Máte vážené a krásné povolání – jste lékař, porodník, proč ho chcete vyměnit za dnes téměř nenáviděné povolání politika? 

Politika mne zajímá a zároveň baví. Ale dostal jsem se k ní před několika lety úplnou náhodou. Měl jsem tehdy jiné starosti, řešil jsem své bydlení, vybudoval jsem dům za Prahou v městečku Jesenice. A když jsem se tam zabydlel, od sousedů jsem zjistil, že se v Jesenici chystá cosi, co může hodně negativně ovlivnit prostředí pro náš život. Konkrétně šlo o změnu územního plánu, o půl milionu nových metrů čtverečných určených pro nové stavební parcely, a to v době, kdy tady ještě nebyly zastavěny stovky a stovky existujících parcel. Návrh na změnu přišel v době, kdy to tady vypadalo jako na jednom obrovském staveništi, stavěly se tu nové a nové domy, stěhovala se sem spousta lidí, ale přitom tu byla nedostatečná infrastruktura i nedostatečná občanská vybavenost, nebyla vyřešena ani rostoucí doprava.

Změnu územního plánu jsme vnímali jako věc, která by celou situaci měla velmi zhoršit, proto jsme se rozhodli s tím něco dělat. Vytvořili jsme občanské sdružení, snažili jsme se komunikovat s tehdejšími místními zastupiteli, snažili jsme se do toho procesu zasáhnout, vysvětlovat jeho úskalí, rizika, negativa. V té době byla totiž Jesenice považována za odstrašující příklad negativ suburbanizace, to znamená dosídlování oblastí za hranicí velkých měst. Tehdy jsme neuspěli, nepodařilo se nám přesvědčit tehdejší politiky místní ani krajské o tom, že změna územního plánu není rozumný nápad. Když jsme neuspěli, usoudili jsme, že jediná šance, jak něco opravdu ovlivnit, je vstoupit do politiky, konkrétně místní, a v té prosazovat naši představu, jak by měl vypadat rozvoj obce. Vytvořili jsme sdružení, které jsme pojmenovali naprosto symbolicky Rozumný rozvoj a chtěli jsme především zklidnit divokou výstavbu rodinných domů v Jesenici, kde se od roku 1989 zněkolikanásobil počet obyvatel se všemi negativy, o nichž jsem mluvil. Sestavili jsme kandidátku do voleb. 

Byli jste v komunálních volbách úspěšní?

Získali jsme velkou podporu občanů, takže jsme volby v roce 2010 vyhráli, usedli jsme na radnici a začali dělat to, co jsme před volbami slíbili. Kontroverzní změnu územního plánu se nám podařilo zrušit, takže se podařilo neodebrat nových půl milionu čtverečních metrů ze zeleně, z polí atd. na novou výstavbu. A začali jsme budovat to, co u nás chybělo. Mateřské školy, tím jsme vyřešili zoufalý nedostatek míst pro děti; zvýšili jsme kapacitu základní školy; prostě jsme řešili takové věci, aby Jesenice nebyla jen noclehárnou, kam jedou lidi pouze přespat, nanejvýš se věnují své zahrádce, ale aby to bylo místo, kde se dá docela slušně žít a trávit i volný čas. Takže jsme vybudovali různá hřiště, sportoviště, cyklostezky, sázeli zeleň atd. Za ty čtyři roky jsem poznal, že v politice se dají dělat užitečné věci, pokud do ní člověk jde s čistými a dobrými myšlenkami, s jasnou představou. Tím jsem zjistil, že politika není jen nějaké ošklivé místo, kde se dějí špatné věci, kde si lidi nadávají, nenávidí se a vtahují do toho veřejnost, ale i prostor, kde mají možnost ovlivňovat věci veřejné k lepšímu. Nejen v obci, ale i v kraji nebo ve státě. 

Když jste prosadil dobré myšlenky v obci, prostě jste si řekl, že by bylo dobré změnit k lepšímu i celý kraj, protože svět za hranicí Jesenice nekončí? 

Ano. Když nám voliči potvrdili, že se jim líbí, co tady děláme, protože volby v roce 2014 jsme už jako TOP 09 vyhráli v konkurenci šesti stran se čtyřiceti procenty hlasů. Udělalo mi to radost, protože se potvrdilo, že snad děláme většinu věcí dobře a že nás za to voliči odměnili. Jako radní, který se staral o územní rozvoj a strategické projekty v městečku, jsem zjistil i to, jak to funguje na kraji a že tam není úplně všechno v pořádku. Kraj má určité pravomoci, jak může ovlivňovat územní rozvoj obcí, ale nevyužívá je dobře. 

