Pane poslanče, mnozí označují předsedu vlády Sobotku za slabého lídra, vedle Babiše je prý takřka neviditelný. Jak vy to vidíte?

Já ho vídám často a mně připadá někdy až moc viditelný. Není určitě slabý, dělá to jinak. Neřve, nekřičí, nepije, ale v podstatě tlačí stranu tam, kam chce.

Mluví se i o tom, že ANO ČSSD převálcuje…

Tak to si myslím, že určitě. V tomto jsem realista a myslím si, že skutečně ANO vyhraje příští volby.

Má ČSSD nějakou strategii, aby to pro ni dopadlo co nejlépe, ať už v krajských, ale i senátních volbách?

Podívejte se, mluvíte s podposlancem. Máme poslance, podposlance… já patřím mezi podposlance, při svém slabém sluchu sedím absolutně vzadu, takže leccos zaslechnu, ale ne moc. Já mám takový pocit, že strana nějaký plán má. Jestli je dobrý, ukáží až ty volby. Já osobně bych trochu více tlačil a trochu více ukazoval občanům, že sociální demokracie má nějakou vizi, kam tato zem půjde. Protože říkat jenom my vám přidáme, my vám pomůžeme… To je řešení momentální situace. Ale všichni lidé chtějí vědět, jaká je jejich perspektiva, perspektiva jejich dětí, jejich rodin… to znamená vize – kam ta země půjde, jak se umístí, kde zůstane, kam se vydá… A tohle nevidím.

A navíc tyto jistoty, které bere ČSSD jako své plus, hlásá i Babiš jako své zásluhy…

Já si myslím, že Babiš ne, Babiš je v tomhle daleko rafinovanější, protože říká: Ať dostávají třeba jen ti, kteří si to zaslouží, měli smůlu, ale zaslouží si. Kdežto my říkáme: Ne, zaslouží si to všichni. A jak víme už ze školy, všichni si všechno nezaslouží. Takže ten Babiš to dělá opět chytřeji, než to děláme my. A na to já upozorňuji už ty tři roky – Babiš mluví jazykem lidu. My nemluvíme jazykem lidu. Proto jsme leckdy velmi nesrozumitelní. Naše projevy jsou daleko delší, leč o to víc nesrozumitelné. Některé věci můžu říct velmi prostě. A to neděláme.

Co si myslíte o projednávání zákona o střetu zájmů? Vypadá to, jako by se strany semkly – a hurá na Babiše.

Tak samozřejmě, všichni víme, že to tak je, ale musíme říkat, že to tak není. Protože nám jde především o spravedlnost, spravedlnost, spravedlnost a nic jiného. Ale leze to tam ze všech koutů, že to je proti Babišovi. Protože je šance, že by vyhrál volby. Protože v této zemi dělají politické strany svůj program proto, aby vyhrály volby. Ne proto, aby udělaly lidem nějak dobře, ale aby byly u moci a pak mohly, dejme tomu, dělat lidem dobře.
Takže k tomu zákonu. Ten zákon sám o sobě je dobrý. Já bych ho podpořil. Ale ten zákon by musel obsahovat, že se vztahuje nikoliv na jednoho ministra, ale i na hejtmany, primátory statutárních měst, na starosty řekněme měst od padesáti tisíc obyvatel výše, na ředitele veřejnoprávních institucí… potom ano. Ale nemohu vytvořit zákon pro jednoho člověka, který je mi momentálně nepříjemný. To je špatně! Takže s tím já souhlasit nemůžu.

Když se vrátíme k Sobotkovi versus Babiš. Návštěva Merkelové. Nevyhrál tady zase Babiš nad Sobotkou, když se podíváme, jak se k té její návštěvě postavili? Babiš jasně říká: Ne, uprchlíky nechceme! Jednání Sobotky některým lidem opět přišlo takové „neslané, nemastné“.

Neříkejme neslaný, nemastný… Podle mého názoru návštěva Merkelové byl marketingově politicky velmi nepovedený tah. Všichni víme a řekla to i veřejná média, kterým věřím každé slovo, že samozřejmě paní Merkelová je v České republice méně oblíbená než Vladimir Putin. A sociální demokracie ji pozve před volbami. No, nepřipadá vám to trochu blbý a zvláštní? Všichni víme, že to pozvání bylo na dva dny, zůstala tu pět hodin…  A to přijetí na těch ulicích nebylo zrovna nejlepší. Takže já být Andělkou, tak bych sem nejezdil.

