Minulý týden jsme spolu řešili otázku měnových intervencí ČNB. Prezident Zeman nevyloučil, že intervence skončí ještě dříve než v půlce roku. Na to reagoval ekonom Lukáš Kovanda s tím, že toto Zemanovo prohlášení zahýbalo kurzem koruny a centrální banka musela opět intervenovat. Prezident něco takového odmítá. Jak to vidíte Vy?

Jistě, že prezidentovo prohlášení zahýbalo kurzem koruny, a to ne málo. Přesné informace o objemu devizových intervencí sice v tento okamžik nemáme, ale můžeme je celkem dobře odhadovat. A všechno nasvědčuje tomu, že intervenční objemy stále gradují a probíhají v rekordním objemu. Konkrétně svědčí o tom pohled na bilanci České národní banky (ČNB). V období od 11. do 20. března narostly pohledávky ČNB vůči zahraničí o 116,6 miliardy korun. V první březnové dekádě končící 10. březnem pohledávky ČNB stouply o 119,0 miliardy korun. Většina z těchto peněz zřejmě padá na vrub právě intervencím. A čím víc spekulanti získávají jistotu, že intervence se blíží konci, tím víc jsou ke spekulacím motivováni – a tím víc tedy „vyrábějí“ tlak na posilování koruny a tím víc musí Česká národní banka intervenovat. A prezidentovo prohlášení bylo přesně tím, co spekulanty ujistilo, že intervencím už zvoní hrana. Mimochodem, i já sama bych životnost intervencí počítala spíš jen na dny… Jenže já nejsem prezident, nýbrž ekonomický analytik, a tak si mohu dovolit to odhadovat a říkat.

V souvislosti se snahami o řešení migrační krize v Evropě se objevují i návrhy reformy sociálních systémů v členských státech. Před časem zazněl návrh na harmonizaci sociálních dávek pro migranty, aby prý byl systém spravedlivý. Padl návrh 800 eur měsíčně. Mají takové nápady podle Vás šanci projít? Umíte si představit realizaci něčeho podobného v praxi v celé EU?

Umím si především představit, že pokud by se příštím kancléřem v Německu stal Martin Schulz – a šance má na to bohužel slušné – minimálně bude sílit tlak na prosazení harmonizovaných dávek pro imigranty. Nechápu, co je na tom údajně „spravedlivého“, když zaprvé Česká republika je mnohem chudší než Německo, odkud tlak na harmonizaci dávek pramení, a zadruhé když česká zahraniční politika se vždy stavila k imigraci diametrálně odlišně než ta západoevropská. Když se nerealizují kvóty pro imigranty, neumím si představit, že by se zrealizovaly jednotné sociální dávky. To si snad spíš umím představit, že by ve střední Evropě proběhly rebelie, než aby to Středoevropané přijali. Věřím, že pokud by došlo k tak nepravděpodobné události jako sjednocení dávek pro migranty, ČR by to začala považovat za dostatečný důvod k opuštění EU. Právě nízké dávky pro migranty jsou totiž důvodem, proč se nám vyhýbají, a současně česká veřejnost je k nim mnohem méně tolerantní než západoevropská. Nevěřím tedy, že by bylo možné českou, slovenskou, maďarskou či polskou veřejnost přimět k souhlasu s takovým systémem.

Když jsme u migrantů, politici se liší v názoru na to, zda teroristické útoky v posledních dvou letech mají souvislost s migrační vlnou či nikoli. Co myslíte?

Mají. Ale obecněji řečeno, mají hlavně souvislost se změnou společnosti po takzvaném arabském jaru. Domnívám se, že první historické kořeny této změny je možno vystopovat už u operace v Iráku.

A pokud jde o poslední útok v Londýně, ukazuje se, že něčemu takovému prostě nejde předejít a slovy londýnského starosty Sadiqa Khana jsou teroristické útoky součástí života ve velkoměstech? Khan to řekl loni v září v rozhovoru pro Independent.

To má dva rozměry. Ano, obávám se, že si na větší množství teroristických útoků budeme muset v Evropě zvyknout. Ale ne, není to normální. A ne, není pravda, že my v ČR si také musíme zvykat. U nás je situace ještě pořád dost jiná, a pokud neuděláme nějakou zásadní chybu třeba s nastavením sociálních dávek, mohlo by při tom i zůstat.

Jak výrazný dopad na turistický ruch mají teroristické útoky v místech, kde zatím proběhly? Lze to vůbec spočítat nebo alespoň odhadnout?

Minimální. Lidé si kupodivu zvyknou snad na všechno, je to jen otázka času. Turisté dokonce překousli i zásadní zpřísnění bezpečnostních opatření při cestování po 11. září. Když došlo k útokům v Paříži, lidé si na sociálních sítích vyvěšovali francouzské vlajky a přetřásali tu událost horem dolem. Když později přišla vlna útoků v Německu, zájem veřejnosti byl už mnohem menší. Jistě, dá se to vysvětlit tím, že také bylo méně mrtvých, ale spíš se mi zdá, že lidé prostě otupěli. A nyní po útoku v Londýně se opět o události mluví o něco méně, tedy alespoň je to můj dojem. Je to ale dokonce i exaktně měřitelné, a to podle reakce finančního trhu. Když někde dojde k nějaké zásadní negativní události, jako je třeba právě teroristický útok, bývá reakce trhu napoprvé zásadní, burzy propadají a podobně. Když se totéž opakuje o několik týdnů později, s finančním trhem to už pohne mnohem méně. A napotřetí bývá reakce skoro nulová. To vše svědčí jen o nastavené lidské psychologie: Po čase většina lidí otupí. A platí to i pro turistický ruch.