Takže věříte, že to, co se vám povedlo v Jesenici, je možné teď rozšířit na území celého kraje?

Přesně tak. Středočeský kraj dnes vedou socialisté a komunisté. Vyhráli kdysi s naprosto populistickým tématem, a to, že budou proplácet zdravotnické poplatky. Když tam dosedli, vedení převzal David Rath a jeho tým. Rath nakonec vyšuměl, všichni ten příběh známe, nicméně jeho tým zůstal. Ti, kteří mu všechno odhlasovávali v radě kraje, jsou tam stále v podstatě stejní a kraj vedou už osm let. I když kraj má fantastickou polohu, je ve středu Čech, ve středu Evropy, má za souseda hlavní město Prahu, která je asi sedmým nejbohatším regionem v Evropě, nedokáže ten potenciál využít. Kraj je v udržovacím módu, přešlapuje, dělá jen běžnou agendu. Ale to není hlavním posláním vedení kraje. Politici, kteří vedou kraj, by měli mít nějakou vizi, měli by kraj rozvíjet, měli by mít dlouhodobé představy, kam by měl kraj směřovat. 

Vy tu vizi máte? 

Ano, my jsme tu vizi pojmenovali a popsali, je to úplně jednoduché. Chceme Středočeský kraj jako prosperující region, kde se bude zároveň lidem dobře žít. Pojmenovali jsme svůj program Zdravé srdce Čech, a to ve všech aspektech. Jeden z nich je zdravý vývoj ekonomiky. Vůbec se nám nelíbí kraj, kde by měly být samé montovny, logistické areály, další skladiště, překladiště, balírny, prostě provozy, kde pracují lidé, kteří nejsou kvalifikovaní a kteří jsou bídně placeni. Jde nám o ekonomiku, která je založena na znalostech, na vysoké přidané hodnotě, to je právě obrovská výhoda sousedství Prahy, protože ne všechny tyto aktivity jsou vhodné umístit přímo na území hlavního města, nabízí se tedy pro jejich rozvoj oblast okolo Prahy. Myslím, že by si srdce Čech zasloužilo poněkud jinou strukturu průmyslu a služeb, než jaká je dnes. Druhý pilíř je zdravý rozvoj životní úrovně. Je jasné, že jen to, aby byla prosperita, je málo. Z prosperity musí těžit lidé, kteří tu žijí. Nejde jen o jejich naplněnější peněženky, ale i o vysokou úroveň veřejných služeb. 

Veřejné služby jsou v našem pojetí zejména oblasti zdravotnictví, školství a dopravy. Oblast zdravotnictví je mi samozřejmě velmi blízká, protože pracuji patnáct let jako manažer v oblasti zdravotnické ekonomiky, znám náš systém, vím něco o dostupnosti zdravotní péče, kvalitě, efektivitě, o tom, jak by měly vypadat nemocnice, jak by měly být řízeny. Školství je neméně důležitá oblast, je například třeba zajistit dostatečnou kapacitu základních škol vzhledem k populačnímu vývoji, zajistit také kvalitní úroveň středočeských krajských středních škol. Doprava je pro prosperitu klíčová, silnice v kraji jsou zanedbané, je tedy nutné dát je konečně do pořádku. Musí být dostavěn Pražský okruh a další důležité dopravní stavby. Veřejnou hromadnou dopravu v kraji je třeba dokonale propojit s Prahou, a tím ji zjednodušit pro cestující a celkově zrychlit. Třetím pilířem naší vize Zdravého srdce Čech je zdravé prostředí, ve kterém žijeme. Všechny tři zmíněné pilíře naši vize musí být v rovnováze. 

A co si máme představit pod oblastí „prostředí, ve kterém žijeme“? Jde o čistotu ovzduší, vody, udržení krajiny? 

