Jak si vyložit současný stav eurozóny? Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz mimo jiné předpokládá, že eurozónu opustí v nejbližší době Itálie. Je to pravděpodobné?

Eurozóna je v takovém zvláštním stavu. Na první pohled se může většině obyvatel zdát, že krize je za námi a vracíme se do normálu. Ve skutečnosti to ale vůbec není pravda. Jsme v naprosto nenormální situaci. Pod pokličkou to vře jako v papiňáku a přijde výbuch. Jen dnes nikdo neví, kdy přesně, protože Brusel, národní vlády a hlavně ECB vše hezky maskují. Problém neřeší a jen ho odsouvají.

Největší problém je, že máme mnoho špatných úvěrů. To je problém Itálie. Teď se k tomu přidaly šílené zprávy o stavu Deutsche Bank, kde se nahromadily problémy s podvody a finančními deriváty v astronomické výši několikrát přesahují HDP Německa.

Kromě toho Evropa zaostává za USA a dnes v mnoha parametrech i za Čínou. Ztrácí konkurenceschopnost. Populace stárne. Záporné úrokové sazby způsobují, že penzijní fondy často nedokážou zhodnotit vklady budoucích důchodců. Zatím ještě budoucí důchodci pracují, tak je to netíží, ale až půjdou do důchodu, tak to pochopí. A aby toho nebylo málo, živí Evropa miliony imigrantů. Ti přitom tíží zejména Německo a Itálii. Německo to dá. Má technologie, zdravé veřejné finance. Itálie to nedá. Už léta má veřejné finance ve špatném stavu. Itálie nikdy neměla být součástí eurozóny. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby se jednoho dne rozdělila eurozóna na zdravější a nemocnější část. Ta zdravější je na sever od Alp. Jen je otázkou, kde je Francie. Já bych ji řadil spíš mezi ty slabší články eurozóny. Jenže politicky je velmi těžko představitelné, že Francie nebude ve stejném bloku jako Německo. Francouzští voliči by to brali jako prohru. Nechtějí si připustit, že Francie už není velmoc a hraje druhé housle. Evropa je německá.

Hojně citovaný americký analytik a politolog George Friedman hovoří o tom, že by německá ekonomika podle Bundesbank mohla ve třetím čtvrtletí zpomalit: „To je znepokojivá informace i v souvislosti s problémy Deutsche Bank, jež by měla zaplatit pokutu ve výši 14 miliard dolarů. Deník Financial Times navíc píše o poklesu dovozu Spojených států, jehož hlavní dopady pocítí právě Německo.“ Jsou informace o tom, že by pokuta mohla být odvetou za pomalejší jednání v souvislosti s přijetím TTIP. Mohou být tyto úvahy opodstatněné? 

Nelze vyloučit, že se zde hrají nějaké hry a odvety. Do těchto spekulací bych se ale nepouštěl. Pro mě je zajímavější první polovina vašeho dotazu. Ano, vše signalizuje, že globální ekonomice dochází dech. Očekávám, že v roce 2017 poroste pomaleji než v roce 2016. Některé národní ekonomiky přitom podle mě projdou recesí. Vůbec bych se nedivil, kdyby k nim patřila i ta naše. Investice prudce zpomalují, měnová politika selhává, akcie i dluhopisy jsou přehřáté. Spekuluje se už i o záporných úrokových sazbách v korunách, což bude problém pro spořílky. Průmyslová výroba prudce zpomaluje. Stavebnictví dlouhodobě padá. Nezaměstnanost je tak nízká, že už nemá kam klesat. Lidi nelze najít. Tak si zvýšíme minimální mzdu. Výsledkem bude, že stroje budou ještě více nahrazovat lidi. Nezaměstnanost zase vzroste.

Problémy kolem největšího německého bankovního ústavu Deutsche Bank připomínají podle ekonomky Markéty Šichtařové až příliš dění kolem banky Lehman Brothers v roce 2008, které odstartovalo ekonomickou krizi. Ekonom Pavel Kohout zase upozorňuje na situaci z roku 1931, kdy vláda kancléře Heinricha Brüninga nechala padnout dvě velké banky Danat Bank a Dresdner Bank, následovala hluboká hospodářská krize a v důsledku těchto událostí se dostal k moci Hitler. Jak vy vnímáte situaci peněžního giganta Deutsche Bank, který je klíčový nejen v eurozóně?

Já s Markétou i Pavlem souhlasím. Jsou to dobrá přirovnání. Opravdu mám o Deutsche Bank strach. Zdá se, že nyní neexistuje žádné dobré řešení a bude se hledat jen mezi špatnými. Problém je v tom, že když německý stát zachrání Deutsche Bank, ukáže tak všem podvodníkům, že podvody jsou tolerovány, a to je šílené. Dochází tak k morálnímu hazardu. Druhou variantou je, že stát banku nezachrání a asi to skončí jako v roce 2008. Deutsche Bank je tak velká, že s ní obchoduje každý. Je to banka globálního významu. Nepoloží jen německé nebo evropské banky, zasáhne banky na všech kontinentech. Ta první varianta ale znamená, že zatímco zisky banky byly soukromé, ztráty jsou všech. Německý občan tak zaplatí za akcionáře, kteří často Němci nejsou. Jako německý volič bych za to politiky ztrestal. Německý politik tak nemá volbu. Ať udělá cokoli, vše bude špatně. Chybu totiž udělal už v letech 2008 a 2009, kdy krizi odsouval. Určitě si vzpomínáte, že toto jsme s Markétou Šichtařovou už v roce 2011 a 2012 v našich knihách kritizovali. Ale to je jako házet hrách na zeď.

