Jedenácté září přišlo Americe neobyčejně vhod. Pár tisíc mrtvých byla velmi výhodná cena. Patnáct let vraždění očima Martina Kollera

12.09.2016 17:18 | Zprávy

ROZHOVOR Události známé jako „jedenácté září“, staré právě patnáct let, uvrhly svět do mnoha dobrodružství, z nichž se nevzpamatoval dodnes. Analytik Martin Koller nabízí čtenářům ParlamentníchListů.cz zamyšlení, co se po útocích na New York vlastně odehrává a co se případně mohlo odehrát jinak.

Jedenácté září přišlo Americe neobyčejně vhod. Pár tisíc mrtvých byla velmi výhodná cena. Patnáct let vraždění očima Martina Kollera
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka USA

Kdo podle vás reálně spáchal a zafinancoval útoky z 11. září 2001? Nevěřme konspiračním teoriím a podívejme se na věci racionálně.

Já to nevím a pravdu se možná nikdy nedozvíme, pokud to není ta oficiální. Existuje řada více či méně pravděpodobných teorií. Letadla plánovitě unesli islámští teroristé a provedli s nimi útok. Financováni byli z islámských zemí. To nikdo nepopírá.

Většinou se řeší, zda teroristé nebyli pod kontrolou amerických tajných služeb. V takovém případě by šlo o takzvaný útok pod falešnou vlajkou. Jeho cílem by bylo politicky konsolidovat rozvrácenou americkou společnost a spojit ji k podpoře vládní politiky na základě vnějšího ohrožení. Především vytvořit souhlas k americké vojenské intervenci po světě a posílení kontroly vlastního obyvatelstva. Uvedené cíle se evidentně podařilo splnit. Několik tisíc mrtvých nebyla vysoká cena.

Něco takového se bude obtížně prokazovat, ale vyloučit to nelze, zvláště v případě, že by šlo o akci skupin disponujících reálnou mocí v globálním rozsahu. Samozřejmě nejde o komediální spolek označovaný jako Bilderberg, který vyrábí mediální mýty pro hlupáky. Opravdu si myslíte, že pan Schwarzenberg řídí svět?

Výsledky ovšem nejsou tak oslnivé. Americké vojenské expedice skončily porážkami v Iráku i Afghánistánu. Americká ekonomika se hroutí a stát zadlužuje, přibývá nepřátel po celém světě.

Hlavní sporná diskuse se točí kolem otázky, zda mohly nárazy letounů zničit výškové budovy. Opakují se konspirační teorie, že v budovách byly nachystané nálože. Vzhledem k prolhanosti a pokryteckosti americké politické reprezentace to nelze zcela vyloučit, především vzhledem k důležitosti výše uvedených cílů.

Ovšem stále se pomíjí několik dalších možností. Především řada amerických staveb je odfláknutá z důvodu úspor a chamtivosti stavitelů. Reálná kvalita, především statická pevnost budov, nemusela odpovídat stavební dokumentaci. Nemáme informace o zatížení a opotřebení konstrukce. Materiál je definitivně zničen, takže zpětně nelze nic dokázat. Dále je tam poměrně měkké podloží, viděl jsem to osobně. Kinetická energie nárazu letounu o hmotnosti desítek tun je strašlivá a může vést k destruktivním vibracím. A v neposlední řadě nelze vyloučit ani podíl pojišťovacího podvodu, protože šlo o miliardy.

Reálnost možnosti pádu budov po nárazu letounů by mohl posoudit objektivně pouze člověk, který zná realitu stavební konstrukce takzvaných dvojčat. Nejsem schopen se jednoznačně přiklonit k žádné z teorií, i když některé jsou vysoce pravděpodobné nebo tak na první pohled vypadají, a nechci si hrát na vševěda. Ovšem nepochybuji, ze strany současné politické reprezentace USA lze očekávat každou lumpárnu.

Jakou správnou odpověď měl Západ po jedenáctém září podniknout a co pokazil?

Především musíme mluvit o odpovědi USA. Zbytek takzvaného Západu se do značné míry vezl a americké zahraniční politice pouze otrocky přisluhoval, což činí dodnes. Naštěstí tehdy ještě nevypukla občanská válka na Ukrajině, protože americká propaganda by z útoku 11. září zcela jistě obvinila zlého Putina.

Jinak byla odpověď typicky americká. Násilí a vraždění převážně civilních obyvatel Afghánistánu, Iráku a dalších zemí. Patnáct let po útoku v New Yorku stále žádný pozitivní výsledek americké války proti globálnímu terorismu. Ilustrativní už je fakt, že američtí ideologové zvolili nepřesný, možno říci politicky korektní pokrytecký název svého tažení za světovládou. Mluví o jakémsi globálním, místo o islámském terorismu. Přitom ten islámský je stále rozměrnější a nebezpečnější realitou.

Američané měli především vypátrat viníky, což evidentně nedělají, možná ani nechtějí. Dodnes vlastně nemají komu odpovídat. Je to jen americký vojenský monolog sankcí, bomb, raket, dělostřeleckých granátů a palby pěchotních zbraní. Teroristický útok 11. září se jim náramně hodil.

Jak hodnotit dohodu velmocí o příměří v Sýrii? Vydrží?

Já jsem za týden nezměnil názor. Velmoci by měly jednat se zákonnou vládou prezidenta Asada, kterou podporuje většina Syřanů bez ohledu na mediální lži evropské propagandy a jejích českých poskoků. Velmoci by měly respektovat názor a zájem většiny obyvatel Sýrie. Volby nedávno proběhly a mohli se jich zúčastnit všichni. Proč je USA, Saúdská Arábie, Turecko a EU nerespektují. Případně by mohly prosazovat volby pod kontrolou OSN. Jenomže v těch by opět zvítězil Asad, takže raději žádné volby, ale další válku. A to dělají bojovníci za svobodu a lidská práva v USA a EU.

Zájmy USA podporujících jako vždy mezinárodní islámský terorismus a Rusko/Asada reprezentující většinu občanů Sýrie jsou neslučitelné. Turecko navíc vojensky útočí na cíle na syrském území. Působí tam v rozporu s mezinárodním právem stovky amerických vojáků podporujících islámské teroristy mimo takzvaný Islámský stát. Proč USA a EU neprotestují a neuvalí sankce na Turecko vraždící Kurdy v Sýrii a okupující část severního Iráku? Nevěřím, že dohoda bude plně a dlouhodobě funkční, protože USA, Saúdská Arábie jako základna islámského terorismu a Turecko na ní nemají zájem, stejně jako je jim lhostejný syrský lid.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Huml

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

4:40 Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

VIDLÁKŮV TÝDEN Může Babiš oproti Fialovi zásadně otočit kormidlem a změnit směřování naší země? Podl…