Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.)  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc.  Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského,  Františka Bublana,  Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Žádná ze stran ukrajinského konfliktu nehodlá ustupovat, sobotní pokus o nové dohody v Minsku skončily neúspěchem, lídři vzbouřenců hodlají dokonce mobilizovat až 100 tisíc nových dobrovolníků a Američané i NATO uvažují o vyzbrojování ukrajinské armády. Jde z obou stran o pokusy zastrašit protivníka a připravit si lepší půdu pro vyjednávání, anebo se máme připravit na ještě tvrdší a krvavější boje, které mohou být po odeznění zimy ještě intenzivnější? Bude se na Ukrajině válčit až do úplného zničení jedné z bojujících stran?

Stará zkušenost z evropských dějin říká, že války začínají a ukončují politici, ale umírají v nich vojáci a nevinní civilisté. Obávám se, že cílem současného znovurozpoutání války na východě Ukrajiny je snaha donutit Rusko, aby do ní vstoupilo jako jedna z válčících stran. Z občanské války, v níž Západ a RF zatím "pouze" podporují materiálně i personálně (instruktoři, žoldáci) své favority, tedy Kyjev a separatisty, se má stát konflikt evropských či dokonce globálních rozměrů. Začínám věřit, že jde skutečně o snahu zahájit krvavý restart globální dluhové ekonomiky.

Šéf ruské nevládní organizace Memorial Alexandr Čerkasov mluvil o tom, že sice ruské vojenské síly jsou zapojeny do bojů, ale z druhé strany, že ukrajinští vojáci záměrně umisťují dělostřelecké baterie doprostřed města a pak se diví, když jsou ostřelováni a přináší to i civilní oběti. OBSE mluví o posunech neoznačených vojenských útvarů na separatistických územích. Jak reálně lze odhadovat přímé zapojení ruských jednotek v konfliktu? A do jaké míry se dá říci, že Kyjev má pod kontrolou své jednotky?

Minulý pátek náčelník ukrajinského generálního štábu jasně řekl, že Ukrajina nebojuje s regulérními jednotkami ruské armády, jen s dobrovolníky nebo žoldnéři s ruským občanstvím. To má současná nesmyslná eskalace občanské války změnit, ukrajinští politici nechtějí válku ukončit, snaží se ji rozšířit na mezinárodní konflikt. Kyjev své jednotky pod kontrolou nemá, ale Moskva může ovlivňovat separatisty také jen do určité míry. A obrovskou roli hrají historické reminiscence, protože současná frontová linie kopíruje tu z roku 1944, takže pro Rusy se znovu opakuje Velká vlastenecká válka. Ruský prezident proto tentokrát nemůže svým telegramem boje zastavit jako v loňském září. O tom teď rozhodují ti, kteří v bojích umírají.