Faktem je, že Deutsche Bank řeší zásadní problémy, soudní spory, akcie padají. I když zaznívají odmítavé názory, nelze vyloučit, že se německá vláda může rozhodnout banku zachránit, ovšem na druhou stranu je otázkou, zda to vlastně je v jejích silách a zda bude existovat politická vůle. I tento problém je dáván do souvislosti s migrační krizí, na kterou Německo zcela jistě vynakládá velké peníze. Unese německá vláda i tohle břemeno?

Německo je jednou z nejbohatších zemí světa. Má zdravé veřejné finance. Půjčuje si se zápornými úroky. Německo záchranu unese.

Ekonomka Ilona Švihlíková upozorňuje: „Jak se shoduje většina relevantních studií, právě Německo má být zasaženo poměrně silně poklesem pracovních míst, a to v horizontu do pěti let. Připočtěme k tomu, že i když Německo vnímáme (zkresleně) jako ráj na zemi, je také ekonomikou, která vykazuje vysoký podíl tzv. pracující chudoby.“ Jaké máte vy informace? Obecně je deklarováno, že Německu naopak chybí pracovní síla.

O tom nic nevím. Já znám jen oficiální čísla a ta jsou velmi dobrá. Německo podle mě bude trpět na mnoha místech, ale trh práce to zrovna nebude. Myslím, že my budeme trpět víc. V posledních letech se z nás stala montovna a sklad Evropy. To jsou právě ty pracovní pozice, které lze nejlépe zrušit. V montovnách a skladech budou pracovat místo lidí roboti. Chytří lidé utíkají. Objevují se šílené statistiky, kolik mladých lékařů utíká. To samé platí ale i pro jiné profese, kde je třeba používat mozek.

Jak hluboké jsou problémy, o kterých jsme hovořili, a co mohou přinést? Mohou „zlomit vaz“ kancléřce Angele Merkelové? Ovšem možná je vše úplně jinak. Poslední průzkum hovoří o tom, že patří mezi tři nejoblíbenější spolkové politiky…

Obliba Angely Merkelové je neuvěřitelná. Nicméně výsledky voleb to tak plně neodráží. Zdá se, že je třeba velmi rozlišovat její oblibu v nových a starých spolkových zemích. Já si myslím, že se jasně ukazuje, že Berlínská zeď padla fyzicky, ale mentálně v Němcích zůstává. Východní Němci si podobně jako Češi léta nesáhli na černocha, a mají z imigrantů proto větší obavy než západní Němci, kteří byli zvyklí na americké vojáky. Západ je imigraci daleko vstřícnější zřejmě i proto, že se nemusí tolik bát o práci. Imigranti nebudou brát práci lidem s vysokou kvalifikací. Na západě je přitom více kvalifikované práce. Východ je podstatně chudší. Chování Němců z NDR je proto logické. Angela Merkelová tedy není oblíbená všude, ale jen místy, a to je rozdíl. Přitom čím více bude imigrantů, tím bude míst, kde je neoblíbená, více. A imigrantů více bude. V roce 2050 má být na planetě deset miliard lidí. Ti lidé někam půjdou. Půjdou tam, kde je bohatství a malé zalidnění. A to je kde? Ve vymírající Evropě. Každý, kdo nemá více než dvě děti, pracuje na vymření Evropanů. A to jsou skoro všichni.

Premiér Bohuslav Sobotka hovoří pouze o hospodářském růstu, nejnižší nezaměstnanosti, zvyšuje mzdy včetně minimální, navýšily se důchody. To nevypadá jako úspory na horší časy… Jak se v tom vyznat? 

Premiér Sobotka měl před sebou volby. Před volbami se vše lakuje narůžovo. A vzhledem k výsledku voleb je lakoval asi málo. Teď už se všichni chystají na odvetu v parlamentních volbách. Takže lakování bude pokračovat. Přece nikdo nepůjde do voleb a neřekne: „Nezaměstnanost je tak nízká, že už nemá kam klesat, připravte se na to, že logicky může jen růst. Dluh země také poroste. Důchodovou reformu řešit nebudeme. Kdybych vám řekl pravdu, že odcházet do důchodu před dovršením věku 69 let je nesmysl, tak mě volit nebudete.“ Čeká nás rok ekonomických lží. A pak tu budou politické lži, kdy doma budou politici říkat to, co chtějí slyšet voliči. Ti přitom ve volbách jasně řekli, že imigranty nechtějí. Ten, kdo byl pro imigranty, nedostal ani 5 %. Takže doma nám budou říkat, jak jsou proti imigrantům, a v Bruselu kývat, že chtějí evropské fondy a že to doma nějak vysvětlí.