Jde mi o zadržování vody v krajině a udržitelný rybolov, říká Martin Sklář

23.04.2024 16:01 | Rozhovor

Je předsedou rybářského spolku. Stal se také obecním zastupitelem. Teď Martin Sklář kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátce Svobodných. Pokud letos uspěje, chtěl by řešit například témata udržitelnosti rybolovu, ochrany známek původu národních produktů, obnovy lokálních železničních tratí a palčivou problematiku zemědělských dotací.

Jde mi o zadržování vody v krajině a udržitelný rybolov, říká Martin Sklář
Foto: Archiv Martina Skláře
Popisek: Martin Sklář kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátce Svobodných

Martin Sklář získal v předloňských senátních volbách na Blanensku 2617 hlasů. A v komunálních volbách uspěl za Soukromníky v Doubravici nad Svitavou. Takový výsledek jako nováček v politice podle svých slov nečekal. „Byla za mnou vidět dobrá práce, kterou děláme v našem rybářském spolku ve vztahu k životnímu prostředí, rybolovu, rybářství a k udržitelnému rybolovu, což je jedno z nosných témat, které bych chtěl v případě zvolení do Evropského parlamentu zaštítit a zabývat se jím,“ uvedl Martin Skláře, který na kandidátce Svobodných zastupuje Stranu soukromníků ČR.
 
Jak uvádí, chtěl by se věnovat i problematice sucha a zadržování vody v krajině. „Jsem proti bezhlavému Green Dealu, který dnes vidíme všude v médiích. Jsou však opatření, které dávají smysl: zadržení vody v krajině, vytváření remízků a mokřadů a návrat k původní přírodě, která nám dnes chybí. Několik desetiletí jsme tu měli meliorace a státní meliorační správu. Všechno se v minulosti vysušovalo a odvodňovalo a najednou se nám to vrátilo jako bumerang. Teď se to obrátilo a všechno zavlažujeme a zamokřujeme. Musíme ale najít nějaký průsečík, protože ne všechna opatření pro zadržení vody v krajině jsou dobrá a správná enviromentální činnost naopak nese svoje ovoce,“ sdělil Martin Sklář.
 
 
V krajině se podle něj v současné době buduje spousta malých vodních nádrží a rybníčků na jednom toku. „Přitom si ale neuvědomujeme, že čím víc vody z něj odvedeme, tím víc tok vysušujeme. Zvyšuje se také vodní odpar na hladině rybníků a povodí toho toku se v letních měsících víc a rychleji vysušuje. Proto má mnohem větší smysl stavět menší tůňky a malé hrázky a jezy na tocích, protože v případě sucha tam tůň zůstane a živočichové se stáhnou k vodě,“ vysvětlil rybář.
 

Anketa

Kdo byl vaším favoritem ve druhém kole slovenských prezidentských voleb?

hlasovalo: 17568 lidí
V europarlamentu by chtěl prosazovat podporu udržitelného rybolovu nejen ve vztahu k mořskému rybolovu, ale především ve vztahu k udržitelnému rybolovu sladkovodních druhů ryb ve vnitrozemí. „Jde mi také o podporu záchrany úhoře říčního, který je na velkém úbytě. A co se týká České republiky, tak ještě víc podpořit úhoře v rámci programu Evropské unie a také podpořit návrat lososa obecného, který se částečně daří kolegům z Českého rybářského svazu v povodí Labe, ale je to nedostačující. A u nás na Moravě je to podpora jesetera malého, který je původním druhem dunajského povodí a hojně dříve vytahoval do dolního toku řeky Moravy a Dyje, ale je to u nás stále spíše okrajová záležitost,“ uvedl Martin Sklář.
 
Podle něj je dalším tématem v EU i ochrana známek označení původu, jako například Třeboňský či Pohořelický kapr. „Tahle ryba je naše národní bohatství. Čechy a Morava jsou už od dob Jakuba Krčína s kaprem a produkčními rybníky spojené a kapr je naše vodní bohatství,“ doplnil kandidát.
 