Ono se vlastně přesně ani neví, proč přijela…

No tak byla to taková trošku inspekční cesta, to je samozřejmé. A za druhé to bylo proto, protože Merkelová shání spojence pro svou velmi zvláštní politiku a politickou linii potom, co Velká Británie odešla z Evropské unie. Ať jsou Britové, jací jsou, ale pořád vyvažovali vliv Německa. Dneska nemá, kdo vyvažovat vliv Německa po tom brexitu, ke kterému došlo. To znamená, že Merkelová jezdila, byla v Holandsku, v dalších zemích a shání a lobbuje pro svou politiku, že vlastně ti kluci a holky, kteří sem do Evropy přijeli, jsou přínos pro Evropu. Všichni víme, že to je pitomost, že to je blbost, ale co se dá dělat. A já mám ještě takové podezření, že Merkelová vůbec neměla v plánu jezdit do České republiky. Že sem byla pozvána, aby přijela. Možná, že se pletu, nevím…

A nebylo jí ze strany Bohuslava Sobotky něco slíbeno? Někteří lidé se toho obávají.

To já nevím, protože jsem u těch rozhovorů nebyl. Ale můžu vám říci, že se povídají různé věci a mně se tomu ani věřit nechce.

A co říkáte na propadák Merkelové v komunálních volbách?

Já jsem velmi překvapen, že vůbec měla takový úspěch, jaký měla.

A co by měla Merkelová teď podle vás udělat?

Odejít. Merkelová je více než deset let v té vrcholné funkci. Dnes je to tak těžká práce, to víme všichni, že skutečně jedno dvě období v čele státu stačí dost na to, aby vyždímalo člověka. Objektivně si myslím, že udělala pro Německo hodně, zařadí se mezi ty velké premiéry. Ale být jí, tak už bych se na to vykašlal. Protože teď už je jen krok k tomu, že se stane směšnou figurkou.

V Evropě začínají sílit hlasy, které volají po zrušení sankcí vůči Rusku. Jak vy to vidíte a měly sankce vůbec nějaký smysl?

Pro mě je kardinální příklad 56leté americké sankce proti Kubě. Nemělo to žádný smysl. Je to nesmysl. Sankce jsou špatné jak pro to Rusko, tak i pro Evropu. Vezměte si, jaké Polsko má dnes problémy, jaké my máme problémy s mlékem a s mléčnými výrobky. To je prostě celé špatně. Zarážející na tom je, že vzájemný obchod mezi Spojenými státy a Ruskou federací naopak stoupá. Takže kdybych byl škodolibý, tak začnu říkat: Prokristapána, nemají ti Američané náhodou zájem, aby Evropa šla do kolen? Ale to říkat nebudu, protože jsou to naši nejlepší spojenci.

A máte pocit, že v současnosti pořád existuje v Evropě snaha Rusko izolovat, nebo už je jasné, že tato politika selhává?

Není možné izolovat, protože Evropa začíná jít do kolen. A ten ruský trh je dnes obrovský. Vezměte si, že je to pořád chtě nechtě největší země. Má ohromné množství lidí, kteří touží po těch výrobcích, má množství peněz a má obrovské spojenecké vazby s Čínou, Indií, Brazílií…  My si konečně musíme uvědomit, že Evropa se díky Evropě začala dostávat na okraj. My jsme co? My jsme taková stará děvka, která pomalu je udržovaná z nějakých noblesních důvodů, že tu byla finanční centra, která se přesunula díky strýčkovi Si a dohodám do Číny…..  Takže, co ta Evropa? Já si myslím, že brzy budeme hledat sociální program pro celou Evropu, abychom tu nevychcípali. Jinak ale budoucnost je v Eurasii, v Jižní Americe, o které se vůbec dnes moc nemluví. Tam je budoucnost světa. A Čína velice tiše ale propracovaně dělá svou velikou strategii, protože dneska je to nejprůmyslovější stát. Myslím, že se toho chopila velice dobře. A znovu si teď uvědomuji jednu věc. Když si vzpomenu, jak byl strýček Si tady v České republice vítán, a když jsem viděl, jak byl vítán v Londýně…  tak tam by čeští sluníčkáři dostali všichni infarkt. Protože tam byly ty čínské vlajky tak třikrát větší. A nikdo nebyl tak sprostý, aby po nich házel vejce a popisoval je. Ale to dělali čeští bojovníci a partyzáni, nechme je… Takže, já si myslím, že evropská budoucnost je velmi špatná. Myslím si, že Evropa by neměla naskočit na to, že to bude ona, která vyprovokuje třetí světovou válku a v podstatě ji odnese nejvíc. Byla by to škoda. Myslím, že vůbec, kdyby byla válka, byla by to škoda, ale ta poslední.