To je oblast, která nás hodně zajímá. Nevnímám ji jen v nejužším zeleném slova smyslu –  kvalita ovzduší, životního prostředí, stav krajiny, boj se suchem do této oblasti samozřejmě také patří – to by bylo málo. Jde nám i o promyšlené umístění lokalit pro nerušené bydlení, pro výrobu a služby, kudy povedou komunikace, kde bude zemědělská půda, kde zeleň a podobně. A dostávám se k tomu klíčovému, co by měl kraj uchopit víc než dnes, a to je koordinace územního plánování. Myslím, že to je poměrně zanedbaná oblast a to přináší dlouhodobé škody. Samozřejmě je třeba říct, že kompetence kraje v některých oblastech jsou omezené, řadu pravomocí má stát nebo obce a města. Ale především v oblasti územního plánování, dopravy, zdravotnictví, školství a životního prostředí může sehrát významnou roli, pokud má jasno, pokud má vizi, strategii, a ta musí být dlouhodobá, promyšlená, provázaná. Musíme vidět dál než jen na čtyři roky volebního období. Je to nepříliš líbivé pro voliče, že nemusí vidět okamžitý efekt, ale TOP 09 je prostě zodpovědná strana, nepoužíváme populistické a laciné vějičky. Máme pocit, že politici musí být odpovědní. Neprojíme rozpočty, investujeme víc do infrastruktury a veřejných služeb, aby se vytvářely lepší podmínky pro aktivity lidí. TOP 09 totiž vnímá jako nejlepší cestu k úspěchu a prosperitě cestu vytváření dobrých podmínek pro vlastní aktivitu lidí.

Pokud mluvíme o krajských volbách, jsem přesvědčen, že Středočeský kraj potřebuje do vedení lidi nového typu, aktivní, vzdělané, úspěšné, přicházející z reálného života a s novými pohledy, prostě nový vítr, novou krev. Socialisté a komunisté za osm let ve vedení kraje ukázali, že rozvíjet kraj neumí. Jde jim především o to přihrát někam nějakou dotaci a pak se vyfotit u stříhání pásky. Před volbami pak tradičně voličům předhodí nějaký populistický dáreček. Ale to je pro skutečný rozvoj kraje žalostně málo. My ale touhle cestou jít nechceme. 

Jak chcete ve volbách přesvědčit voliče? Krajské volby jsou přece jen jiné než komunální; v Jesenici vás lidé znají, navíc ještě před volbami věděli, o co usilujete, co jste dokázali, ale Středočeský kraj je velký, nemá ani vlastní krajské město jako jiné regiony, to je zase nevýhoda toho, že obklopuje metropoli. Navíc víme, s čím sociální demokraté zvítězili před osmi lety v krajských volbách – se zdravotnickými poplatky, není vyloučeno, že se něco podobného nezopakuje. 

Je na nás, abychom v kampani vysvětlili na srozumitelných heslech, že naším programem je odpovědná cesta k dlouhodobé prosperitě. Nebude to jednoduché, mnohem jednodušší to budou mít ti, kteří budou slibovat, že dají někomu něco zdarma nebo budou strašit nebo budou tvrdit, že vlastně ani nejsou politici, a podobně. My jsme tady totiž v politickém prostředí, které se za posledních několik málo let strašně změnilo. Už to není klasický ideologický zápas pravice versus levice, který je standardní pro vyspělé západní země. To je legitimní; někdo chce víc přerozdělovat jako socialisté, někdo méně přerozdělovat, což je případ pravicových stran, jako je TOP 09. Někdo chce méně upřednostňovat zásluhovost, jiný více jako třeba TOP 09, protože si myslíme, že kdo víc přispívá do veřejných rozpočtů, měl by pak z veřejných rozpočtů obdržet víc. Od střetu idejí se odešlo, na politickou scénu vstoupili populisté v podobě hnutí ANO, v podobě Miloše Zemana a jeho týmu, ti hrají na populistickou strunu. Vnímám to, jako kdyby někdo zvířil usazeniny ze dna a z toho dna najednou vypluly věci, které do 21. století nepatří – jako třeba velké zjednodušování. 

Například se dnes zjednodušuje, že za všechno špatné, co nás potkává, může Evropská unie, za všechno mohou cizinci nebo třeba NATO. Populisté jedou na vlně emocí, strachu z uprchlické vlny, strachu z budoucnosti, který někteří ještě přiživují. Fascinují mě lidé, kteří říkají, že mají geniální řešení tohoto velmi složitého problému, a to, že před ním utečeme, že vystoupíme z Evropské unie. Přitom právě Evropská unie přinesla Evropě spoustu dobrého, celá desetiletí bez válek, prosperitu, půlmiliardový trh, v němž se pohybuje zboží, kapitál, pracovní síla. A to všechno by se jen kvůli tomu, že některé země mají problémy s islámskými radikály, mělo opustit? Je to jako pověstná vanička, z které se vylije voda i s dítětem. TOP drží své ideje, je zodpovědná, nemění názory každý den, neveze se na vlně emocí či průzkumů veřejného mínění, ale je naopak racionální, úplný opak toho, co předvádějí populisté, kteří se vezou na vlně nízkých emocí, strachu a nenávisti. Ale jsem optimista, věřím, že jak vlna populismu přišla, tak zase odejde. Viděli jsme populistické hnutí Věci veřejné. Zmizelo. Totéž se může stát s populisty z hnutí ANO a též Miloši Zemanovi a jeho věrným. 