Zaměřil by se i na dopravu, která tíží celou Českou republiku. „Máme vybudovanou úctyhodnou železniční síť, která je v evropských poměrech asi nejhustší a nedokážeme ji naplno využít. Je tu mnoho lokálních tratí, které se postupem času zrušily a dneska jsou z nich třeba cyklostezky. Třeba na trati Morkovice-Nezamyslice jezdívala lokálka a dneska je tento úsek zrušený. Máme mnoho dalších lokálních tratí, kde se zastavila doprava. Myslím si, že to je špatně, protože se jezdí po dálnicích, na kterých přibývá kamionů. Pokud by to bylo aspoň trochu schůdné, tak dvě třetiny zboží je možné přepravit po kolejích,“ řekl Martin Sklář.
 
Ten by prosazoval i tendry na provozování regionálních a lokálních tratí. „Správa železnic by měla mít dostatek peněz na udržování těchto tratí, aby byly neustále průjezdné a splňovaly parametry k tomu, aby se tam vlaky mohly vrátit, pokud je v současnosti jejich provoz zastavený. Rozhodně bych nikdy nezvedl ruku pro zrušení byť jen jediného kilometru železnice,“ dodal doubravický zastupitel za Stranu soukromníků České republiky.
 
Za nereálný považuje zákaz spalovacích motorů od roku 2035. „Úvaha, že skončí spalovací motory, je naprosto mylná a scestná. To prostě není možné. Nejsou na to kapacity. Nejsou dosud vyvinuté jiné pohony aut a vozidel, které by dokázaly nahradit spalovací motory. Dovedete si představit, že každý z řidičů a motoristů bude mít elektromobil? Vezměte si velké sídliště, kde žije třeba pět tisíc lidí. Jak ty elektromobily budou nabíjet? To budou mít ze svého okna paneláku prodlužovací kabel a budou si nabíjet auto? Máme takové parkovací domy, aby si tam každý druhý mohl vůz připojit na nabíjecí stanici a dobít ho? Máme vůbec zdroje elektřiny, které to dokážou pokrýt? To samozřejmě nemáme. To bychom museli postavit další čtyři bloky jaderných elektráren a kdo ví, jestli by to stačilo,“ uvedl s nadsázkou Sklář.
 
Když hodnotí dotační politiku EU a ČR v oblasti zemědělství a s tím spojené protesty farmářů a zemědělců, tak jim Martin Sklář rozumí. „Tohle není až tak úplně problém Evropské unie. V České republice máme zaklínadlo: Za to může Brusel a EU! Za to může kde kdo okolo, ale nemůžeme za to my. Ale myslím si, že 90 procent těch problémů si děláme sami. Když jsou nastavená pravidla dotační politiky, tak si tam dáváme – a to už je věc české vlády - další podmínky a podmínky podmínek. Proto se není čemu divit, že se dotace nečerpají nebo se čerpají jen okrajově. A žadatelům se ani do různých dotačních titulů nechce,“ řekl Sklář.
Má totiž dlouholetou zkušenost s dotacemi v oblasti rybářství a rybníkářství. „Když vidím, že spolek chce nějaké peníze z operačních programů, národních dotací nebo dotací jiných územně správních celků a co k tomu musí všechno doložit, aby koupil jednu věc, tak se neochotě žádat o dotace nedivím. Žádali jsme třeba o dotaci na agregát ke slovu pstruhů v tocích. Výsledek byl neuvěřitelný: je k tomu potřeba 47 podkladových dokumentů, které jsme museli doložit, abychom dostali aspoň část dotace na nákup toho zařízení. A teď si představte zemědělce, kteří potřebují dotace na komodity, nákup zemědělské techniky či chov hospodářských zvířat, co všechno musejí splnit. Ale to nestanovuje EU. Ta říká jen rámcové věci. Další podmínky si stanovuje stát a je to jednoznačně jeho chyba. A to je potřeba změnit,“ dodal kandidát.
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jen tak odložit? To nejde. Rajchl se nebál říct, že Vrbětice nesedí

4:44 Jen tak odložit? To nejde. Rajchl se nebál říct, že Vrbětice nesedí

Zásadní nedostatek ve věci konce vyšetřování vrbětické kauzy nalezl právník a šéf strany PRO Jindřic…