Jak se slučuje vaše nošení zbraně se současnou bezpečnostní situací v naší zemi?

Považuji se jednak za odborníka na zbraně a jejich použití a samozřejmě i na legislativu týkající se této problematiky. Zbraň jsem každodenně nosil asi deset let, což bylo součástí výkonu mého zaměstnání, pak jsem šel do civilu a jako podnikatel jsem krátce uvažoval o tom, že bych konečně zbraň mohl odložit. Rozhodl jsem se ale podle bezpečnostní situace v naší zemi raději ještě počkat a zbraň mít u sebe stále.

Toto rozhodnutí se mi vyplatilo, když jsem se náhodou ocitl v situaci, kdy opilý a zfetovaný, mnohokrát soudně trestaný muž napadl barmana a snažil se ho bodnout do krku nožem. Rukou jsem útočníka odtrhl a ten se i s nožem obrátil vůči mně. Varoval jsem ho, že jsem ozbrojen, a když dál útočil, cítil jsem se ohrožen na životě a jednou jsem na tohoto útočníka vystřelil. Střela 357 Magnum mu prošla břichem, roztrhala střeva a samozřejmě jeho útok okamžitě zastavila.

Policie i státní zástupce tenkrát moje počínání vyhodnotili jako přiměřenou obranu a nebyl jsem z ničeho obviněn. Tehdy se mi potvrdilo, že pokud je na místě trestného činu ozbrojený, slušný člověk, který umí a zbytečně neváhá zbraň použít, může zastavit jednání útočníka, a tak zachránit život nevinnému. Od té doby jsem zbraň musel vytáhnout asi ještě dvakrát, ale naštěstí už jen jako pohrůžku útočníkovi, kterého to, že napadený či svědek je ozbrojen, zastavilo od jeho počínání. Podobné střety samozřejmě nijak nevyhledávám, ale vzhledem k tomu, že se ze svého zaměstnání vracím domů přes celé město pozdě v noci, občas se jim prostě nevyhnu.