Apelujete na rozum a zodpovědnost. Neobáváte se, že stačí další série teroristických útoků, aby se voliči v krajských volbách rozhodovali na základě emocí a strachu a dali hlas tomu, kdo jim slíbí větší bezpečnost a razantnější postoj vůči migrantům, i když kraje to nebudou moci stejně ovlivnit? A že sebelepší volební program s vizí rozvoje kraje pak nebude hrát v jejich rozhodování žádnou roli? 

Jsou tady Ženevské konvence i další mezinárodní závazky, ke kterým jsme se přihlásili. Jakýkoli mudrlant může tvrdit, že to sám jednostranně vyřeší, ale řešit něco na příklad na základě porušení mezinárodních úmluv je velký problém. Slibuje tedy nesplnitelné. Všech lidí, kteří volají po vystoupení z Evropské unie a uzavření hranic, se ptám, jak by to den poté na hranicích vypadalo. Jestli by snad byla vízová povinnost a jestli bychom potřebovali vízum, když bychom chtěli jet do Německa nakupovat nebo do Vídně na operu. Kdybychom sami vyžadovali vízum po občanech Evropské unie, protože radikálové, kteří v Evropě páchají ty odporné zločiny, mají už občanství například francouzské nebo německé, asi by to nešlo jinak. Také by mě zajímalo, kdybychom tedy zadrátovali hranice, jak by pohraničníci rozlišili nebezpečného radikálního islamistu – občana Francie – od slušného člověka – občana Francie. Podle barvy pleti nebo podle jména? Je tedy fér říct, že by populisté zkomplikovali život především našim lidem, protože bychom v rámci Evropy už nebyli v té partě bohatých, úspěšných. A já se ptám, kam by šlo těch osmdesát pět procent našeho vývozu, který putuje do států Evropské unie? Šlo by to tam dál? Byli bychom dál součástí volného obchodu v Evropě? Další věc jsou evropské dotace. Strukturální fondy EU byly a jsou ve prospěch České republiky v řádech stovek miliard korun. Opravují se z nich silnice, nemocnice, školy, centra měst, historické památky. 

Václav Klaus mladší prohlásil, že bychom měli okamžitě vypadnout z Evropské unie, uzavřít hranice, i kdybychom o třetinu zchudli. Co říkáte takovému názoru z řad ODS? 

Já jsem ho už za tuto myšlenku zkritizoval na sociálních sítích; prostě jsem si to nemohl odpustit. Jeho nápad jsem ironicky označil za „vskutku geniální“. Je to řešení problému tím, že před ním utečeme. Snažil jsem se v komentářích apelovat na rozum a uvést argumenty. Ale u některých lidí je to marné, jedou v tomto jen na emocích. Kdybych měl srovnat emoce a rozum, použil bych příměr, že emoce jsou takový obrovský slon a rozum malinký človíček, který na něm jede. Nemá uzdu ani žádný jiný nástroj, kterým by ho mohl nasměrovat. Rozumný člověk nahoře ví, kam by měl jet, co by měl dělat, ale slon ho prostě neposlouchá, rozum nemá a prostě si jde, kam chce. Topka ze svého pravicového, racionálního, velmi silně proevropského, zodpovědného přístupu neuhne, protože sleduje dlouhodobé cíle, ne krátkodobé efekty. Nás zajímá, co bude za deset dvacet třicet let. A myslím, že pozice České republiky je jednoznačně v rámci velmi silné Evropské unie, která bude hrát politicky a ekonomicky první ligu v geoprostoru, bude protiváhou Ruska, Spojených států, Číny. Česko nikdy nebylo a ani nebude v mocenském vakuu, vždycky bude pod vlivem někoho silnějšího. Jsem přesvědčen, že je mnohem lepší být pod vlivem západních bohatých a kulturně vyspělých zemí než pod vlivem Ruska nebo Číny. Česko patří do Evropy, dodávám, že by mělo jednoznačně patřit do té západní.