Někteří označují rok 2015 za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl jste na řadě jednáních kolem Ukrajiny. Jak vidíte její vývoj?

Ukrajina má ještě dlouhou cestu před sebou. O tom není pochyb. O to víc potřebuje naši podporu. Je v našem zájmu, aby Ukrajina byla stabilní a prosperující zemí. Vyčítat Ukrajině, že jdou reformy pomalu, je velmi pokrytecké. Vždyť je to země, kde probíhá ozbrojený konflikt a které Ruská federace ukradla část jejího území. Když Ukrajina potřebovala vojenskou pomoc, všichni se na ni vykašlali, když potřebovala alespoň zbraně, aby se mohla sama bránit, posílaly se jí obrazně řečeno gumovky, pláštěnky a brýle, aby na nepřítele asi lépe viděla. Když teď potřebuje především finanční pomoc, všichni se vymlouvají na pomalé reformy na Ukrajině, tak jí můžeme dát alespoň trpělivost z naší strany, když už nic jiného.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Především se nedodržovala pravidla, která si EU sama nastavila. Ochranu vnější hranice měly i za současných smluv v kompetenci státy, které ji sdílejí. Z rozpočtu EU na to také dostávaly peníze. A je to tak správně. Řecká nebo italská hranice Schengenu není totiž jen hranicí Řecka či Itálie, ale je to i hranice celé EU, tzn. i naše. Migrační krize ukazuje, ze řada nástrojů byla neúčinná. Za to, že to nefunguje, nemůže Schengen jako takový, ale jednotlivé státy. Evropě vždy trvalo vše strašně dlouho. Promarnila celý jeden rok. Má teď přes zimu poslední šanci, myslím si, aby dokázala, že umí lépe kontrolovat své vnější hranice a neztratila tak již pošramocenou důvěru lidí. Evropská unie jsou jednotlivé státy, záleží tedy především na nich. Věřím, že to EU zvládne. Nic jiného jí totiž nezbývá.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?