vzpomínku na Václava Havla. Předpokládám tedy, že to byl váš nejoblíbenější z českých prezidentů?

Byl mým nejoblíbenějším prezidentem. A prezidentem, kterého obdivuji časem víc a víc. A jsem mu vděčný za to, jak se choval. Za to, že dokázal dovést Českou republiku do NATO a EU, díky čemuž jsme zakotvili v demokratické svobodné části světa. Obdivuji ho za to, jak se dokázal povznést nad každodenní rutinu a udržet si nadhled. Obdivuji ho za jeho film Odcházení, kde si dokázal sám ze sebe dělat legraci. Na své stránce na Facebooku mám jeho citát, kterým si ho připomínám každý den: "Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše." Uspořádat v Semilech setkání s Tomášem Sedláčkem, poradcem Václava Havla, bylo takovým malým poděkováním.