Jak si vyložit současný stav eurozóny? Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz mimo jiné předpokládá, že eurozónu opustí v nejbližší době Itálie. Je to pravděpodobné?

Eurozóna je v takovém zvláštním stavu. Na první pohled se může většině obyvatel zdát, že krize je za námi a vracíme se do normálu. Ve skutečnosti to ale vůbec není pravda. Jsme v naprosto nenormální situaci. Pod pokličkou to vře jako v papiňáku a přijde výbuch. Jen dnes nikdo neví, kdy přesně, protože Brusel, národní vlády a hlavně ECB vše hezky maskují. Problém neřeší a jen ho odsouvají.

Největší problém je, že máme mnoho špatných úvěrů. To je problém Itálie. Teď se k tomu přidaly šílené zprávy o stavu Deutsche Bank, kde se nahromadily problémy s podvody a finančními deriváty v astronomické výši několikrát přesahují HDP Německa.

Kromě toho Evropa zaostává za USA a dnes v mnoha parametrech i za Čínou. Ztrácí konkurenceschopnost. Populace stárne. Záporné úrokové sazby způsobují, že penzijní fondy často nedokážou zhodnotit vklady budoucích důchodců. Zatím ještě budoucí důchodci pracují, tak je to netíží, ale až půjdou do důchodu, tak to pochopí. A aby toho nebylo málo, živí Evropa miliony imigrantů. Ti přitom tíží zejména Německo a Itálii. Německo to dá. Má technologie, zdravé veřejné finance. Itálie to nedá. Už léta má veřejné finance ve špatném stavu. Itálie nikdy neměla být součástí eurozóny. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby se jednoho dne rozdělila eurozóna na zdravější a nemocnější část. Ta zdravější je na sever od Alp. Jen je otázkou, kde je Francie. Já bych ji řadil spíš mezi ty slabší články eurozóny. Jenže politicky je velmi těžko představitelné, že Francie nebude ve stejném bloku jako Německo. Francouzští voliči by to brali jako prohru. Nechtějí si připustit, že Francie už není velmoc a hraje druhé housle. Evropa je německá.

Hojně citovaný americký analytik a politolog George Friedman hovoří o tom, že by německá ekonomika podle Bundesbank mohla ve třetím čtvrtletí zpomalit: „To je znepokojivá informace i v souvislosti s problémy Deutsche Bank, jež by měla zaplatit pokutu ve výši 14 miliard dolarů. Deník Financial Times navíc píše o poklesu dovozu Spojených států, jehož hlavní dopady pocítí právě Německo.“ Jsou informace o tom, že by pokuta mohla být odvetou za pomalejší jednání v souvislosti s přijetím TTIP. Mohou být tyto úvahy opodstatněné?