Před časem jste na svém webu psala: „Potřebujeme zásadní reformu socio-ekonomických vztahů, jinak budeme muset přihlížet tomu, kterak populisté a miliardáři přebírají chod společnosti.“ A také jste zmínila: „Tohle je ta opravdová krize, která se odehrává za obrazovkami. Tohle je to, co ničí svět a naději na spravedlivou společnost!“ Můžete být konkrétnější?

Neměli bychom si nechat líbit, že bohatnou bohatí a chudnou chudí. České ekonomice se daří, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, ale lidé to nepociťují na platech. Ukazuje se, že přestože naši politici rádi tvrdí, jak je vše skvělé, je to super jen pro někoho. Na tom, že se ekonomice daří, vydělávají jen nadnárodní firmy, miliardáři – a to je podle mě velmi špatně. Pokud se tohoto tématu neujme levice, může se rychle stát, že se ho ujme populistická pravice velmi rychlými řešeními, která už jsme ve 20. století tady měli a byla bych velmi nerada, pokud by se něco takového opakovalo.

Když jste zmínila českou politickou scénu, v posledních měsících slyšíme stále o navyšování, ať už jde o valorizaci penzí, mezd v nejrůznějších oblastech, příspěvků atd. To podle vás nestačí?

Je evidentní, že se nám půl bilionu ročně ze zisků firem, které vytvořili naši lidé, vyvádí do zahraničí. Že teď naráz vláda začala navyšovat minimální mzdu, která je stejně směšná ve srovnání s průměrem Evropské unie, je velmi opožděný krok. Mohli bychom být daleko radikálnější, ekonomika i čísla k tomu dávají mandát. Když se bavíme o navyšování platů a valorizaci důchodu, tak ještě, že máme Mirka Opálku, který navrhnul valorizaci vyšší a návrh prošel. Byl to komunistický návrh. Vláda neměla odvahu jít do takového navýšení. Opatření přicházejí pozdě a mohla by být daleko razantnější, aby lidé pocítili, že se nám žije dobře a že něco z toho budou mít. Řekněme si upřímně, že je téměř nemožné, aby vyšla matka dvou dětí s devíti nebo deseti tisíci čistého, pokud nemá manžela nebo jí nepomáhá vlastní rodina. Pro sociální politiku bychom si mohli dovolit dělat daleko více.

Blíží se inaugurace nového amerického prezidenta. Můžeme doplnit, že získal od soukromých dárců na financování inauguračních oslav rekordních 90 milionů dolarů. Vy jste na svém webu zapochybovala: „Tento kabinet milionářů a miliardářů slibuje, že bude bojovat proti současnému establishmentu a bude prosazovat zájmy střední střídy a ‚obyčejných‘ lidí. No uvidíme…“ Řada lidí si možná myslí, že ti bohatší jednoduše řečeno už mají peněz dost, tak třeba zbude i na ostatní… Vy si myslíte, že nebudou mít nikdy dost?

Jo. Neznám miliardáře, jehož primárním cílem a smyslem konání by bylo rozdělovat a zvyšovat platy zaměstnancům. Jestliže ministr Babiš tvrdí, jak si vlastně nevydělal a nic z toho nemá, je to blbost. Na dotacích miliardy získává, protože si uměl obšlápnout a omotat kolem prstu ministra Jurečku. Nevšimla jsem si, že by pan ministr šel příkladem a zvyšoval nad rámec minimální mzdy. Neznám miliardáře, který by šel příkladem a nechtěl si primárně vydělat pro sebe. Toho se bojím i v Americe. Vedou jednoduché populistické řeči. Dobře to vypadá. Lidé si myslí: má dost a nechce víc, ale takhle to nefunguje. Tak se podívejme na divoká devadesátá léta, na to, jak přišli někteří lidé ke svému majetku; musíme konstatovat, že ani to jim nestačilo, aby neparazitovali na fondech a státním rozpočtu.

Jenže, když stávající establishment lidi evidentně zklamal, kde brát?

Měli bychom se nad tím zamyslet. Rozumím tomu, že lidé v dnešní době plné krizí, dezinformací, mají rádi rychlá řešení. Nedivím se. Já se ale jednoduchých řešení bojím. Je snadné mít program postavený pouze na heslech, ale samotné naplňování spěje k tomu, že se první obohatí ten, který slibuje. Netvrdím, že establishment současných politických stran si tohle zčásti nezaslouží. Může si za to i sám. Sama jsem byla velmi kritická.

Máme na politické scéně, jak také píšete, „ideově vyprázdněné“ tradiční politické strany a pak různá novější uskupení, kde hrají často roli třeba i lidé majetnější nebo možná populisté. Myslíte si, že tzv. tradiční strany mají šanci zpět přilákat voliče?

Lidé dávají hlasy populistům, i když netuší, jak dál budou rozhodovat. Když se podíváte na hnutí ANO, pokud nejde o zájem firmy Agrofert, poslanci hlasují každý jinak, protože nemají žádné ideové cíle. Když vyjde z veřejného mínění, že něco občané chtějí, jsou schopní otočit. Je velká škoda, že se současné strany nepoučily. Špatná situace je v celé Evropě a ve světě, lidé jsou unavení a jednoduše se přiklánějí k jednoduchým řešením. Chápu znechucení z politiky.

Řeknu to na konkrétním příkladu. Budeme projednávat v Evropském parlamentu a bohužel i v Parlamentu ČR smlouvu o volném obchodu s Kanadou a možná i s USA, pokud ji prezident Trump z projednávání nestáhne. Tato smlouva je krásnou ukázkou toho, že všechno, co tvrdí současné vládní strany, je prostě nesmysl. Kdyby jim opravdu šlo o to, aby lidé žili v čistém životním prostředí, abychom neměli potraviny z GMO a další věci, nikdy pro tuto smlouvu nemohou zvednout ruku. Na jednu stranu říkají, že chtějí více práv pro zaměstnance, jenže ta jsou těmito smlouvami oklešťována, říkají, že chtějí bezpečnější potraviny, ale ty nezískáme, když tohle podepíšeme. Strašně si protiřečí.

Prostě se nedivím, současní politici nedokázali nabídnout alternativu, proto lidé chtějí jednoduchá řešení, ale je to nebezpečné. Máme několik poučení z historie, že se to nikdy nevyplatilo.